Důležitým mezníkem ve vývoji Loosovy sochařské živnosti byl příchod Johanna Eduarda Tomoly (1845–1907), který do jeho dílny nastoupil jako kreslič a praktikant v roce 1866. Tomola byl nadaný sochař a schopný figuralista, který ve druhé polovině sedmdesátých let zřejmě zodpovídal za umělecky náročnější zakázky Loosovy firmy. V roce 1877 se stal Loosovým společníkem a realizace z období mezi lety 1877–1880 jsou tak signovány Loos & Tomola nebo Loos–Tomola (Brünn).
V letech 1875‒1878 dodali Adolf Loos st. a Johann Eduard Tomola sochařské a kamenické práce pro nový Zemský dům na brněnské okružní třídě, nejvýznamnější brněnskou veřejnou novostavbu své doby, realizovanou opět Josefem Arnoldem.
Na tuto rozsáhlou zakázku se Loos důkladně připravil a zúročil zde všechny své předchozí zkušenosti. Zhotovil model stavby, který vystavil ve svém ateliéru a názorně na něm předvedl změny v dekoraci fasád oproti původnímu návrhu architektů. „Stojí rovněž za povšimnutí, že pan Loos ve svém ateliéru nechal z vlastní iniciativy a na své náklady vytvořit model, který lze v jeho zdařilé náročné práci a celkovém provedení důstojně zařadit mezi výrobky známých a prvotřídních vídeňských firem pracujících v tomto žánru.“ (Tagesbote, 27. 6. 1875, č. 145, s. 5)
I při zběžném pohledu lze kladně hodnotit vysokou technickou kvalitu provedení figurálních i ornamentálních motivů bohaté výzdoby čtyř průčelí honosné neorenesanční budovy. Figurální alegorie, vyplňující cvikly u oken v prvním a druhém patře, doplňují portrétní medailony ve shodném formálním zpracování jako medailony na Německém gymnáziu a řada dalších ornamentálních prvků. Nad kočárovým vstupem do budovy z ul. České je osazen velký moravský zemský znak, vytvořený Loosem st.
Figurální výzdobu atik obou podélných průčelí tvořilo šest ženských alegorických postav, symbolizujících Mír, Spravedlnost, Historii, Blahobyt, Řemeslnou píli a Lásku k vlasti. Pro atiku jižního hlavního podélného průčelí směřujícího do dnešní ulice Joštovy vytvořil originály těchto monumentálních vápencových figur Loosův bývalý učitel, vídeňský sochař Josef Schönfeld. Firma Loos & Tomola pak kompozici zopakovala mírně variovanými kopiemi na atice severního podélného průčelí směřujícího do dnešního Žerotínova náměstí.
Pro Zemský dům zhotovila firma Loos & Tomola také dekorativní „závěrečný kámen“ [Schlußstein], který je dodnes umístěn ve vestibulu budovy, se symbolickým motivem dubových a lipových ratolestí, představujících Němce a Čechy a naznačujících spolupráci a pevný svazek obou zemských národů: „Závěrečný kámen, pocházející z ateliéru zdejšího renomovaného sochaře pana Adolfa Loose, je skvostné dílo sochařského umění, které svým skvělým provedením zaujme laiky i odborníky. Byl vyhotoven dle kreseb vídeňských architektů Heffta a Raschky z breitenbrunnerského kamene a může být vskutku nazýván uměleckým dílem. V souladu se stavebním stylem Zemského domu je také závěrečný kámen proveden ve stylu italské renesance. Černá mramorová deska je rámována sloupy podpírajícími štít s vavřínovým věncem, zatímco spodní část je uzavřena volutami, z nichž vybíhají navýsost věrně ztvárněné dubové a lipové ratolesti, odpovídající zemským národům. Všechny sochařské práce na novém Zemském domě jsou v pravdě umělecké a slouží panu Loosovi k plné cti. (Tagesbote XXVIII, 26. 1. 1878, č. 22, s. 3).
PC