Náhrobek rodiny Neuschlovy, Brno, Ústřední hřbitov (sk. 54, hrob č. 150‒151), zřejmě 1914, leštěná černá žula, signováno: A. Loos
Náhrobek rodiny Neuschlovy, kde je pohřben prelát, kanovník a profesor brněnského kněžského alumnátu Msgr. Dr. Robert Neuschl (* 20. 1. 1856 Nový Jimramov ‒ † 5. 8. 1914 Nedvědice), autor rozsáhlého spisu Křesťanská sociologie (1898–1900), odpůrce emancipace žen, představitel katolického fundamentalismu a antisemitismu, je též místem posledního odpočinku jeho o deset let mladšího bratra Rudolfa Neuschla (* 10. 12. 1866 ‒ † 1937), který byl od roku 1902 až do své smrti dlouholetým farářem v Nedvědici.
Náhrobek od firmy Loos tak připomíná dlouholeté spojení Adolfa Loose st. a jeho dědiců s obcí Nedvědice: Adolf Loos st. přišel do Nedvědice někdy v polovině šedesátých let 19. století a objevil zde zdroj kvalitního nedvědického mramoru, jehož využití se stalo základem ekonomického úspěchu jeho kamenosochařské firmy. Nejpozději od roku 1865 zde měl pronajatý obecní lom, avšak vlastnil a provozoval zde také svůj vlastní lom. Zaměstnanec firmy Loos’ Witwe v Nedvědici je i hlavní postavou románu Vichři od Josefa Františka Karase, nazývaného moravským Jiráskem: „Adolf Loos neměl haléře, když před mnohými lety přišel do Nedvědic, když s nějakým Kozelkem objevil mramor. Začali kumpaňoni ubozí, bez peněz a hle, když Loos v Brně umíral, měl dva nebo tři domy, velký závod.“ (Josef František Karas, Vichři, Praha 1925, s. 210)
V roce 1900 si dala Marie Loosová postavit v Nedvědici vilku. Romantická stavbička stojí v rozvolněné zástavbě při silnici vedoucí na hrad Pernštejn. Přízemní podsklepená vilka s předstupujícím rizalitem a mansardou s balkónkem v malebném dřevěném rámci je vyzděna z místních pálených cihel značky HP (Herrschaft Pernstein ‒ panství Pernštejn), které produkovala cihelna v nedalekém Černvíru. Průčelí je obloženo červenými keramickými pásky, ostění oken a nárožní bosáž je z bílého nedvědického mramoru.
PC