Josef Němec

Architekt/ka

Josef Němec se narodil 24. února 1928 v Dolním Němčí na Moravském Slovácku. Po studiích na zlínské Baťově Škole umění absolvoval v roce 1953 brněnskou Fakultu architektury a pozemního stavitelství, vedenou tehdy profesory Bohuslavem Fuchsem, Bedřichem Rozehnalem, Miloslavem Kopřivou či Vincencem Makovským, představiteli tehdejší elity české architektury. Poté, co se vedení fakulty ujal v roce 1958 Vladimír Meduna a došlo k nechvalně proslulým politickým prověrkám, musel z fakulty odejít Bohuslav Fuchs a další vyučující. Josef Němec, který tehdy započal v Brně externí aspiranturu, mohl jako žák a blízký spolupracovník Bohuslava Fuchse dokončit studium až v roce 1964 v Bratislavě.

V roce 1954 se Josef Němec aktivně zapojil do budování nově vznikajícího Státního ústavu pro rekonstrukce památkových měst a objektů (SÚRPMO). Šlo o novou samostatnou a profesně specializovanou projekční organizaci v oboru architektury, zaměřenou na obnovu a rekonstrukce stavebních památek, kterým se doposud věnoval omezeně jen R-atelier v pražském Stavoprojektu. Jeho členové plynule přešli do SÚRPMA a ustavili zde tvůrčí kabinety, které ideově vedly osobnosti naší architektonické scény (Bohuslav Fuchs, Jaroslav Fragner, Josef Havlíček). V čele zakladatelů stál Vilém Lorenc, který se svými následníky dokázal mimo rámec tehdejších socialistických budovatelských priorit vytvořit značně neobvyklé podmínky i vazby, z nichž vznikl specifický projekční organizace s vlastní metodicko-výzkumnou bází přímo propojenou s projekční ústav. Velmi důležitá byla externí spolupráce ústavu s všeobecně respektovanými osobnostmi v oboru památkové péče, jakými byli mj. Dobroslav Líbal, který se zasloužil zejména o vypracování metodiky stavebně-historických průzkumů (tzv. SHP), Zdeněk Wirth, Oldřich Stefan, Emanuel Hruška, Josef Štulc, Aleš Vošahlík, Jiří Grabmüller a další.

Josef Němec spoluzaložil a budoval moravské ateliery SÚRPMO v Brně, Olomouci a Novém Jičíně a stal se jejich hlavním architektem a posléze i ředitelem. Vznikly zde stovky projektů a realizací záchrany i obnovy stavebního památkového fondu na celé Moravě, ale také v Čechách a na Slovensku. Brněnským SÚRPMEM pod vedením Josefa Němce prošla řada významných architektů, historiků umění a památkářů.
Odborným zájmem Josefa Němce byl především urbanismus. V roce 1957 zpracoval první asanační územní plán historického jádra města Brna, který byl oceněn na 5. světovém kongresu Unie architektů v Moskvě v roce 1958. Podle něj se realizovala zástavba řady proluk, ulice Česká se stala první městskou pěší zónou v někdejším Československu. K významným podnětům Josefa Němce patřil také princip celoblokových rekonstrukcí, k nimž se v Brně přistoupilo v případě bloku Staré radnice a Špalíčku na Zelném trhu, areálu Moravského zemského muzea a některých klášterních komplexů, rozvinula se sanace brněnského historického podzemí.
 
Od počátku 70. let inicioval Josef Němec jako jeden z prvních aktivně tvůrčích architektů obnovu památek moderní architektury, a to i přes odpor některých konzervativních kruhů v SÚRPMO. Právě v brněnském SÚRPMO prosadil jejich projekční přípravu, ať již to byla tzv. vládní vila – vila Stiassni od Ernsta Wiesnera v Brně-Pisárkách nebo zotavovna Morava od Bohuslava Fuchse v Tatranské Lomnici.

