Brněnský architektonický manuál

 
 
   

KUMPOŠT JINDŘICH

 

Datum úmrtí: 14.7.1968 Brno

Seznam objektů architekta

Soupis díla

 
 

1919

-          Studie umístění akademické čtvrti  

1920

-          Soutěžní návrh na regulaci Prostějova, 1. cena – s J. Peňázem

1920-21

-          Obecná a měšťanská škola (Merhautova 37, Brno) – realizace započata v r. 1914, podíl Kumpošta na výsledné podobě dosud není jasný, předpokládá se interiérové vybavení

1921 - 22                                                                           

-          Nájemní domy Úrazové pojišťovny dělnické pro Moravu a Slezsko (Nerudova 8,10, Brno)

-          Soutěžní návrh na řešení a stavbu univerzitní čtvrti s vysokoškolskými budovami, heslo „Helgoland“, 3. cena (Staré Brno, Žlutý kopec, Brno)

-          Kolonie rodinných domů Obecně prospěšného stavebního bytového družstva zaměstnanců Úrazové pojišťovny dělnické „Domicilium“ (Fišova 2-20, Schodová 13-19, Martinkova 2-10, Černopolní 55-67, Brno)

-          Soutěžní návrh na regulaci města Bělehrad s řešením železniční otázky, heslo „Veliki Beograd“, 3. cena – s J. Peňázem

1922

-          Zemská úřadovna a nájemní byty Všeobecného penzijního ústavu (Kounicova 63, Nerudova 14, Brno)

1922-23

-          Městský nájemní dům s malými byty (Celní 5, Brno)

1922-24

-          Okresní nemocenská pokladna (Nerudova 11, Brno)

-          Vlastní vila (Barvičova 15, Brno)

1923

-          Soutěžní návrh na Zemský dům III., 3. cena (Kounicova ul., Brno)

1923-24

-          Městská noclehárna (Bratislavská 70, Brno)

1923-25

-          Městské nájemní domy se spořitelnou a kavárnou (Palackého třída 59, 61, Husitská 1, 2, 4, Brno)

1924-35

-          Regulační plán vnitřního území města Prostějov

1925

-          Návrh Velkotržnice pro Brno (mezinárodní centrum jihozápadní Evropy, kde by se soustřeďovaly podle plánu řízené výsledky zemědělské produkce)

1925-26

-          Návrh na obchodní a administrativní budovu firmy Baťa (Kobližná ul., Brno)

1925-27

-          Městská spořitelna (Žižkovo nám. 17, Prostějov)

-          Okresní nemocenská pokladna (nám. Národních hrdinů 2, Olomouc)

1926

-          Nájemní dům Penzijního ústavu pro úředníky nemocenských pokladen (Žižkova 4,6, Brno)

-          Soutěžní návrh na sokolovnu Sokola Brno I, 1. cena (Kounicova ul.)

-          Administrativní budova a konečná stanice Městských dopravních podniků – přestavěno (Hlinky 151)

-          Rodinný dům F. Haselmanna – Stavební a bytové družstvo „Na Vyhlídce“ (Barvičova 2a, Brno)

-          Rodinné domy stavebního a bytového družstva „Na Vyhlídce“ (Lerchova 2a-8, Brno)

-          Nadstavba budovy pojišťovny Merkur (Benešova 22, Josefská 15)

1926-27

-          Okresní nemocenská pokladna (Šemberova 6, Boskovice)

-          Nájemní domy Stavebního a bytového družstva „Na Vyhlídce“ (Vaňkovo náměstí 1-7, Brno)

-          Rodinný dům dr. K. Bělohradského - Stavební a bytové družstvo „Na Vyhlídce“ (Tvrdého 26, Brno)

-          Nájemní domy Stavebního družstva „Na Vyhlídce“ (Sedlákova 16-30, Rudišova, 7-14, Brno)

-          Rodinný dům Marie Cyphelly (Šemberova 7?, Boskovice)

-          Okresní nemocenská pokladna (Zábřeh na Moravě)

