Leopold Bauer
Architekt, návrhář uměleckoprůmyslových předmětů a teoretik Leopold Bauer se narodil 1. září 1872 v Krnově. V letech 1888–91 absolvoval společně s architektem Josefem Hoffmanem Státní průmyslovou školu v Brně, poté krátce praktikoval v Toruni u Reinharda Uebricka a v Düsseldorfu u architekta Petra Paula Fuchse. Od roku 1892 studoval na vídeňské Akademii nejprve u profesora Karla von Hasenauera, od roku 1894 pak u Otty Wagnera, v jehož soukromém ateliéru také pracoval. Již v této době získal několik cen a také studijní stipendium, kterého využil v letech 1897–88 na cestu po Evropě – navštívil Itálii, Francii a Německo. V roce 1900 si založil vlastní ateliér a stal se členem Wiener Secession, od roku 1902 redigoval časopis Ver Sacrum. V roce 1904 za své návrhy interiérů získal zlatou medaili na světové výstavě v St. Louis.
Ačkoli žil ve Vídni, svá nejznámější díla realizoval v rodném Slezsku a na Moravě. Jeho raná díla vycházela z vídeňské moderny a architekt bývá označován za autora prvního moderního domu v monarchii, kterým je brněnská vila Karla Reißiga (1901–02). V roce 1905 však došlo k obratu v jeho architektonickém myšlení, postavil se do opozice vůči svému někdejšímu profesoru Ottovi Wagnerovi a vystoupil s jeho veřejnou kritikou, která byla zároveň prvním odporem vůči přílišné racionalitě moderny. Odmítnutí racionalismu a požadavek fantazie v architektuře ho přivedly k propagaci nového historismu. Nejprve vycházel z tradic antické architektury, později používal i formy gotické.
V letech 1913–19 byl profesorem architektury na vídeňské Akademii, odkud však byl nucen odejít po zániku monarchie. Jeho největším dílem byla monumentální historizující budova Rakousko-maďarské banky ve Vídni, realizovaná podle jeho návrhu v letech 1913—18. Proslul mimo jiné i jako návrhář nábytku, skleněných váz a koberců. V roce 1919 publikoval studii Gesund wohnen und freudig arbeiten, ve které se zamýšlel nad tehdy palčivými otázkami sociálního bydlení a nad architekturou továren. Účastnil se také programu sociální výstavby Rote Wien. V této době také došlo k dalšímu zásadnímu obratu v jeho architektonické tvorbě, jejíž část směřovala k modernistickému tvarosloví – inspiroval se americkou architekturou, především budovami Louise Sullivana a expresionismem. Tyto tendence se projevily v budově obchodního domu Breda & Wenstein v Opavě (1927–28), který byl ve své době největším a nejmodernějším v Československu. Bauer byl také kritikem internacionálního stylu (funkcionalismu), který údajně ignoruje přírodní podmínky a tradici jednotlivých zemí. Sám však v této době redukoval architektonické tvarosloví, jeho základním heslem se stala jasnost a pořádek. Oproti avantgardě však nevycházel pouze z funkce, nevzdal se fantazie a uměleckého charakteru architektury. Příkladem je jeho dostavba Priessnitzova sanatoria v Jeseníku (1928–29), která navazovala na jeho stavbu z let 1908–09. Jednou z jeho posledních prací byl monumentální kostel svaté Hedviky v Opavě. Kontroverznost Bauerovy osoby posílila ve 30. letech jeho sympatiemi k nacismu. Architekt, jenž bývá kvůli svému kritickému uvažování o moderně a zálibě v historismu a eklekticismu označován za předchůdce postmoderny, zemřel 7. října 1938 ve Vídni.
LV
Architekt/ka
Leopold Bauer
Datum narození
01.09.1872 Krnov
Datum úmrtí
07.10.1938 Vídeň, Rakousko
Literatura
Jindřich Vybíral,
Umění,
1998, s. 230–240
Jindřich Vybíral,
Umění,
1989, s. 438–453
Bauer Leopold,
Oberbaurat Proffesor Leopold Bauer. Seine Anschauung in Wort und Werk,
Wien-Leipzig 1931