Není příliš známo, že to byl právě Josef Němec, kdo sehrál na přelomu 70.–80. let minulého století klíčovou roli v osudu světově proslulé brněnské vily Tugendhat. Město bylo postupně díky jeho usilovné osvětě ochotno investovat prostředky do její obnovy a původní záměr nejnutnějších oprav vyústil v generální obnovu a záchranu stavby. Během poslední pietní obnovy a restaurace vily Tugendhat konstatovali zúčastnění architekti, historikové umění a restaurátoři, že právě projekt její první obnovy, zpracovaný na počátku 80. let pod vedením Kamila Fuchse byl na tehdejší dobu vysoce kvalitní, a právě brněnské SÚRPMO se i přes následné limitující situace během realizačních prací zasloužilo o záchranu této ikony světové architektonické moderny pro další generace. Hlavními spolupracovníky Kamila Fuchse na projektu obnovy vily Tugendhat tehdy byli Jarmila Kutějová, Josef Janeček a Adéla Jeřábková a desítky dalších specialistů, jejichž práci Josef Němec neochvějně hájil a zaštiťoval. Kamil Fuchs a jeho projekční tým získal v roce 1987 za projekt obnovy vily Tugendhat zvláštní cenu a stříbrnou medaili na Světovém bienále architektury v Sofii. V roce 2015 vydalo Muzeum města Brna k třicátému výročí dokončení první obnovy vily samostatnou publikaci, kterou připravilo Studijní a dokumentační centrum ve vile Tugendhat. Josef Němec i jeho tehdejší spolupracovníci do ní přispěli svými texty. Kniha byla velmi pozitivně přijata a oceněna našimi i zahraničními odborníky.

Josef Němec byl členem Obce architektů a spolku BLOK architektů a výtvarníků, členem Asociace pro urbanismus a územní plánování a členem Moravskoslezské akademie pro vědu a umění. Během své tvůrčí dráhy obdržel řadu ocenění a čestných uznání. Brno dvakrát ocenilo jeho dílo udělením Ceny města Brna v oboru architektura a urbanismus, a to v letech 1965 a 2002. V roce 2019 převzal Cenu Vladimíra Karfíka za celoživotní dílo. Josef Němec zemřel v Brně 19. listopadu 2021.
 
Výběr z díla:
– územní plány pro města Nováky a Prievidzu na Slovensku
– územní plán Těrlické přehrady (Krajské středisko územního plánování, pod vedením Jindřicha Kumpošta)
– obnova Velkého náměstí v Kroměříži (1961–1980) a tamní Květné zahrady (s Dušanem Riedlem, 1963–1983)
– úprava Horního náměstí a bývalé židovské čtvrti v Uherském Brodě (1970–1978)
– urbanistické projekty pro Jihlavu, Olomouc, Uherské Hradiště, Holešov, Prostějov, Třebíč aj.
– vlastní rodinný dům s obytnou zahradou v brněnské Masarykově čtvrti (1963–1968) v pojetí bauhausovského rozvíjení funkcionalismu. Této výjimečné stavby si v uplynulých letech povšimla řada našich i zahraničních badatelů a byla opakovaně publikována, ať již v rámci známé edice o slavných vilách, či v prestižních zahraničních publikacích věnovaných evropské poválečné moderně
 
Účast na výstavách:
 – v 50. a 60. letech se Josef Němec zúčastnil řady architektonických soutěží v autorském kolektivu Bohuslava Fuchse: urbanistické situování Domu kultury v Ostravě (1954) a nového divadla v Brně (1956), návrh radnice a náměstí v Torontu (1957), ideová koncepce centra hlavního města Prahy (1960, 1. cena)
– soutěž na koncepci regenerace historického centra Olomouce (1968, 1. cena)
– výtvarná koncepce výzdoby Kroměříže (s Jiřím Markem a Jiřím Auermüllerem, 1969, hlavní cena)
– jeho tvorba byla prezentována na jubilejních výstavách SÚRPMO v Praze a Brně v letech 1964–1984, ale také v Římě, v Bologni a Helsinkách v letech 1987–1988
 
 DČ

 

Architekt/ka
Josef Němec

Datum narození
24.2.1928 Dolní Němčí

Datum úmrtí
19.11.2021 Brno