Jindřich Kumpošt

Architekt/ka

Jindřich Kumpošt se narodil 13. července 1891 v Brně. Jeho otec byl úředníkem, matka se starala o domácnost a o výchovu devíti dětí. V roce 1906 ukončil mladý Jindřich studium na Nižší střední škole reálné a nastoupil na Českou vyšší průmyslovou školu – odbor stavitelský k prof. Emilu Králíkovi. U něj v ateliéru také praktikoval, studium ukončil roku 1912 teoretickou stavitelskou zkouškou. Poté odešel se svým učitelem do Prostějova, kde u firmy Vulkania navrhoval umělecké předměty a interiérová vybavení.

V roce 1913 zahájil svá studia na Akademie der bildenden Künste ve Vídni na Speciální škole architektury vedené prof. Leopoldem Bauerem. Během studií si musel vydělávat na živobytí – byl zaměstnán u projekční železobetonářské firmy ing. Bruna Bauera, v ateliéru u Leopolda Bauera a Huberta Gessnera a vytvářel také návrhy vnitřního zařízení pro vídeňské a brněnské firmy. V roce 1914 podnikl studijní cestu po Německu. Během válečných let však bylo jeho vídeňské studium přerušeno a Kumpošt působil jako záložní důstojník v Černé Hoře a Albánii, kde prováděl mapovací a stavební práce a navrhoval hřbitovy a pomníky.

Po válce se Kumpošt vrátil do Brna, kde si otevřel soukromou projekční kancelář[1] a zároveň dokončil studia na Akademii – v roce 1919 složil mistrovskou zkoušku u prof. Franze von Krausse. O rok později získal místo městského architekta[2] a nadále pokračoval v soukromé projekční činnosti.[3]

Jednou z prvních Kumpoštových brněnských realizací byly nájemní domy Úrazové pojišťovny dělnické pro Moravu a Slezsko v Nerudově ulici. Fasáda domu s velkorysými byty pro střední vrstvy je členěna částmi režného zdiva a zdobena sochami Václava Macha. Na protější straně ulice vznikla v letech 1922–24 budova Okresní nemocenské pokladny, která byla v té době výjimečná svou expresivní monumentalitou, technických vybavením i konstrukčním řešením.

Od roku 1922 Kumpošt zastával funkci „přednosty pro architekturu a regulaci města“ městského stavebního úřadu. O rok později ho brněnský magistrát vyslal společně s B. Fuchsem a R. Spazierem (budoucím starostou) do švédského Göteborgu na mezinárodní sjezd o plánování měst a na výstavu Stavba měst. V roce 1924 mu byl udělen titul Městský stavební rada. O rok později však architekt odešel ze stavebního úřadu, kde na jeho místo nastoupil Bohuslav Fuchs, a věnoval se již jen soukromému projektování. V roce 1925 také dokončil stavbu vlastního rodinného domu v Barvičově ulici, který ale z finančních důvodů až do roku 1931 pronajímal. V témže roce se stal podílníkem a od roku 1928 společníkem firmy Alois Polák a spol., moravské kamenolomy, se sídlem v Březině u Křtin.[4] Roku 1925 se Kumpošt poprvé zabýval návrhy na úpravu zákona o podpoře stavebního ruchu. Reagoval tím na stavební útlum, který nastal po skončení platnosti předešlé verze zákona z roku 1924 a na kritický nedostatek bytů. Kumpošt navrhoval dostupnost státní podpory i pro malé podnikatele a soukromníky bez nutnosti ručení velkým kapitálem, dohled obcí nad levnou typovou výstavbou rodinných a činžovních domů nebo zmenšení povolené výměry nejmenších bytů pro sociálně slabé na méně než 35 m2. Dále navrhoval propracovaný systém získávání prostředků na výstavbu bytů pro potřebné tím, že by se zvýšila činže u starých bytů, stupňovaná podle počtu pokojů. Zámožnější obyvatelé by tak přispěli na stavbu obydlí pro chudé spoluobčany a zároveň by se stali spolumajiteli takto postavených objektů.[5]

V souvislosti s návrhy adaptace brněnských kavárenských prostorů se Kumpošt v roce 1927 vydal na studijní cestu pořádanou Zemskou jednotou hostinských a kavárníků pro Moravu a Slezsko po Francii. Poznatky nasbírané ve francouzských nejmodernějších kavárnách a restauracích uplatnil později při návrzích kaváren Savoy (Jakubské nám.) a Opera (Divadelní ul.), které se vyznačovaly vysokou mírou technické, obslužné a konstrukční vyspělosti. V této době také dokončil rozsáhlé urbanistické soubory nájemních a rodinných domů stavebního družstva „Na Vyhlídce“ v brněnské Masarykově čtvrti. V roce 1930 se Kumpošt stal členem architektonické sekce Levé fronty a byl opět vyzván k členství v Poradním regulačním sboru pro Velké Brno, kam ho delegoval i Klub výtvarných umělců Aleš.[6] Dále byl jmenován do Ústředí architektů ČSR při Syndikátu výtvarných umělců československých. V této době také vznikly soubory nájemních domů v Králově Poli pro stavební družstva Stavog, Blahobyt a Úspora.

