Zdeněk Řihák

Architekt/ka

Architekt Zdeněk Řihák se narodil 10. 8. 1924 v Napajedlích do rodiny místního učitele a ředitele základní školy. V nedalekém Zlíně začal studovat u sochaře Vincence Makovského na Škole umění, která v období 2. světové války poskytla nebývale tvůrčí prostředí pro celou řadu československých umělců. Jeho silné sochařské zázemí se samozřejmě projevovalo i v architektonické práci v podobě silně výtvarně pojednaných návrhů s až sochařsky komponovanou hmotou staveb i prostřednictvím pravidelné aktivní spolupráce s jinými umělci. Vzdělání si Řihák ještě rozšířil na brněnské Fakultě architektury a pozemního stavitelství VUT a praxi následně doplnil jako asistent funkcionalistických architektů Jaromíra Krejcara a Bedřicha Rozehnala.

V poválečném období byl dlouholetým pracovníkem a vedoucím projekční kanceláře v Potravinoprojektu (od roku 1950) a následně také Státního projektového ústavu obchodu. To se u něj přirozeně promítlo i v nejčastěji řešených architektonických typech – obchodních, rekreačních a hotelových staveb, které v sobě zahrnovaly také restaurační a kavárenská zařízení a měly vyhovovat i podmínkám mezinárodní turistiky. Již v letech 1961–1964 se realizoval jeden z jeho nejdůležitějších projektů – výškový hotel Continental (spolu s Vladimírem Kovaříkem a Aloisem Semelou) o půdoryse písmene Y, nevšední stavba ovlivněná bruselským pavilonem Expa 58, v níž se objevila také umělecká díla od umělců Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové.

Speciální hotelovou kategorií, kterou Řihák zejména v průběhu 60. a 70. let intenzivně zkoumal, byly provozy zasazené do kontextu přírodních národních parků. Na Štrbském plese ve Vysokých Tatrách se nacházejí dokonce dva hotely navržené autorem. Hotel Patria o trojúhelníkovém obrysu (1965–1970) reagujícím na tvar nedalekého štítu Patria získal díky svému umírněnému měřítku, použitým přírodním materiálům i poloze přímo u jezera nebývale atraktivní pozici. Nedalekému Hotelu Panorama zase architekt dodal silně působivou, strukturovanou, odstupňovanou a do výšky se rozšiřující fasádu (1967–1969), která podobně jako monumentální prolamovaná hmota Labské Boudy (1975) v Krkonoších musela bojovat s přijetím veřejnosti; přesto představuje výraznou ukázku autorova dynamického přístupu k formování objemu svých staveb.

Po revoluci se Zdeněk Řihák zadaptoval na změněné podmínky architektonické praxe a v rámci vlastní projekční kanceláře se zabýval převážně návrhy rodinného bydlení. Zemřel 15. 8. 2006 v Brně, kde je také pochován na Ústředním hřbitově.

Architekt/ka
Zdeněk Řihák

Datum narození
10.8.1924 Napajedla

Datum úmrtí
15.8.2006 Brno

Zdeněk Řihák

Seznam objektů architekta