Brněnský architektonický manuál

 
 
   

FUCHS BOHUSLAV

 

Datum narození: 24.3.1895 Všechovice

 

Datum úmrtí: 18.09.1972 Brno

Seznam objektů architekta

Soupis díla

 
 

Urbanistické práce[i]

1920

Soutěžní návrh na regulaci a rozšíření Prostějova (společně s Josefem Štěpánkem; třetí cena)

Soutěžní návrh na regulaci Letné a severozápadního sektoru Prahy ( s Josefem Štěpánkem)

1922

Soutěžní návrh na regulaci pobřežní části Malé Strany v Praze (společně s Antonínem Moudrým a Josefem Štěpánkem; nejvyšší cena)

1923

Návrh na typizovanou kolonii rodinných domů Brno – Husovice (pro stavební družstvo Rodina)

1924

Soutěžní návrh na stálé Zemské výstaviště v Brně (třetí cena)

1925-1926

Soutěžní návrh na regulaci Luhačovic (druhá cena)

1926-1927

Soutěžní návrh na regulaci města Brna (společně s Josefem Peňázem a Františkem Sklenářem; nejvyšší cena) viz Kudělka Brněnská architektura

1927

Soutěžní návrh na regulaci města Znojma (druhá cena)

1928

Soutěžní návrh na úpravu lázeňského centra v Luhačovicích (cena)

1928-1929

Soutěžní návrh na regulaci města Žiliny (cena)

1931

Náčrty úpravy Akademického náměstí v Brně (společně s Jindřichem Kumpoštem)

1932

Soutěžní návrh na regulaci a zastavění Kraví hory v Brně (společně s Jindřichem Kumpoštem; nejvyšší cena)

1933

Soutěžní návrh na univerzitní město v Bratislavě (společně s Jindřichem Kumpoštem a s Josefem Markem; nejvyšší cena)

Soutěžní návrh na dopravně komunikační plán a náměty k hospodářskému plánu pro zájmovou oblast Velkého Brna (společně s Jindřichem Kumpoštem, s Františkem Sklenářem a kolektivem vědeckých pracovníků, nejvyšší cena)

1936

Soutěžní návrh na pobočku všeobecné nemocnice s klinikami Karlovy university v Praze-Motole (společně s Jindřichem Kumpoštem; cena)

1939

Studie k umístění českého národního divadla v Brně

1956

Soutěžní návrh na urbanistickou úpravu náměstí Rudé armády a okolí novostavby divadla v Brně ne Kolišti (s Kamilem Fuchsem a Josefem Němcem, druhá cena)

Soutěžní návrh na brněnský komunikační okruh (s Kamilem Fuchsem a Josefem Němcem)

Návrh asanačního plánu historického centra města Brna (s Kamilem Fuchsem a Josefem Němcem)

1955-1957

Asanační plány historického centra města Krnova, Mikulova a Znojma (s kolektivem)

1958

Dopravní a asanační studie Starého Brna

1959-1960

Soutěžní návrh na ideové, urbanistické a dopravní řešení centra Prahy ( s Josefem Němcem a Kamilem Fuchsem; cena)

1960

Náčrt řešení územní a umělecké výzdoby okolí Kounicových kolejí v Brně

1962 a 1964

Dva soutěžní návrhy na architektonicko-urbanistické řešení zástavby okolí Národního divadla v Praze (s Kamilem Fuchsem, Mojmírem Korvasem a Alenou Korvasovou; dvakrát první cena)

1968

Studie vztahu nádraží k městskému centru v Brně

 

Architektonické práce:

První Fuchsovy skici jsou dochovány již z roku 1914, jednalo se o jeho školní práce, v tomto soupisu jsou zařazeny pouze práce významnější, resp. realizované nebo oceněné.