Jindřich Kumpošt projevoval mimořádný zájem o nejnovější poznatky v oblasti sociálního bydlení, jeho organizace a plánování, a proto podnikl řadu studijních zahraničních cest. Seznámil se s fungováním moderní městské výstavby a s prací stavebních úřadů v hlavních městech Švýcarska, Itálie, Španělska, Portugalska, Belgie, Francie, Holandska, Dánska, Švédska, Norska, Německa, Finska, Polska; procestoval také Bulharsko, Albánii, Rumunsko, Turecko, Řecko, Jugoslávii a severní pobřeží Afriky. Díky svým nabytým znalostem a zkušenostem se v roce 1935 stal členem Poradního sboru pro otázky stavebního ruchu při Ministerstvu sociální péče a zastupoval také Československo v Mezinárodním výboru pro řešení problémů současné architektury CIPRAC v rámci CIAM (Mezinárodní kongres moderní architektury).[7] Jeho tvorba byla také zastoupena na Světové výstavě v Bruselu v sekci architektury. Završením těchto aktivit v oblasti rozvoje bydlení, organizace státní správy a legislativy bylo vydání knihy Cesta k hospodářské obnově ČSR, na které v Brně spolupracoval s B. Fuchsem a F. Sklenářem.

V roce 1937 se v Brně a ve Zlíně konala 2. konference CIAM-Ost, kde byl představen zlínský regionální plán, na kterém Jindřich Kumpošt spolupracoval s B. Fuchsem. Byl označen za jedinečný v evropském měřítku a doporučen k prezentaci na 5. mezinárodním kongresu moderní architektury CIAM. Na tomto sjezdu, který se konal v Paříži v témže roce, byl Kumpošt společně s B. Fuchsem a F. Kalivodou přítomen jako delegát československé sekce CIRPAC. Zde také Kumpošt u příležitosti Mezinárodní výstavy umění a techniky v moderním životě převzal zlatou medaili.

Po druhé světové válce ukončil Jindřich Kumpošt činnost své projekční kanceláře a stal se členem ředitelské rady Zemského studijního a plánovacího ústavu moravskoslezského v Brně a přednostou plánovacího referátu Zemského národního výboru. Výsledky práce plánovacího ústavu byly prezentovány na 4. mezinárodním kongresu moderní architektury CIAM v Bridgewateru a na Ministerstvu plánování v Londýně. V roce 1965 byl architektovi udělen Řád práce. Na konci 60. let také krátkodobě působil jako pedagog a zkušební komisař na Fakultě architektury VUT v Brně.

Jindřich Kumpošt zemřel 14. července 1968 v Brně.[8] Během svého profesního života se zásadním způsobem zasloužil o stavební a urbanistický rozvoj města Brna. Velký důraz vždy kladl na sociální aspekty stavění a jeho státní podporu a usiloval o moderní a ekonomické řešení veřejných i soukromých staveb. Tyto jeho snahy vycházely z obrovské šíře poznatků a vědomostí o nových stavebních metodách i fungování městských úřadů ve světě, které nabyl na četných studijních cestách a neváhal je aplikovat v brněnském prostředí.
 

PH


[1]     Kumpoštova projekční kancelář sídlila nejdříve v Seminářské 9 (dnešní Smetanova), v roce 1921 byla přesunuta na Kapucínské nám. 2/4, roku 1932 si zřídil projekční kancelář ve vlastním domě v Barvičově 15.

[2]     Brno bylo jediným městem v českých zemích a na Slovensku, které bylo již za Rakouska-Uherska vybaveno postem městského architekta. Kumpošt tuto funkci zastával v letech 1920–25, po něm v ní až do roku 1929 působil Bohuslav Fuchs.

[3]     V Kumpoštově ateliéru byli ve 20. a 30. letech zaměstnaní nebo praktikovali: M. Putna, O. Oplatek, Z. Alexa, R. Procházka, J. Auermüller, Z. Kerekes, A. Ruprich, O. Oehler, A. Perl.

[4]     Později se firma transformovala na Družstevní drobové a mramorové kamenolomy, z.s. s r.o. v Brně. Kumpošt ukončil svoje podílnictví ve firmě v roce 1940.

[5]     Jindřich Kumpošt, Návrh na úpravu zákona o podpoře stavebního ruchu, Stavitel VI, 1925, s. 33.

[6]     Členem Klubu výtvarných umělců Aleš byl Kumpošt od roku 1919. V roce 1924 navrhl jeho sblížení se Skupinou výtvarných umělců Brno.

