Sedm setkání s Adolfem Loosem

Od října do listopadu jsme pro vás připravili cyklus přednášek brněnských historiček umění Dagmar Černouškové, Jany Kořínkové a Pavly Cenkové a vedoucího kurátora Oddělení dějin architektury Muzea města Brna, Jindřicha Chatrného: srdečně zveme na Sedm setkání s Adolfem Loosem. Vstupenky zakoupíte v Domě umění na Malinovského nám. 2 nebo v sítí smsticket.cz.

1
Adolf Loos a jeho práce pro Viktora Bauera v Brně a v Hrušovanech u Brna
Jana Kořínková
2. října v 18 hod, Bauerův zámeček, Výstaviště, vstupné zdarma
Přednáška je součástí festivalu Den architektury

Přednáška představí brněnské dílo Adolfa Loose, zejména jeho činnost pro výjimečného stavebníka. Tím byl Viktor rytíř von Bauer ml. (1876–1939), který žil v zámečku s manželkou a čtyřmi dětmi. Po převratu si vystudovaný právník, amatérský etnograf, cestovatel a politolog zvolil československé občanství, neboť věřil v bezproblémové soužití německých i českých Moravanů. Po deseti letech se jej však vzdal – důvodem byl zábor velké části Bauerovy rampy pro výstavbu zemského výstaviště, na kterém se v roce 1928 konala Výstava soudobé kultury v Československu. Krátce předtím upravil Bauerovi zámeček Adolf Loos (kolem 1924), který pro něj pracoval již o dekádu dříve. V Loosem navržené jídelně, kde přednáška výjimečně proběhne, nahlédneme prostřednictvím fotografií také do dalších zdejších prostor a rovněž do vily ředitele cukerní rafinerie v Hrušovanech u Brna (1914).

2
Evropan Adolf Loos. Nejen brněnské stopy
Dagmar Černoušková, Jana Kořínková
9. října v 18 hod, Galerie G99, přízemí Domu pánů z Kunštátu, Dominikánská 9, vstupné 100/50 Kč

Brněnský rodák Adolf Loos proslul nezaměnitelnými tvůrčími postupy, ale také jako břitký glosátor, který svými přednáškami a texty nejen o architektuře provokoval soudobý establishment, ačkoli sám byl do značné míry jeho součástí. Loosovy vazby k rodnému Brnu, považované dříve jen za sporadické, zůstaly téměř kontinuální (rodina, stavebníci, architekti, přátelé) a zejména ve 20. letech minulého století byly velmi intenzivní. I přes nesoulad s matkou zůstal ve spojení se sestrami a později s adoptovaným synovcem, s nímž snad i spolupracoval. Loosovy styky a spolupráce s brněnskými architekty a s redakcí časopisu Bytová kultura byly pro zdejší tvůrce velmi inspirativní a zanechaly zde významnou společenskou stopu. Právě v Brně se Loos seznámil s Bohumilem Markalousem, jehož osobnost pro něj byla zásadní ve vztahu k českým zemím. V Brně se také potkal s Janem Vaňkem a Karlem Lhotou, kteří značně přispěli k věhlasu pražské Müllerovy vily, jeho "nejkrásnějšího domu".

3
(Nejen) Adolf Loos a Jan Vaněk. Průkopníci a tvůrci bytové kultury
Jindřich Chatrný
16. října v 18 hod, Galerie G99, přízemí Domu pánů z Kunštátu, Dominikánská 9, 100/50 Kč

Losovy postřehy a úvahy k problematice koncepce architektury, pojetí interiérů i souvisejících věcí nalezly mimořádnou odezvu a inspiraci u Jana Vaňka (1891–1962), téměř o generaci mladšího neúnavného propagátora progresivních a moderních tendencí. Loosova i Vaňkova celoživotní tvorba byla bytostně spjata s ideály nového životního stylu a bytové kultury. Jejich profesní činnost se propojila nejen u realizace proslulé vily Františka a Milady Müllerových v Praze, ale i v Loosově práci pro brněnské Spojené uměleckoprůmyslové závody (UP), které Vaněk v letech 1921–1925 vedl z pozice vrchního ředitele.