1919-1920

Soutěžní návrh na Sokolovnu v Přešticích (první cena)

1920

Masarykova chata na Šerlichu v Orlických horách

Klostermannova chata v Modravě na Šumavě

Náhrobek V Rybyky v Brně

1921

Soutěžní návrh na Moravskoslezské divadlo v Ostravě (nejvyšší cena)

Obytný dům spisovatele Jakuba Demla v Tasově u Třebíče

1921-1922

Vodní elektrárna a rodinný dům K.P. v Háji u Mohelnice (s Josefem Štěpánkem)

Pomník padlým v první světové válce v Nových Zámcích (s Rudolfem Březou)

Pomník padlým legionářům v Rousínově (s Rudolfem Břežou)

1922

Obecní nájemný dům v Tasově u Třebíče

Sokolovna v Bystřici pod Hostýnem

1923

Administrativní budova firmy Tauber v Bystřici pod Hostýnem

Administrativní budova cukrovaru v Dřevohosticích u Přerova

Rodinné domky v Brně - Husovicích na ulici Míčkově

Soutěžní návrh na přístavbu Zemského domu v Brně (cena)

Rodinný dům v Brně – Masarykově čtvrti na ulici Lerchova

Rodinné domy v Brně – Masarykově čtvrti na Mahenově ulici

Rodinné domy družstva Rodina v Brně – Masarykově čtvrti na Barvičově ulici

Náhrobek Kalvodovy Rodiny v Brně Šlapanicích (s Rudolfem Březou)

1923-1924

Rodinné domy v Brně – Maloměřicích na Dolnopolní ulici

1924

Dům chudých v Bystřici pod Hostýnem

Obecná škola v Brně -Maloměřicích v ulici Hamry

Prázdninová škola v Lelekovicích u Brna

Chemická továrna Espol v Bystřici pod Hostýnem

Soutěžní návrh na stálé Zemské výstaviště v Brně (třetí cena)

1924-1925

Obchodní a administrativní budova Masné burzy v Brně

1925

Mateřská škola v Brně – Husovicích na Cacovické ulici

Průčelí nájemních domů na nároží Kounicovy třídy a Kotlářské ulice

Rodinný dům v Korouhvi u Poličky

Potravinářský pavilon na výstavě dekorativního umění v Paříži (zbořen)

Náčrt Husova sboru církve československé v Brně na Grohově ulici

Zemanova Kavárna v Brně (zbořena 1964, replika postavena 1995)

1925-1926

Obřadní síň Ústředního hřbitova v Brně (s Josefem Poláškem)

1926

Nájemné domy v Brně na Cihlářské ulici

Nájemné domy v Brně- Husovicích na Nováčkově ulici

Kolonie nouzových obydlí v Brně – Komárově na Hněvkovského ulici

Městská škola v Kuřimi

Přístavba obecné školy v Brně -Řečkovicích

Hřbitov ve Všechovicích u Bystřice pod Hostýnem

Soutěžní návrh na Husův sbor v Brně (druhá cena)

Soutěžní návrh na obchodní dům firmy Baťa v brně

1926-1927

Škola v Brně na Křídlovické ulici

1927

Rodinný dům v Brně Obřanech na Mlýnském nábřeží

Rodinný dům M.H. v Brně na Březinově ulici

Penzión Avion v Luhačovicích

Penzión Viola v Luhačovicích

Penzión Radun v Luhačovicích

Obecná škola v Drnholci u Mikulova

Sanatorium MUDr. Rudolfa Kropáče v Brně na Rybkově ulici

Návrh obvodového a dispozičního řešení hotelu Passage v Brně na Lidické ulici

Budova městských vodáren v Blansku

Soutěžní návrh na obchodně živnostenský pavilón na Zemském výstavišti v Brně

1927-1928

Vlastní rodinný dům v Brně na Hvězdárenské ulici

Rodinné domy pro kolonii Nový dům v Brně

Obnova a rozšíření letních lázní v Brně na Rybářské ulici

Adaptace městských lázní v Brně na Kopečné ulici

Výstavní pavilon města Brna na Zemském výstavišti v Brně

Hotel Avion na České ulici v Brně

1928

Přístavba obecné školy v Brně- Židenicích s Mojmírem Kyselkou

Pavilón Svazu obranných národních jednot a Pavilón městské plynárny a Prodejní pavilón firmy Tomášek na Výstavě soudobé kultury Československa v Brně

Rodinný dům V. K. v Brně – Žabovřeskách na Lužické ulici

Moravská banka v Holešově

Adaptace prodejny Živnobanky v Brně na Běhounské ulici

Náčrt obchodního domu firmy Baťa na Kobližné ulici

Soutěžní návrh na Moravskou banku v Brně

Soutěžní návrh na lázeňské centrum v Luhačovicích (cena)

