Brněnský architektonický manuál 1900–1918

Brněnský architektonický manuál. Průvodce architekturou 1900–1918

Editorka: Lucie Valdhansová
Úvodní stať: Michal Konečný
Textová hesla a medailony architektů: Pavla Cenková, Dagmar Černoušková, Aleš Filip, Aleš Homola, Ladislav Jackson, Petra Hlaváčková, Jindřich Chatrný, Martin Koplík, Jana Kořínková, Karolína Králiková, Matěj Kruntorád, Veronika Lukešová, Šárka Svobodová, Tereza Štěpánová, Lucie Valdhansová, Jana Vránová
Grafický design: 20YYDesigners
Fotografie: Tomáš Souček, Michaela Dvořáková, Vladimír Kiva Novotný, Libor Teplý
Jazyková redakce: Alena Benešová
Překlad: Stephan von Pohl, Mark Worthington, Alena Všetečková
Produkce: Veronika Jičínská
Rozsah: 368 stran
Prodejní cena v Domě umění a Domě pánů z Kunštátu: 699 Kč

Díky grantové podpoře MKČR a Jihomoravského kraje mohla být vydána v pořadí již třetí publikace připravená pod hlavičkou projektu BAM dle dlouhodobého výzkumného záměru. Díl věnovaný počátku 20. století mapuje secesní architekturu a paralelně vznikající stavby v historizujících stylech, s příklady začínající moderny nebo prvky lidové architektury, typické pro toto období.
Do knihy byly zahrnuty stavby známých architektů Dušana Jurkoviče, Bohumíra Čermáka, Franze Pawlu, Ferdinanda Hracha, Leopolda Bauera, Huberta Gessnera ad., ale i řady jejich vrstevníků, jejichž jména nejsou všeobecně známá (Maxmilian Monter, Friedrich Schmeer, Alexander Wielmans von Monteforte).

Publikace Brněnský architektonický manuál. Průvodce architekturou 1900–1918 je koncipovaná jako topografický průvodce městem, do něhož bylo vybráno 184 typologicky různých objektů – důležité veřejné stavby, včetně sakrálních, obchodní a privátní nájemní domy i vily i první příklady družstevní či spolkové výstavby. Objekty (doplněné o dobové i současné fotografie) jsou uspořádány do deseti stezek a sedmi menších výletů ke vzdálenějším stavbám. Každá stezka má vlastní současnou a historickou mapu, na nichž je dobře patrný urbanistický vývoj dané lokality, informace o její dostupnosti pomocí MHD v prvním bodě stezky, a krátký́ úvod. Řazení stezek a výletů zohledňuje vzájemnou návaznost staveb a dostupnost městskou hromadnou dopravou.
Kniha reflektuje proměnu Brna v moderní metropoli na počátku 20. století, zejména stavební boom v samém historickém jádru, kde po roce 1896 bylo po vášnivých diskusích asanováno na dvě stě staveb, jež ustoupily moderním nájemním a obchodním domům. V kontextu českých zemí se jednalo o největší asanační projekt, jenž výrazně proměnil podobu historického jádra města. Kolem něj byly současně budovány – na místě barokního opevnění zbořeného již v polovině 19. století – další reprezentativní veřejné stavby a v širším okruhu kolem centra vznikaly nové obytné čtvrti nájemních domů. Rozvíjela se tak vilová zástavba ve vybraných atraktivních lokalitách. Velký stavební rozvoj zaznamenaly i s Brnem bezprostředně sousedící města Královo Pole a Husovice a obec Žabovřesky, která se v roce 1919 stala součástí Velkého Brna. Vybrané stavby zastupují pestré architektonické tvarosloví daného období od eklekticismu přes secesi, včetně jejich poloh inspirovaných v lidové architektuře, až po kubizující modernu.
Atmosféru města na počátku 20. století dokreslují černobílé dobové snímky reprodukované na dvoustranách, autorem většiny z nich je významný brněnský fotograf Josef Kunzfeld (1842–1915).
Architektům činným v této době jsou věnovány stručné medailony na konci knihy. Ve většině případů se jedná o první publikované monografické texty. Knižní průvodce je doplněn o typologický rejstřík, rejstřík architektů a stavitelů i o základní bibliografii.