4
"Adolf Loos neměl vědecké erudice a také jí nepotřeboval." Bohumil Markalous jako propagátor díla a myšlenek architekta Adolfa Loose
Dagmar Černoušková, Jana Kořínková
23. října v 18 hod, Galerie G99, přízemí Domu pánů z Kunštátu, Dominikánská 9, 100/50 Kč

Bohumil Markalous patřil k zásadním osobnostem ve vztahu architekta Adolfa Loose k českým zemím. A to jak ve smyslu jeho tvorby, literárních aktivit, ale i společenských vazeb. Oba se seznámili na sklonku roku 1923 v Loosově rodném Brně, kde Markalous tehdy působil jako kulturní redaktor Lidových novin a profesor na Českém státním reálném gymnáziu a na konzervatoři a od téhož roku přednášel jako čestný docent dějiny umění na brněnské České vysoké škole technické. Významná byla Markalousova práce pro časopis Bytová kultura s podtitulem Sborník průmyslového umění, který vydával architekt a designér Jan Vaněk a v jehož redakci působil vedle něj od počátku Bohumil Markalous. Od šestého čísla byli k účasti v redakci přizváni také architekti Arnošt Wiesner a Adolf Loos. O pět let později, v květnu 1929, vyšly v Markalousově redakční péči Loosovy Řeči do prázdna.

5
První a poslední Loosova práce pro Brno – Heroldův a Jordanův dům
Dagmar Černoušková
30. října v 18 hod, Galerie G99, přízemí Domu pánů z Kunštátu, Dominikánská 9, 100/50 Kč

Nejznámější Loosovou prací pro Brno je úprava Bauerova zámečku na Starém Brně, dnes v areálu výstaviště. V rodném Brně zanechal však Loos i dvě další méně známé stopy. První byla modernizace domu továrníka Karla Herolda v Jiráskově ulici (1910–1912), která spočívala v přístavbě zahradního pokoje a dílčích úprav interiérů. I když finální podobu modernizace domu dokončil zřejmě z důvodů nesouladu mezi Loosem a stavebníkem jiný neznámý architekt, Loosův rukopis je zde zřejmý. Další byl návrh pro obchodníka s likéry Heinricha Jordana (1931), který však zůstal jen v úrovni předprojektu. Šlo o nezávislý útvar bytu – dům typu penthouse se zahradní terasou. Ve světle nejnovějších badatelských poznatků se podařilo rozkrýt zcela neznámý a velmi překvapivý příběh této poslední Loosovy práce pro Brno.

6
K pařížské epizodě Adolfa Loose a Jana Zrzavého
Dagmar Černoušková, Jana Kořínková
6. listopadu v 18 hod, Galerie G99, přízemí Domu pánů z Kunštátu, Dominikánská 9, 100/50 Kč

V polovině 20. let minulého století se Adolf Loos při svém dlouhodobějším pobytu v Paříži stýkal s českými i zahraničními umělci a dalšími osobnostmi. Časté byly jeho kontakty s malířem Janem Zrzavým. Na jejich počátku stáli bratři Karel a Josef Čapkovi, díky nimž a prostřednictvím Loose prodal Zrzavý v létě 1920 obraz Spící hoch. K okruhu uměleckých světů, propojených osobními a přátelskými vazbami, patřili např. Jan Effenberger-Śliwińsky (galerie Au Sacrue du Printemps), Herwarth Walden (galerie Der Sturm), architekt Gabriel Guévrékian, hudební skladatel Bohuslav Martinů, malíř František Foltýn, historikové umění Václav Nebeský a Johannes Urzidil, žurnalista a literát Richard Weiner, diplomat Štefan Osuský s chotí a další. Ve vztahu Loose a Zrzavého lze spatřovat vzdálenou analogii k architektovu přátelství s malířem Oskarem Kokoschkou.

7
Adolf Loos starší, brněnský sochař a kameník, otec slavného architekta
Pavla Cenková
13. listopadu v 18 hod, Galerie G99, přízemí Domu pánů z Kunštátu, Dominikánská 9, 100/50 Kč

Přednáškový cyklus uzavře pohled na dílo otce Adolfa Loose a na provoz jeho brněnské kamenické dílny, která skvěle prosperovala a stala se středně velkým průmyslovým podnikem, vedeným po řadu let Loosovou matkou a synovcem. Adolf Loos st. pracoval především pro zdejší elity, zvláště z řad významných průmyslníků. Podílel se na sochařské výzdobě jejich paláců, vytvářel jejich sochařské portréty a realizoval pro ně monumentální náhrobky. Nebyl sice „velkým umělcem“, patřil však k schopným řemeslníkům a podnikatelům a k osobnostem brněnského kulturního života 2. poloviny 19. století. Dílo Adolfa Loose st. není příliš známé, ačkoli patřil k typickým představitelům brněnské německé měšťanské kultury. Jeho prostřednictvím však lze pochopit kořeny génia jeho syna.