Nástupiště tramvaje s podchodem k výstavišti v Brně – Pisárkách

1928-1929

Škola na Náměstí Míru v Brně

1929

Dětský domov Dagmar v Brně – Žabovřeskách

Penzión Sáva v Luhačovicích

Úřední a obytný dům Středomoravských elektráren v Přerově

Adaptace prodejny firmy Dressler v Brně

Soutěžní návrh na soubor živnostenských a průmyslových škol v Brně (cena)

1929-1930

Moravská banka v Brně ( s Ernstem Wiesnerem)

Obecná škola v Brně – Černých polích na Jugoslávské ulici (společně s Mojmírem Kyselkou)

Odborná škola pro ženská povolání vesna v Brně na Lipové ulici (s Josefem Poláškem)

Domov Elišky Machové v Brně na Lipové ulici

1930

Masarykův studentský domov v Brně na Cihlářské ulici

Víkendový dům v Rožné

Soutěžní návrh na Nejvyšší soud v Brně na Husově ulici

Soutěžní návrh na Všeobecný penzijní ústav v Brně (s Ernstem Wiesnerem)

Soutěžní návrh na pasáž Alfa v Brně mezi ulicemi Josefská a Poštovská

1931

Obytný a kancelářský dům firmy Božánek v brně na Lidické ulici (přestavěn)

Městské obecné školy v Znojmě

Městská spořitelna v Třebíči

Městská spořitelna v Tišnově (s Jindřichem Kumpoštěm)

Zotavovna Morava v Tatranské Lomnici

1931-1932

Městské lázně v Brně – Zábrdovicích

1932

Rodinný dům v Tišnově pod Klucaninou

Hudební škola v Moravské Ostravě – Vítkovicích

Lidový dům v Rožné

Obchodní dům Pešat v Moravské Ostravě

Adaptace městských letních lázní v Třebíči

1933

Rodinný dům v Brně Žabovřeskách na ulici Elišky Machové

Přestavba městské spořitelny v Uherském Hradišti

1934

Rodinný dům F. A M.D. v Moravské Ostravě

Škola v Černé Hoře

Přestavba kavárny Muzeum v brně

Kino a tělocvična Sokol v Jihlavě

Soutěžní návrh na obchodní dům firmy Brouk a Babka v Brně

Návrh úpravy výstavního paláce na filmové ateliéry v Brně na Zemském výstavišti

1935

Rodinný dům E.R. v Brně Žabovřeskách

Rodinný dům L.B. v Jihlavě

Nájemný obytný dům Z.R. v Bratislavě na Štúrově ulici

Turistická chata na stráži u Valašských Klobouk (vyhořela)

Vlastní chata v dolních Loučkách u Tišnova

1935-1936

Termální koupaliště Zelená žába v Trienčanských Teplicích

1936

Městské lázně v Uherském Hradišti

Reálné gymnázium v Turčianském Svätém Martině (s Ladislavem Radó a Klimentem Šilingrem)

Rodinný dům A.L. v Heřmanově Měšci u Chrudimi

Rodinný dům L.P. v brně – Pisárkách na Koudelově ulici

Rodinný dům V.P. v Kunovicích u Uherského Hradiště

Přístavba Slováckého muzea v Uherském Hradišti

Hospodářská budova Všeobecné nemocnice v Jihlavě

Přestavba lázeňské dvorany v Treinčanských Teplicích

Administrativní budova firmy Alpa

Soutěžní návrh na Českomoravskou obchodní akademii v Praze (cena)

Soutěžní návrh na československý pavilón pro světovou výstavu v Paříži (s ladislavem Sutnarem, cena)

Návrh na české divadlo v Brně na Veveří ulici

Soutěžní návrh na Všeobecnou nemocnici s klinikami Karlovy univerzity v Praze – Motole (společně s Jindřichem Kumpoštem, cena)

1937

Rodinný dům T. v Brně - Pisárkách na Hroznové ulici

Rodinný dům J.L. v Mokré Hoře u Brna

Škola v Bouzově u Olomouce

Škola v Pobrezové u Banské Bystrice

Zemské vojenské velitelství v brně na Kounicově třídě

Návrh na novou úřední budovu města Brna na Husově ulici (s Bohumile Babákem, Jindřichem Kumpoštěm, Ernstem Wiesnerem)