1926-28

-          Ambulatórium Okresní nemocenské pokladny (Zahradníkova 2, Brno)

1927

-          Nájemný dům Svépomocného družstva pro stavbu laciných domů a domků v Brně (Burešova 10, 12, Brno)

-          Soutěžní návrh na Moravskoostravskou spořitelnu s městskou knihovnou (Moravská Ostrava)

1927-28

-          Soutěžní návrh na ideové řešení zastavovacího plánu Velkého Brna, heslo ROZVOJ, 4. cena – s L. Blumenscheinem, J. Mazelem, K. Koželuhem a F. Okáčem)

1927-32

-          Nájemní domy družstev Stavog a Blahobyt (Pod kaštany 26-30, Kounicova 89-91, Tábor 28a-34c, Brno)

1928

-          Soutěžní návrh na Okresní nemocenskou pokladnu (Hodonín)

-          Soutěžní návrh na upravovací plán města Brna – s B. Fuchsem

-          Návrh na úřední budovu města Ivančice

-          Návrh na lázeňské budovy Okresní nemocenské pokladny (Vyškov)

-          Návrh na rodinný dům Waltra Loose (Preslova ul., Brno)

1928-29  

-          Nadstavba nájemního domu a adaptace kavárny Jana Nekvapila Savoy (Jakubské náměstí 1, Brno)

-          Adaptace kancelářských místností První občanské záložny (Česká 9, Brno)

1928-31

-          Nájemní domy Stavebního a bytového družstva „Úspora“ (Zahradníkova 12-18, Tučkova 13-21, Kotlářská 19, Brno)

1928-33

-          Rodinný dvojdům pro syna a dceru (Preslova 4,4a, Brno)

1929

-          Návrh na nové využití stávajících budov a ploch severního nádraží (Benešova tř., Koliště, Brno)

-          Soutěžní návrh na městské lázně (Brno-Zábrdovice)

-          Návrh na obchodní dům (Bratislava)

1929-30

-          Adaptace části nájemního domu na kavárnu Anny Jägerové „Opera“ (Divadelní 2, Brno) – zničeno

1929-31, 1938, 1957-58

-          Adaptace hotelu Grand a návrh přístavby

1930

-          Nájemní domy Stavebního a bytového družstva „Úspora“ (Kotlářská 23,25, Brno)

-          Studia zastavění Akademického náměstí nájemními domy (Kounicova, Zahradníkova, Veveří ul., Brno)

-          Soutěžní návrh na Okresní nemocenskou pokladnu (Moravská Ostrava)

1930-31

-          Rodinný dům ing. Václava a Zdeňky Pokorných (Lipová 1, Brno)

1931

-          Regulační studie univerzitního nám. s umístěním odborných průmysl. škol – s B. Fuchsem (Veveří ul. Brno)

-          Soutěžní návrh na sanatorium spolku „Humanita“ – s M. Lamlem a A. Liebscherem (Jablunkov)

-          Soutěžní návrh na regulaci města Madrid

1931-33

-          Městská spořitelna – s B. Fuchsem (Komenského nám. 124, Tišnov)

1932

-          Soutěžní návrh na Úřední budovu města Brna – s B. Fuchsem a E. Wiesnerem (Husova ul., Brno)

1932-33

-          Soutěžní návrh na regulaci a zastavění Kraví hory v Brně, 2. cena – s B. Fuchsem  

-          Adaptace úřadoven Hypoteční a zemědělské banky moravské (Rooseveltova 18, Brno)

-          Návrh na koupaliště s hřištěm (Újezd u Brna)

1933

-          Soutěžní návrh na dopravně komunikační plán Velkého Brna, 2. cena (1. cena nebyla udělena) – s B. Fuchsem a F. Sklenářem

-          Soutěžní návrh na zastavění území La Franconi klinickými nemocnicemi, heslo Factum, 1. cena – s B. Fuchsem a J. Markem (Bratislava)

-          Regulační plán sektoru kolonie 1000 rodinných domků pro rok 1934 (Brno-Slatina)