[7]     Mezinárodní kongres moderní architektury – organizace sdružující významné a pokrokově smýšlející architekty (např. Le Corbusier, Karl Moser, Hugo Häring, Ernst May, Hannes Meyer, Alvar Aalto, Hendrik Petrus Berlage a další) vznikla v roce 1928 jako platforma pro diskusi o aktuálních architektonických a urbanistických problémech. Kongresy se konaly vždy s odstupem několika let na různých místech a měly různé tematické zaměření (např. 1929 Frankfurt nad Mohanem – Bydlení pro sociálně slabé obyvatele, 1930 Brusel – Racionální rozdělení městské půdy, 1933 Marseille, Athény – Přijetí tzv. Athénské charty, 1947 Bridgewater – Syntéza umění, regionální plánování atd.).

[8]     Kromě uvedených organizací (Levá fronta, CIAM, Svaz socialistických architektů, Klub výtvarných umělců Aleš, CIRPAC, Masarykova akademie práce) byl Kumpošt členem následujících spolků: brněnského Devětsilu, Sdružení architektů (Sdružení stavební tvorby), Svazu architektů ČSR, Bloku výtvarných umělců Země moravskoslezské.

 

Architekt/ka
Jindřich Kumpošt

Datum narození
13.7.1891 Brno

Datum úmrtí
14.7.1968 Brno

Literatura
Petr Pelčák, Ivan Wahla (eds.), Jindřich Kumpošt 1891-1968, Brno 2006

Seznam objektů architekta

C002 Nájemní domy Stavebního družstva Na Vyhlídce Nájemní domy Stavebního družstva Na Vyhlídce
C002
C003 Rodinný dům dr. K. Bělohradského Rodinný dům dr. K. Bělohradského
C003
C004 Rodinné domy stavebního družstva Na Vyhlídce Rodinné domy stavebního družstva Na Vyhlídce
C004
C006 Haselmannův rodinný dům Haselmannův rodinný dům
C006
C008 Vlastní vila Jindřicha Kumpošta Vlastní vila Jindřicha Kumpošta
C008
C022 Nájemní domy Stavebního družstva Na Vyhlídce Nájemní domy Stavebního družstva Na Vyhlídce
C022
C033 Rodinné domy v kolonii Pod vodojemem Rodinné domy v kolonii Pod vodojemem
C033
C062 Rodinný dvojdům pro syna a dceru Rodinný dvojdům pro syna a dceru
C062
C065 Rodinný dům ing. Václava a Zdeňky Pokorných Rodinný dům ing. Václava a Zdeňky Pokorných
C065
C095 Kavárna Savoy Kavárna Savoy
C095
C112 Kavárna Opera Kavárna Opera
C112
C126 Soutěžní návrh na Úřední budovu města Brna Soutěžní návrh na Úřední budovu města Brna
C126
C255 Nájemní domy Stavebního a bytového družstva "Úspora" Nájemní domy Stavebního a bytového družstva "Úspora"
C255
C256 Nájemní domy Stavebního a bytového družstva "Úspora" Nájemní domy Stavebního a bytového družstva "Úspora"
C256
C259 Zemská úřadovna a nájemní byty Všeobecného penzijního ústavu Zemská úřadovna a nájemní byty Všeobecného penzijního ústavu
C259
C261 Okresní nemocenská pokladna Okresní nemocenská pokladna
C261
C262 Nájemní domy Úrazové pojišťovny dělnické pro Moravu a Slezsko Nájemní domy Úrazové pojišťovny dělnické pro Moravu a Slezsko
C262
C263 Ambulatorium Okresní nemocenské pokladny Ambulatorium Okresní nemocenské pokladny
C263
C269 Nájemní dům Penzijního ústavu pro úředníky nemocenských pokladen Nájemní dům Penzijního ústavu pro úředníky nemocenských pokladen
C269
C284 Městská spořitelna v Králově Poli Městská spořitelna v Králově Poli
C284
C294 Nájemní domy družstev Stavog a Blahobyt Nájemní domy družstev Stavog a Blahobyt
C294
C332 Městská noclehárna Městská noclehárna
C332
C357 Kasárna 5. leteckého pluku Kasárna 5. leteckého pluku
C357
C368 Autobusové garáže a správní budova Městských dopravních podniků Autobusové garáže a správní budova Městských dopravních podniků
C368
C371 Městský nájemní dům s malými byty Městský nájemní dům s malými byty
C371
C377 Soutěžní návrh na Zemský dům III. (3. cena) Soutěžní návrh na Zemský dům III. (3. cena)
C377
C378 Soutěžní návrh na obchodní a administrativní budovu firmy Baťa Soutěžní návrh na obchodní a administrativní budovu firmy Baťa
C378
C379 Soutěžní návrh na obchodní a administrativní a obytný dům První moravské spořitelny Soutěžní návrh na obchodní a administrativní a obytný dům První moravské spořitelny
C379
C380 Soutěžní návrh na dopravně komunikační plán Velkého Brna Soutěžní návrh na dopravně komunikační plán Velkého Brna
C380
C382 Soutěžní návrh na regulaci a zastavění Kraví hory (2. cena) Soutěžní návrh na regulaci a zastavění Kraví hory (2. cena)
C382
C383 Regulační studie Akademického náměstí s umístěním odborných průmyslových škol Regulační studie Akademického náměstí s umístěním odborných průmyslových škol
C383