Druhé německé c. k. státní gymnázium v Brně (dnes Magistrát města Brna)

AL13

„Škola je nevyhnutelné zlo. Adolf je špatný žák. Není hloupý, není nevychovaný, ale nemá zájem o všechnu tu moudrost, kterou před ním rozprostírají učitelé a vychovatelé. Sedí ve škole pohroužen do sebe a myslí na svůj svět.“
Elsie Altmann-Loos, Můj život a Adolf Loos, Praha 2003, s. 11.

Adolf Loos byl špatný student. Ve školním roce 1880/1881 navštěvoval v Brně chlapecké německé gymnázium (Zweites deutsches k.k. Staatsgymnasium) které mezi lety 1871–1883 sídlilo na Dominikánském náměstí v budově Starého zemského domu, dnešní Nové radnice. Mizerné školní výsledky jeho matku zřejmě přiměly, aby následující léta studií strávil jinde. Následovaly dva ročníky na Latinském a německém gymnáziu v Jihlavě, čtyři školní roky v klášterním gymnáziu v rakouském Melku a dva roky na Královské státní průmyslové škole v Liberci, odkud v roce 1888 přestoupil zpět do Brna, tentokrát na Německou státní průmyslovou školu.

Jak si vedl malý Loos, coby gymnazista, prozrazují školní katalogy Latinského a německého gymnázia v Jihlavě: „Chování [bylo ve školním roce 1881–1882] sice odpovídající, píle však nerovnoměrná, úprava písemných prací velmi nedbalá. Latina, čeština, němčina a matematika nedostatečné, pouze přírodopis dostatečný a tělocvik chvalitebný. V následujícím školním roce došlo k nepatrnému zlepšení. Kromě nedostatečné z latiny a češtiny to byly samé dostatečné, tělocvik opět chvalitebný a přírodopis dokonce výtečný.“ Podle vzpomínek jeho druhé manželky Elsie Altmann na Loose po smrti otce těžce doléhala povinnost dobře vystudovat, aby v dospělosti coby jediný muž v rodině finančně zajistil matku a své dvě sestry. Stupňující se nátlak měl ale na vzdorovitou povahu opačný efekt: „Na gymnáziu je nejhorší žák. Během vyučování čte pod lavicí nejrůznější knihy a vůbec se nestará o napomenutí a tresty, jež se na něho sypou.“

V Jihlavě se Loos zřejmě poprvé setkal se svým budoucím názorovým oponentem, architektem Josefem Hoffmannem, který byl rodákem z nedaleké Brtnice. Ve své autobiografii Hoffmann, který se nevyhnul opakování ročníku, trpce poznamenal: „Když mi bylo deset let [Hoffmann byl stejně jako Loos ročník 1870], musel jsem do města na gymnázium, abych získal vyšší vzdělání. […] Gymnázium se pyšnilo věhlasem nepřísnějšího ústavu široko daleko a nebylo vůbec snadné jím projít. […] Býval jsem sklíčený a cítil jsem se zastrašený a opuštěný. […] Patřil jsem bohužel od počátku k průměrně nadaným žákům.“ Oba studenti se pak měli setkat ještě v závěru 80. let na státní průmyslové škole v Brně. Kde se zrodila ona proslulá animozita mezi slavným odpůrcem ornamentu a vrcholným exponentem vídeňské secese, která hýbala Vídní na počátku století, a zda k tomu přispěla i pravidelná školní setkání, již ale není možné zjistit.

                                                                                                                                   JK