-          Srubová chata č. 2 a 10 a chata č. 4 ve „Weekendové kolonii“ na Výstavě stavebnictví a bydlení (Zemské výstaviště, Brno-Pisárky)

-          Soutěžní (?) návrh na řešení brněnského železničního uzlu v urbanistických důsledcích pro směrný plán a jeho širší území – s B. Fuchsem

1933-37

-          Zastavovací plán rodinných domů Obecně prospěšného a bytového družstva zaměstnanců Hypoteční a zemědělské banky moravské tzv. kolonie Pod vodojemem (Žlutý kopec, Brno-Stránice)

1933-35

-          Urbanistické řešení náměstí (Poděbradovo, Žerotínovo, Vojáčkovo, Masarykovo nám., Prostějov)

1933-39

-          Soutěžní návrh na Úřední budovu města Brna – s B. Fuchsem, B. Babánkem a E. Wiesnerem (Husova ul., Brno)

1934-35

-          Návrh na regionální plán údolí Dřevnice (regionální plán zlínské oblasti – s B. Fuchsem

1935

-          Návrh obchodního portálu firmy Josef Klauber, továrna na lustry (Kobližná 7/9, Brno) – zničeno

1935-36

-          Rodinné domy v kolonii „Pod vodojemem“ (Rezkova 28, 30, 31, 32, 36, 38, 40, 41, 45, 47, 49, Brno)

1935-37

-          Čerpací stanice pro firmu Brey-Photogen (Hybešova ul., Olomoucká ul., Brno) – zničeno

1936

-          Soutěžní návrh na Všeobecnou nemocnici s klinikami Karlovy univerzity, cena – s B. Fuchsem (Praha-Motol)

-          Adaptace kina Universum (Metro) Felixe Podroužka a Vojtěcha Krista (Lidická 14/16, Brno) - zničeno

  1936-37

-          Kasárna 5. leteckého pluku (Olomoucká 182, Brno)

1937

-          Soutěžní návrh na obchodní a administrativní a obytný dům První moravské spořitelny (Jánská 4-8, Brno)

-          Návrh řešení velkotržnice a malotrhu s řešením dopravy kolem trhu – s B. Fuchsem (Dornych a okolí, Brno)

-          Soutěžní návrh na Ředitelství československých státních drah (Kounicova ul., Brno)

-          Návrh řešení regulace dopravy mezi plánovanou výstavbou domu Merkur a stávajícím Grand hotelem (Josefská ul., Brno)

1937-38

-          Kasárna lehkého dělostřeleckého pluku (Vyškov) – zničeno v roce 1945

1937-40

-          Autobusové garáže a správní budova Městských dopravních podniků (Grmelova 1, Brno)

-          Návrh adaptace a přístavby klinik Vysoké školy veterinární (Palackého tř., Brno)

1938

-          Stavba vozovny (ul. Hlinky, Brno)

1938-39

-          Adaptace První občanské záložny (Česká 9, Brno) – zničeno

1939

-          Návrh restauračního a kavárenského podniku Miroslava Pleskače - nájemce hotelu Passage – Slovan (Brněnská přehrada)

1939-45

-          Regulační plány obcí Žebětín, Rozdrojovice, Rakvice, Prušánky

1945-46

-          Studie přístavby Nové radnice (Brno)

1948

-          Základní upravovací plán města Prostějov – s A. Liebscherem

1948 (?)

-          Regulační plán obce se situováním obecné a měšťanské školy (Kněžice

-          Návrh adaptace a přístavby rodinného domu Josefa Horáčka (Velké Pavlovice č. p. 17)

50.-60. léta 20. století

-          Urbanistické studie řešení území (Olomouc, Přerov, Kroměříž, Prostějov)

-          Vodohospodářská studie úpravy vodních toků a nádrží (Morava)

1954 (?)

-          Návrh na rozšíření autobusového nádraží (Benešova tř., Brno)

1956

-          Soutěžní (?) návrh na hotel Brno (Husova ul., Brno)

1956 (?)

