C045

STIASSNÉHO VILA (VLÁDNÍ VILA) 1927 - 1929

Vila Stiassni (Hroznová 82/14), Foto: Barbora Ponešová, Zdroj: Dům umění města Brna 1/29

Vilu na rozsáhlém pozemku v pisáreckém úbočí navrhl architekt Ernst Wiesner v roce 1927 pro významného brněnského textilního továrníka Alfreda Stiassného a jeho ženu Hermine. Rodina Stiassných vlastnila v Brně množství vil i nájemních domů, toto reprezentativní sídlo, jež v sobě spojuje progresivní architektonickou koncepci s měšťanskou tradicí, však patří k nejvýznamnějším.
Stupňovitá hmota vily, tvořená dvěma kvádry na půdorysu písmene L, je usazená hluboko ve svažité zahradě. Z Hroznové ulice je přístupná pouze nízkou vstupní bránou, tvořenou bytem řidiče, na kterou navazuje alej vedoucí na ústřední dvůr, jenž je vymezen přízemním traktem s garážemi, opěrnou zdí a hmotou vily. Hlavní vstup do domu je zdůrazněný balkonovým portikem a dělí půdorys domu na dvě provozně oddělené části: obytné místnosti se nacházejí v pravém křídle, obslužné zázemí je umístěno nalevo. Jádrem obytného křídla je galerie s mohutným jednoramenným schodištěm v hale, ze které jsou přístupné i společenské místnosti a jídelna. V patře byly umístěny ložnice rodiny Stiassných, dětská herna a pokoj vychovatelky.
Provozní křídlo domu je orientováno kolem obslužného, ovšem neméně velkorysého schodiště. Kromě pokojů personálu se zde nacházela kuchyň, žehlírna a sklad kufrů. Vila je konstrukčně rozdělena na dva trakty nesené železobetonovými pilíři. Do uzavřeného dvora je orientováno provozní zázemí, do zahrady vedou obytné pokoje s navazující terasou. Většímu propojení domu se zahradou zabránily nízké parapety a také úpravy architekta Kamila Fuchse z 80. let, autora zasklení původně venkovní monumentální přízemní lodžie. Wiesnerovu puristickému exteriéru se příčí historizující interiéry navržené pro rodinu Stiassných architektem Franzem Wilfertem z Vídně. Zdobné pojetí vnitřních prostor (štuky, kazetové stropy, mramorové krby, pseudohistorizující nábytek) i jejich členitost zřejmě odpovídala vkusu zadavatele, celkové vyznění stavby se ovšem kvůli tomu posouvá od funkcionalismu spíše ke klasicizujícím tendencím.
V roce 1939 byla vila zabavena německou státní policií a po válce přešla pod národní správu. Roku 1952 ji i s celým rozsáhlým pozemkem získal Krajský národní výbor, jenž dům až do devadesátých let využíval k reprezentačním účelům a pro ubytování státních návštěv v Brně. V této době hostila „vládní vila“ řadu významných státníků a komunistických funkcionářů. Za normalizace byl podle návrhů architektů Kamila Fuchse a Adély Jeřábkové upraven také interiér domu, což zahrnovalo přidání luxusních mramorových koupelen k jednotlivým pokojům a vybavení společenských prostor neforemným soudobým nábytkem. Některé místnosti byly zaplněny dalším původně zámeckým mobiliářem, které ještě zdůraznil těžkopádnou přebujelost vnitřního zařízení. Po roce 1989 získala vilu firma Fair Travel Brno a využívala ji k obchodním jednáním, případně ji pronajímala pro různé společenské akce. V současné době vilu spravuje Národní památkový ústav a zamýšlí v ní zřídit metodické centrum obnovy památek moderní architektury.

PH