Loosův sál

AL19

„Já sám jsem si dal od arch. Loose zařídit jen jídelnu v Brně, V hlinkách 39/41, a sice mramorovým obložením, zapuštěnými obrazy a mramorovým příborníkem, avšak příslušný prostor ještě není hotov; není položená podlaha a chybí nábytek, takže Vám s tímto objektem sotva mohu posloužit.“
Dopis Viktora Bauera ml. Antonu Schrollovi ze dne 11. 6. 1930, Dagmar Černoušková, Zámeček na výstavišti. K úpravám starobrněnského zámečku Viktora Bauera, in: Jindřich Chatrný – Dagmar Černoušková (eds.), Brněnské stopy Adolfa Loose, Brno 2010, s. 67–70, cit. s. 69
.


Mramorová jídelna je hned vedle dámské ložnice v prvním patře nejlépe dochovanou místností Bauerova zámečku, která názorně ilustruje tvůrčí postupy Adolfa Loose, a to i přesto, že nebyla nikdy dokončena. Architekta charakterizuje především mramorové obložení a do něj zabudované obrazy, antikizující figurální vlys, vestavěný nábytek, použitý typ osvětlení a obecně i důraz na symetrii.
Nejvýraznějším prvkem rozměrného sálu, který byl závěsem rozdělen na salónek s vestavěnými pohovkami a jídelnu, je obklad ze zeleného mramoru s výrazným bílým žilkováním, tzv. cipollino. Stejný typ kamene použil Loos i v bytě manželů Krausových v Plzni (1930–1931). Mramorování bylo těsně pod stropem po celém jeho obvodu ukončeno figurálním vlysem s antickým motivem bakchanálií. Architekt jej již dříve použil jak ve veřejných prostorech (Café Capua, Vídeň, 1913), tak v soukromých rezidencích (vila Duschnitz, Vídeň, 1915–1916) i bytech (byt Arnolda a Julia Bellakových, Vídeň, 1907), a to vždy v místnostech souvisejících se stravováním a pohostinností.
V celkové koncepci sálu je nápadný důraz na symetrickou kompozici, a to jak v případě rozmístění vestavěných vitrín kolem mramorového příborníku, tak květinových zátiší zabudovaných po stranách hlavního vstupu. Čelu místnosti dominovala velkoformátová olejomalba, taktéž zapuštěná do obložení. Jednalo se o manýristický obraz Slavnost v lese (1608) ze zámku v Kuníně, který Viktor Bauer ml. zdědil po smrti rodičů. Pod obrazem se nacházela dlouhá vestavěná pohovka orámovaná cipollinem, jejíž obdoba byla zasazena také do mělkého výklenku pod oknem vedoucím do zahrady.
Dle dochovaných fotografií z doby Bauerova života byla podlaha sálu pouze provizorní a tvořila ji hrubě opracovaná prkna. Pod okny v jídelní části se už ale nacházely do podlahy instalované obdélníkové květináče obložené zeleným mramorem. Tento princip byl zopakován také v mezipatře schodišťové haly a u zábradlí na chodbě v prvním patře.
Důležitou součást interiérů Adolfa Loose představovalo osvětlení. V Bauerově jídelně použil architekt hned několik typů. Nad obrazem v centrální části se nachází vestavěné stropní osvětlení z mléčného skla, a to v celé šíři výklenku. Prostor nad oběma pohovkami měl být osvětlen dvěma stahovacími lampami. V části místnosti blíže vstupu byly na kovových řetízcích instalovány dva lustry ve tvaru prostých terčů z mléčného skla rámované zlatým reliéfním páskem. Poslední typ svítidel představují trojramenné mosazné elektrické svícny ve tvaru labutí, které byly v počtu dvanácti kusů instalovány přímo do kamenného obložení. Se shodným typem nástěnných lamp inspirovaných stylem Ludvíka XVI. se setkáváme v plzeňském bytě MUDr. Josefa Vogla (1908) nebo v již zmíněné vile Duschnitz a v bytě bratrů Bellakových ve Vídni.
V roce 1930 obdržel majitel zámečku Viktor Bauer ml. dotazník vídeňského nakladatele Antona Schrolla, kterým obesílal Loosovy stavebníky, aby získal podklady pro připravovanou monografii; Bauer však odpověděl, že mramorová jídelna ještě není dokončená, a raději Schrolla odkázal na ředitele cukerní rafinerie Ottokara Skalníka, který má k dispozici dokumenty k Loosově vile v Hrušovanech. Vznik Loosova sálu přesto můžeme spolehlivě datovat do let 1922 a 1923. Majitel zámečku Viktor Bauer ml. totiž fotografie místnosti ve svém fotoalbu opatřil popiskem: „Naše dosud nezařízená jídelna na Starém Brně – dílo architekta Loose (1922/1923). Únor 1934.“ V té době byl architekt Loos již téměř půl roku po smrti.

                                                                                                                                          JK

 

Název
Loosův sál

Datace
1922 – 1923

Architekt
Adolf Loos

Stezka
Po stopách Adolfa Loose

Kód
AL19

Typ
Rodinný dům, vila

Adresa
Výstaviště 405/1, (Pisárky), Brno, Střed

MHD
Bauerova ( BUS 44, 84)

GPS
49°11'11.826"N, 16°34'40.517"E

Památková ochrana
Kulturní památka

Literatura
Jana Kořínková, Adolf Loos a konfiskované vzpomínky rodiny Viktora rytíře von Bauera-Rohrfelden / Adolf Loos and Confiscated Memories of the Family of Viktor Ritter von Bauer-Rohrfelden, Brno 2018