Soutěžní návrh na Obchodní a živnostenskou komoru v Olomouci (třetí cena)

Soutěžní návrh na okresní úřad v Trenčíně ( s Ladislavem Radó, první cena)

Soutěžní návrh na československý pavilón pro světovou výstavu v New Yorku

1937-1938

Nádražní poštovní úřad v Brně

1938

Rodinný dům F.P. v Uherském Hradišti

Úprava průčelí Schwarzova paláce v Brně na náměstí Svobody (s Emanuelem Hrbkem)

Soutěžní návrh na krajský a okresní soud v Brně

1938-1939

Textilní dílny ve Skryjích u Tišnova

1939

Soubor rodinných domů v Skryjích u Tišnova

Rodinný dům A.V. ve Valašských Kloboukách

Rodinný dům F.A. v Novém Městě na Moravě

Loveská chata F.Š. v Drahoníně u Tišnova

Přístavba skladiště firmy Alpa v Brně

1940

Obytné domy s malými byty ve Frenštátě pod Radhoštěm

Dětský domov v Jemnicic

Městský hotel Vlčina ve Frenštátě pod Radhoštěm

1941

Obytné domy v Bojkovicích u Uherského Brodu

1942

Nouzové obytné byty ve Frenštátě pod Radhoštěm

Hydrocentrála ve Skryjích u Tišnova

1944

Přestavba mlékárny Lacrum v Brně- Židenicích

Letní dům J.L. v Ivanovicích u Brna

1945

Letní dům F.N. na Kníničské přehradě v Brně

1946

Adaptace Domu umění v Brně

Úprava mlékárny Lacrum v Brně – Židenicích

Úprava závodů moravských lihovarů a octárenv Moravských Budějovicích (s Mojmírem Korvasem)

Garáže u hotelu Vlčina ve Frenštátě pod Radhoštěm

Hřbitov ve Velkém Meziříčí

1947

Rekonstrukce kina v Trienčanských Teplicích

1948

Obytné domy MEZ ve Frenštátě pod Radhoštěm

Soutěžní nnávrh na ministerstvo pošt v Praze – Smíchově (první cena)

1948-1949

Autobusové nádraží v Brně

1950

Soutěžní náčrt československého pavilónu pro Všesvazovou výstavu v Moskvě

1952

Soubor obytných domů v Komárně

Náhrobek rodiny Elblovy v Brně

1953

Soutěžní návrh na dokončení Památníku Vítězství v Brně (s Josefem Němcem a Kamilem Fuchsem, první cena)

Dokončení Památníku Vítězství v Brně (s Vincecem Makovským)

1956

Soutěžní návrh na výstavní pavilón pro světovou výstavu v Bruselu (s Kamilem Fuchsem, cena)

1955-1957

Rekonstrukce divadla Reduty v Brně (s Kamilem Fuchsem a Alenou Korvasovou)

Obnova saly tereny na zámku v Čechách pod Kosířem (s kolektivem)

Obnova paláce šlechtičen pro účely etnografického ústavu Moravského muzea v Brně

Úprava areálu Moravského muzea v Brně (s kolektivem)

Studie mezinárodního hotelu v Brně (s kolektivem)

1959

Pomník Osvobození ve Svitavách (s Jiřím Markem)

1961

Zahradní dvůr paláce šlechtičen v Brně

1962

Soutěžní návrh na uměleckou výzdobu divadla ve Zlíně ( s Jiřím Markem, cena)

1964

Náčrt na záchranu Zemanovy kavýrny v Brně

1965

Památník Bible Kralické v Kralicích nad Oslavou (s Alenou Korvasovou)

Náhrobek J. Kříženeckého na Ústředním hřbitově v Brně

Architektonicko-výtvarná úprava interiéru chrámu sv. Jakuba v Brně

1966

Náhrobek rodiny Kuchařovy v Kokorách u Přerova

1967

Pomník Jakuba Demla v Tasově u Velkého Meziříčí

Autobar a restaurace U hejtmana Šarovce v Uherském Hradišti (s Alenou Korvasovou)

Soutěžní návrh na obchodní dům s restaurací ve Znojmě (s Kamilem Fuchsem; první cena)