-          Studie urbanistického námětu pro hotel International a jeho propojení lanovkou na Špilberk (Husova ul., Špilberk, Brno)

1961

-          Studie přístavby Elektrotechnické fakulty VUT Brno (Antonínská ul., Brno)

-          Studie regulace řeky Svratky (ul. Poříčí, Brno)

-          Návrh regulace řeky Svratky (Brno-Žabovřesky, Brno-Komín)

1961 (?)

-          Urbanistická studie úprav nemocnice v souladu s regulačními a dopravními zájmy města a se zřetelem na hygienická opatření – s K. Vrbou (Valtice)

1967

-          Územní studie řeky Svitavy – s E. Vackářem a M. Kyselkou

-          Návrh regulačního plánu vodní nádrže na Dyji (Nové Mlýny)[1]

 


[1] Kumpoštovo dílo v archivu Muzea města Brna je vyznačeno MuMB – A (sbírka architektury a MuMB – K (knihovna – archiv fotografií a negativů). Přesné označení archivních materiálů je uvedeno v publikaci Jindřich Kumpošt, Petr Pelčák – Ivan Wahla (eds), Obecní dům Brno 2006.

 

Fotografie architekta

 

Životopis architekta

Jindřich Kumpošt se narodil 13. července 1891 v Brně. Jeho otec byl úředníkem, matka se starala o domácnost a o výchovu devíti dětí. V roce 1906 ukončil mladý Jindřich studium na Nižší střední škole reálné a nastoupil na Českou vyšší průmyslovou školu – odbor stavitelský k prof. Emilu Králíkovi. U něj v ateliéru také praktikoval, studium ukončil roku 1912 teoretickou stavitelskou zkouškou. Poté odešel se svým učitelem do Prostějova, kde u firmy Vulkania navrhoval umělecké předměty a interiérová vybavení.

V roce 1913 zahájil svá studia na Akademie der bildenden Künste ve Vídni na Speciální škole architektury vedené prof. Leopoldem Bauerem. Během studií si musel vydělávat na živobytí – byl zaměstnán u projekční železobetonářské firmy ing. Bruna Bauera, v ateliéru u Leopolda Bauera a Huberta Gessnera a vytvářel také návrhy vnitřního zařízení pro vídeňské a brněnské firmy. V roce 1914 podnikl studijní cestu po Německu. Během válečných let však bylo jeho vídeňské studium přerušeno a Kumpošt působil jako záložní důstojník v Černé Hoře a Albánii, kde prováděl mapovací a stavební práce a navrhoval hřbitovy a pomníky.

Po válce se Kumpošt vrátil do Brna, kde si otevřel soukromou projekční kancelář[1] a zároveň dokončil studia na Akademii – v roce 1919 složil mistrovskou zkoušku u prof. Franze von Krausse. O rok později získal místo městského architekta[2] a nadále pokračoval v soukromé projekční činnosti.[3]

Jednou z prvních Kumpoštových brněnských realizací byly nájemní domy Úrazové pojišťovny dělnické pro Moravu a Slezsko v Nerudově ulici. Fasáda domu s velkorysými byty pro střední vrstvy je členěna částmi režného zdiva a zdobena sochami Václava Macha. Na protější straně ulice vznikla v letech 1922–24 budova Okresní nemocenské pokladny, která byla v té době výjimečná svou expresivní monumentalitou, technických vybavením i konstrukčním řešením.

