Besední dům

AL10

Vedle sochařských dekorací fasád prováděla firma Loos také štukové dekorace interiérů, nejčastěji velkých společenských sálů. Mezi nejstarší známé příklady patří štuková výzdoba obnoveného sálu brněnské Reduty (1864), později se Loos podílel také na dekoracích hlavního společenského sálu Besedního domu. Ve sbírkách Muzea města Brna jsou dochovány nedatované variantní nákresy nástěnné štukové výzdoby a přízedních pilastrů, v jednom případě signované „Adolf Loos“. Jedná se tedy o Loosovu nerealizovanou variantní studii návrhu štuků pro Besední dům.
Sochařův syn, architekt Adolf Loos, architekturu brněnského Besedního domu ocenil, když napsal: „Kdykoliv jsem byl v Brně a podíval se na Německý dům a Českou besedu, charakter těchto obou staveb ihned mi řekl, jak to jednou musí s [německým] Brnem dopadnout. Dal bych ty dva obrázky vedle sebe někde reprodukovat.“ (Adolf Loos, O šetrnosti, Bytová kultura I, 1924/25, s. 20 a Řeči do prázdna, Praha 1929, s. 161)
Sochař Adolf Loos st. zemřel náhle, v plné tvůrčí síle, 31. března 1879 v nedožitých padesáti letech. O jeho smrti a pohřbu hojně referovaly brněnské německé noviny. Pohřeb se konal v kostele sv. Tomáše za hojné účasti veřejnosti i představitelů města. Z významných osobností to byl president Moravského zemského soudu Friedrich d’Elvert (bratr bývalého starosty Christiana d’Elverta), obecní rada a stavitel Josef Arnold, stavitel Mořic Kellner a četní další brněnští stavitelé a měšťané.

                                                                                                                                             PC
 

Název
Besední dům

Datace
0000 – 0000

Architekt
Theofil von Hansen

Umělec
Adolf Loos st.

Stezka
Po stopách Adolfa Loose

Kód
AL10

Typ
Městský palác

Adresa
Komenského náměstí 8, Brno, !nezařazeno

GPS
49.1962483N, 16.6041572E