1968

Soutěžní návrh na sídliště v Bohunicích (s Kamilem Fuchsem)

Soutěžní návrh na sídliště Jižní svahy ve Zlíně (S Kamilem Fuchsem)

Rodinný dům V.K. v Rožnově pod Radhoštěm

Rodinný dům A.S. v Ostopovicích u Brna

1969-1970

Sídliště Jabloňová v Brně – Medlánkách (s Kamilem Fuchsem)

1970

Rodinný dům ve Znojmě (s Kamilem Fuchsem)

1972

Pamětní deska Jana Koťěry v brně na Palackého třídě (s Kamilem Fuchsem a Alenou Korvasovou)

 

Instalace výstav:

1929

Instalace výstav Moderní obchod a Moderní žena v Brně na zemském výstavišti

1931

Fotografie architekta

 

Životopis architekta

Jeden z nejvýznamnějších architektů a urbanistů meziválečného Československa Bohuslav Fuchs se narodil 24. března 1895 ve Všechovicích u Bystřice pod Hostýnem. Vyučil se zedníkem, poté navštěvoval gymnázium v Holešově. V roce 1910 studoval na Průmyslové škole stavební v Brně, poté praktikoval v ateliéru svého profesora Jaroslava Syřiště. Po vypuknutí první světové války odešel Bohuslav Fuchs do Prahy, kde se nejprve živil jako zedník, roku 1916 ho však architekt Jan Kotěra přijal na Akademii výtvarných umění.[1] Po absolvování akademie zůstal Fuchs ještě tři roky (1919–21) činný v Kotěrově ateliéru. Fuchsovo pražské působení ho ovlivnilo také v jeho raných architektonických návrzích, které jsou zřetelně inspirovány tvorbou Kotěrovou, Janákovou a Gočárovou. Tyto vlivy jsou patrné na návrhu rodinného domu pro básníka Jakuba Demla v Tasově, v duchu tzv. národního slohu.

V roce 1921 Bohuslav Fuchs s kolegou ze studií Josefem Štěpánkem založili společný ateliér. Z jejich dvouleté spolupráce je nutné připomenout především soutěžní návrh na regulaci města Prostějova, za který získali třetí cenu. Na prezentaci návrhů oceněných v soutěži se Fuchs seznámil s Jindřichem Kumpoštem, tehdejším brněnským městským architektem, který mu nabídl místo v architektonickém a regulačním oddělení Stavebního úřadu v Brně. Roku 1923 se tedy architekt natrvalo usadil v Brně, které ve 20. letech 20. století nabízelo mladým architektům řadu pracovních příležitostí (na rozdíl od Prahy, kde si stále udržovala vliv starší generace významných českých architektů). Řešily se problémy infrastruktury a bytová otázka chudých, zároveň tady vznikalo množství moderních vil a rodinných domů. Ve Fuchsových raných projektech řadových rodinných domů je patrné, že se dostával z vlivu pražské oficiální architektury a nacházel svou vlastní cestu směrem k moderní architektuře. V polovině 20. let 20. století vznikly dvě výrazné stavby ovlivněné architekturou Franka Lloyda Wrighta i tradiční industriální architekturou – budova Masné burzy v Brně a obřadní síň na tamějším Ústředním hřbitově, obě charakteristické členitostí hmot a použitím režného zdiva.

První Fuchsovou funkcionalistickou stavbou je Zemanova kavárna v Brně z let 1925–26. Roku 1927 vznikl v Brně jeho hotel Avion, který je charakteristický především zajímavým prostorovým řešením a světelnými efekty v interiéru. Podobné principy prolínání prostorů použil Fuchs také ve své vlastní vile v Hvězdárenské ulici v Brně, postaveném v letech
1927–28. V roce 1928 byl dokončen jeho pavilon města Brna pro Výstavu soudobé kultury v Československu na nově vzniklém brněnském výstavišti. V roce 1925 vystřídal Fuchs Jindřicha Kumpošta na pozici hlavního městského architekta. Během působení na stavebním úřadě města Brna navrhl Fuchs regulační plány několika městských částí a také soutěžní návrh na regulaci historického centra Brna „Tangenta“ z let 1926–27 (společně s Josefem Peňázem a Františkem Sklenářem). Z Fuchsových urbanistických studií je nutné zmínit jeho teorii nového zónování. Již na konci 20. let si však architekt založil vlastní ateliér a odešel z brněnského stavebního úřadu. Během 30. let vznikla řada výjimečných staveb, které v sobě spojovaly racionální funkční pojetí, eleganci forem a různorodost vnitřních prostor (Masarykův studentský domov, Zemské vojenské velitelství a nádražní pošta v Brně, termální koupaliště Zelená žába v Trienčanských Teplicích). Fuchsův příklon k organické linii funkcionalismu se pak nejvíce odrazil v brněnské Tesařově vile a ve vile manželů Petrákových.