Od roku 1922 Kumpošt zastával funkci „přednosty pro architekturu a regulaci města“ městského stavebního úřadu. O rok později ho brněnský magistrát vyslal společně s B. Fuchsem a R. Spazierem (budoucím starostou) do švédského Göteborgu na mezinárodní sjezd o plánování měst a na výstavu Stavba měst. V roce 1924 mu byl udělen titul Městský stavební rada. O rok později však architekt odešel ze stavebního úřadu, kde na jeho místo nastoupil Bohuslav Fuchs, a věnoval se již jen soukromému projektování. V roce 1925 také dokončil stavbu vlastního rodinného domu v Barvičově ulici, který ale z finančních důvodů až do roku 1931 pronajímal. V témže roce se stal podílníkem a od roku 1928 společníkem firmy Alois Polák a spol., moravské kamenolomy, se sídlem v Březině u Křtin.[4] Roku 1925 se Kumpošt poprvé zabýval návrhy na úpravu zákona o podpoře stavebního ruchu. Reagoval tím na stavební útlum, který nastal po skončení platnosti předešlé verze zákona z roku 1924 a na kritický nedostatek bytů. Kumpošt navrhoval dostupnost státní podpory i pro malé podnikatele a soukromníky bez nutnosti ručení velkým kapitálem, dohled obcí nad levnou typovou výstavbou rodinných a činžovních domů nebo zmenšení povolené výměry nejmenších bytů pro sociálně slabé na méně než 35 m2. Dále navrhoval propracovaný systém získávání prostředků na výstavbu bytů pro potřebné tím, že by se zvýšila činže u starých bytů, stupňovaná podle počtu pokojů. Zámožnější obyvatelé by tak přispěli na stavbu obydlí pro chudé spoluobčany a zároveň by se stali spolumajiteli takto postavených objektů.[5]

V souvislosti s návrhy adaptace brněnských kavárenských prostorů se Kumpošt v roce 1927 vydal na studijní cestu pořádanou Zemskou jednotou hostinských a kavárníků pro Moravu a Slezsko po Francii. Poznatky nasbírané ve francouzských nejmodernějších kavárnách a restauracích uplatnil později při návrzích kaváren Savoy (Jakubské nám.) a Opera (Divadelní ul.), které se vyznačovaly vysokou mírou technické, obslužné a konstrukční vyspělosti. V této době také dokončil rozsáhlé urbanistické soubory nájemních a rodinných domů stavebního družstva „Na Vyhlídce“ v brněnské Masarykově čtvrti. V roce 1930 se Kumpošt stal členem architektonické sekce Levé fronty a byl opět vyzván k členství v Poradním regulačním sboru pro Velké Brno, kam ho delegoval i Klub výtvarných umělců Aleš.[6] Dále byl jmenován do Ústředí architektů ČSR při Syndikátu výtvarných umělců československých. V této době také vznikly soubory nájemních domů v Králově Poli pro stavební družstva Stavog, Blahobyt a Úspora.

Jindřich Kumpošt projevoval mimořádný zájem o nejnovější poznatky v oblasti sociálního bydlení, jeho organizace a plánování, a proto podnikl řadu studijních zahraničních cest. Seznámil se s fungováním moderní městské výstavby a s prací stavebních úřadů v hlavních městech Švýcarska, Itálie, Španělska, Portugalska, Belgie, Francie, Holandska, Dánska, Švédska, Norska, Německa, Finska, Polska; procestoval také Bulharsko, Albánii, Rumunsko, Turecko, Řecko, Jugoslávii a severní pobřeží Afriky. Díky svým nabytým znalostem a zkušenostem se v roce 1935 stal členem Poradního sboru pro otázky stavebního ruchu při Ministerstvu sociální péče a zastupoval také Československo v Mezinárodním výboru pro řešení problémů současné architektury CIPRAC v rámci CIAM (Mezinárodní kongres moderní architektury).[7] Jeho tvorba byla také zastoupena na Světové výstavě v Bruselu v sekci architektury. Završením těchto aktivit v oblasti rozvoje bydlení, organizace státní správy a legislativy bylo vydání knihy Cesta k hospodářské obnově ČSR, na které v Brně spolupracoval s B. Fuchsem a F. Sklenářem.

V roce 1937 se v Brně a ve Zlíně konala 2. konference CIAM-Ost, kde byl představen zlínský regionální plán, na kterém Jindřich Kumpošt spolupracoval s B. Fuchsem. Byl označen za jedinečný v evropském měřítku a doporučen k prezentaci na 5. mezinárodním kongresu moderní architektury CIAM. Na tomto sjezdu, který se konal v Paříži v témže roce, byl Kumpošt společně s B. Fuchsem a F. Kalivodou přítomen jako delegát československé sekce CIRPAC. Zde také Kumpošt u příležitosti Mezinárodní výstavy umění a techniky v moderním životě převzal zlatou medaili.