Bohuslav Fuchs se kromě teorie a praxe architektury a urbanismu věnoval také navrhování užitého umění. Společně se svou rodinou založil roku 1932 firmu AKA, společnost pro výrobu bytových doplňků a uměleckých předmětů, která ve své době patřila k nejlepším producentům designového zboží v Československu. Architektova manželka Drahomíra Fuchsová se zaměřila na návrhy vzorů textilií pro rodinný podnik, Fuchs navrhoval především předměty z keramiky, skla a kovu[2], a to nejen pro vlastní firmu, ale i pro Dílny umělecké keramiky[3] a další.

Během nacistické okupace se Fuchs stejně jako mnoho dalších českých architektů obracel ve své tvorbě více k domácí architektonické tradici, lidové architektuře a přírodním materiálům. Tyto inspirace jsou viditelné především na jeho projektu hotelu Vlčina ve Frenštátě pod Radhoštěm, na souboru rodinných domu pro zaměstnance firmy AKA nebo na hydrocentrále ve Skryjích u Tišnova. Většina Fuchsových projektů z válečných let však nebyla nikdy realizována. Po nástupu komunismu[4] byl architekt pomalu vytlačován z veřejných zakázek, a přestože se se svými návrhy účastnil několika významných soutěží, jeho stavby většinou nebyly realizovány. Projekční činnost vlastního ateliéru i firmy AKA byl nucen roku 1948 ukončit. Od roku 1945 vyučoval Fuchs na katedře urbanismu brněnské techniky, kde byl o dva roky později jmenován řádným profesorem. V letech 1948–49, 1951–52 a 1955–58 působil jako děkan Fakulty architektury a pozemního stavitelství. Na konci 50. let byl však z politických důvodů nucen školu opustit.

K projektům realizovaným v této době patří autobusové nádraží v Brně na Benešově třídě z let 1948–49 nebo brněnský pomník Osvobození, který vznikl v roce 1953 ve spolupráci se sochařem Vincencem Makovským. Od roku 1953 spolupracoval Bohuslav Fuchs také se svým synem Kamilem, který byl rovněž praktikujícím architektem a v této době pracoval na Projekčním středisku státního obchodu v Brně.[5] Společně vytvořili např. návrh obchodního domu Dyje, který byl v letech 1969–70 necitlivě zasazen do historického centra Znojma.
V 60. letech vznikl také návrh na dopravní řešení Prahy, na dostavbu Staroměstského náměstí a projekt na řešení okolí Národního divadla. Ke zdařilejším realizacím pozdního tvůrčího období Bohuslava Fuchse patří rodinný dům v Ostopovicích z let 1968–71, který kromě odkazu k tradiční architektuře Valašska a Vysočiny zřetelně reaguje na podněty zahraniční architektury a postmoderny. Posledním Fuchsovým dílem byla pamětní deska jeho profesorovi z pražské akademie Janu Kotěrovi. Bohuslav Fuchs zemřel 18. září 1972 v Brně, kde je také na Ústředním hřbitově pochován. Náhrobek s posmrtným odlitkem architektovy ruky navrhl svému otci Kamil Fuchs.

Bohuslav Fuchs zastával během svého života řadu funkcí v mezinárodních sdruženích v oblasti architektury a umění: byl stálým delegátem na Mezinárodních kongresech moderní architektury (CIAM), členem Mezinárodního výboru pro řešení problémů současné architektury (CIRPAC), čestným předsedou Mezinárodní federace pro bydlení, stavbu měst a prostorové plánování (IFHTP) v Haagu a členem Královského institutu britských architektů (RIBA). Fuchs se angažoval i v řadě domácích spolků. Působil ve Skupině výtvarných umělců, Spolku výtvarných umělců Mánes a také v redakcích několika časopisů – v architektonické sekci Levé fronty a v Bloku výtvarných umělců země Moravskoslezské. Fuchsova tvorba i jeho činnost na poli teoretickém byla již za jeho života několikrát oceněna. Roku 1940 byl Bohuslav Fuchs zvolen řádným členem Akademie věd. Roku 1966 mu byl udělen titul zasloužilého umělce za celoživotní činnost v oboru architektury a v oblasti teorie a pedagogické práce a o dva roky později se stal národním umělcem. V roce 1969 získal ve Vídni prestižní mezinárodní Cenu Gottfrieda von Herdera.

 LV


[1]      Fuchs k přijímací zkoušce předložil studii krajské zemské výstavy v zámeckém parku ve Všechovicích, která Kotěru natolik oslovila, že Fuchse přijal okamžitě bez dalších zkoušek. Viz Iloš Crhonek, Architekt Bohuslav Fuchs celoživotní dílo, Brno 1995, s. 9.

[2]     Pro společnost však pracovalo i širší architektovo příbuzenstvo. Kromě rodiny zaměstnával Bohuslav Fuchs také výtvarníky, mezi jinými například malíře Františka Kalába. K problematice Magazínu AKA viz Marcela Macharáčková, AKA, užité umění 30. a 40. let v Brně (kat. výst.), Brno 1990.

[3]    Dílny umělecké keramiky byly založeny roku 1934, vedl je Jan Lichtág a navrhovali pro ně přední čeští umělci působící v Brně, např. Antonín a Linka Procházkovi, Emanuel Hrbek, Vincenc Makovský a další. Viz k tomuto tématu např. Marcela Macharáčková, Bohuslav Fuchs a brněnská kultura v období první republiky, in: Pocta Bohuslavu Fuchsovi.

[4]    Bohuslav Fuchs po únorovém převratu sice vstoupil do komunistické strany, ale již roku 1950 byl vyškrtnut pro pasivitu.

[5]     Kamil Fuchs (1930–1995) absolvoval roku 1953 Fakultu architektury a pozemního stavitelství Vysoké školy stavební v Brně a spolupracoval se svým otcem. Specializoval se na památkovou obnovu měst a objektů. Viz http://www.encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=2134&cel_publication=1#cel_publication, vyhledáno 17. 10. 2009. 

 

 

 

 

Prameny / Bibliografie

 

Jan Sedlák, Jaromír Sedlák, Orbis artium. K jubileu Lubomíra Slavíčka., Brno 2009

Karel Teige, Nejmenší byt, Praha 1932

František Kalivoda, Architektonické dílo Bohuslava Fuchse v Brně, Brno 1967

Zdeněk Kudělka, Sborník prací filosofické fakulty brněnské univerzity F 8, 1964

Vladimír Šlapeta, Domov, 1973

Rostislav Švácha, Domov, 1985

Emanuel Hruška, Památková péče, 1972

Lenka Kudělková, Pocta Bohuslavu Fuchsovi, Brno 1995

Zdeněk Rossmann, Architekt Bohuslav Fuchs 1919-1929, Bâle 1930

Kubinzsky Mihály, Bohuslav Fuchs, Budapest 1977

Jan Sedlák (ed.), Pocta Bohuslavu Fuchsovi: Sborník referátů z mezinárodní vědecké konference v Brně, Pocta Bohuslavu Fuchsovi: Sborník referátů z mezinárodní vědecké konference v Brně, Brno 1995

Jan Sapák, Bohuslav Fuchs Architekt der tschechischen Avantgarde, Salzburg-Wien 2010

Iloš Crhonek, Architekt Bohuslav Fuchs. Celoživotní dílo, Brno 1995

Zdeněk Kudělka, Sborník prací Filosofické fakulty Brno F8, 1964

Zdeněk Kudělka, Bohuslav Fuchs, Praha 1966

Zdeněk Kudělka, Bohuslav Fuchs a Brno, Architektura ČSSR, 1965

Jan Sedlák, Architekt Bohuslav Fuchs 1895-1972, Brno 1995

Marcela Macharáčková, AKA, užité umění 30. a 40. let v Brně , Brno 1990