Po druhé světové válce ukončil Jindřich Kumpošt činnost své projekční kanceláře a stal se členem ředitelské rady Zemského studijního a plánovacího ústavu moravskoslezského v Brně a přednostou plánovacího referátu Zemského národního výboru. Výsledky práce plánovacího ústavu byly prezentovány na 4. mezinárodním kongresu moderní architektury CIAM v Bridgewateru a na Ministerstvu plánování v Londýně. V roce 1965 byl architektovi udělen Řád práce. Na konci 60. let také krátkodobě působil jako pedagog a zkušební komisař na Fakultě architektury VUT v Brně.

Jindřich Kumpošt zemřel 14. července 1968 v Brně.[8] Během svého profesního života se zásadním způsobem zasloužil o stavební a urbanistický rozvoj města Brna. Velký důraz vždy kladl na sociální aspekty stavění a jeho státní podporu a usiloval o moderní a ekonomické řešení veřejných i soukromých staveb. Tyto jeho snahy vycházely z obrovské šíře poznatků a vědomostí o nových stavebních metodách i fungování městských úřadů ve světě, které nabyl na četných studijních cestách a neváhal je aplikovat v brněnském prostředí.
 

PH


[1]     Kumpoštova projekční kancelář sídlila nejdříve v Seminářské 9 (dnešní Smetanova), v roce 1921 byla přesunuta na Kapucínské nám. 2/4, roku 1932 si zřídil projekční kancelář ve vlastním domě v Barvičově 15.

[2]     Brno bylo jediným městem v českých zemích a na Slovensku, které bylo již za Rakouska-Uherska vybaveno postem městského architekta. Kumpošt tuto funkci zastával v letech 1920–25, po něm v ní až do roku 1929 působil Bohuslav Fuchs.

[3]     V Kumpoštově ateliéru byli ve 20. a 30. letech zaměstnaní nebo praktikovali: M. Putna, O. Oplatek, Z. Alexa, R. Procházka, J. Auermüller, Z. Kerekes, A. Ruprich, O. Oehler, A. Perl.

[4]     Později se firma transformovala na Družstevní drobové a mramorové kamenolomy, z.s. s r.o. v Brně. Kumpošt ukončil svoje podílnictví ve firmě v roce 1940.

[5]     Jindřich Kumpošt, Návrh na úpravu zákona o podpoře stavebního ruchu, Stavitel VI, 1925, s. 33.

[6]     Členem Klubu výtvarných umělců Aleš byl Kumpošt od roku 1919. V roce 1924 navrhl jeho sblížení se Skupinou výtvarných umělců Brno.

[7]     Mezinárodní kongres moderní architektury – organizace sdružující významné a pokrokově smýšlející architekty (např. Le Corbusier, Karl Moser, Hugo Häring, Ernst May, Hannes Meyer, Alvar Aalto, Hendrik Petrus Berlage a další) vznikla v roce 1928 jako platforma pro diskusi o aktuálních architektonických a urbanistických problémech. Kongresy se konaly vždy s odstupem několika let na různých místech a měly různé tematické zaměření (např. 1929 Frankfurt nad Mohanem – Bydlení pro sociálně slabé obyvatele, 1930 Brusel – Racionální rozdělení městské půdy, 1933 Marseille, Athény – Přijetí tzv. Athénské charty, 1947 Bridgewater – Syntéza umění, regionální plánování atd.).

[8]     Kromě uvedených organizací (Levá fronta, CIAM, Svaz socialistických architektů, Klub výtvarných umělců Aleš, CIRPAC, Masarykova akademie práce) byl Kumpošt členem následujících spolků: brněnského Devětsilu, Sdružení architektů (Sdružení stavební tvorby), Svazu architektů ČSR, Bloku výtvarných umělců Země moravskoslezské.

 

Prameny / Bibliografie

 

Petr Pelčák, Ivan Wahla (eds.), Jindřich Kumpošt 1891-1968, Brno 2006