Pomník věnovaný architektu Adolfu Loosovi

AL05

„Dům se musí líbit všem. Na rozdíl od uměleckého díla, které se nemusí líbit nikomu. […] Dům by tedy neměl mít nic společného s uměním a architektura by neměla být počítána mezi umění? Je to tak. Jen velmi malá část architektury patří k umění: náhrobek a pomník. Všechno ostatní, všechno, co slouží nějakému účelu, musí být z říše umění vyloučeno.“
Adolf Loos, Ueber Architektur, Der Sturm I, 1910, č. 42, s. 334.

„Loosův stav se zhoršuje. Jednoho dne mě požádá o list papíru a tužku. Se značným úsilím a třesoucí se rukou nakreslí na list blok a pod něj napíše ,narodil se v Brně, zemřel ve Vídni‘. ,Podívej, Lerle, tohle je můj náhrobek!‘ […] Bere další čistý list papíru a nakreslí na něj nový blok. Vloží mi list papíru do ruky a diktuje mi stručně k věci: ,Náhrobní kámen ze šedivé žuly, velikost…‘ Chvíli přemýšlí. ,Velikost nespecifikována, záleží na tom, kolik peněz bude k dispozici…‘“
Claire-Beck Loos, Adolf Loos. Privátní portrét, Hodkovičky 2013, s. 78–79.

Přestože je v očích milovníků architektury Adolf Loos bezesporu nejslavnějším brněnským rodákem, Magistrát města Brna se rozhodl připomenout jeho osobnost formou monumentu až v roce 2017. Do roku 2005 se nacházel jediný památník na našem území věnovaný Loosovi ve Voroněžské ulici v Liberci před budovou bývalého Stavoprojektu. Autorem betonového monumentu je sochař Jiří Seifert, který jej vytvořil v roce 1981 na popud členů SIAL. Odkazoval na Loosův pobyt ve městě v letech 1885 až 1888, kdy zde studoval na Královské státní průmyslové škole. V Brně byla jako vhodné místo zvolena travnatá plocha při Kounicově ulici. Poblíž se dříve nacházel architektův rodný dům, na jehož místě vyrostl v letech 1961–1964 mezinárodní hotel Continental navržený Zdeňkem Řihákem. Zde se nachází i pamětní deska od Jiřího Marka upomínající na Loosovo rodiště, jejíž vznik Řihák inicioval spolu s Bohuslavem Fuchsem a historikem umění Zdeňkem Kudělkou. V roce 1965 byla po Loosovi pojmenována také ulice na právě vznikajícím sídlišti Lesná.
Odbor kultury vypsal v prosinci 2017 soutěž a v srpnu následujícího roku vybrala porota z celkem 63 přihlášených projektů návrh Oldřicha Moryse a Jaroslava Sedláka. „Porota se shodla, že jde o velmi silný návrh myšlenkově propojující Brno s Vídní jako místa architektova narození a úmrtí. Jde o tvarově charakteristické konceptuální dílo, které zároveň rafinovaně připomíná Loosovo unikátní řešení prostoru, tzv. Raumplan,“ zdůvodnil výběr náměstek pro kulturu. „Navrhovaný pomník je pojat jako betonová sochařská forma náhrobku Adolfa Loose, situovaného na Vídeňském ústředním hřbitově. Hlavní ideou soutěžního návrhu je vytvoření negativu (otisku) místa Loosova posledního odpočinku pro lokalitu, kde se narodil a vyrůstal. Společně s náhrobkem by forma tvořila kompaktní monolit–kvádr. K této konstelaci však nikdy nedojde, neboť náhrobek je ve Vídni a forma v Brně. Ovšem dochází tak k pomyslnému propojení mezi oběma místy,“ přiblížili svou ideu v průvodní zprávě autoři vítězného návrhu. Realizace bude dokončena v roce 2020.
Autorem návrhu minimalistického náhrobku ve tvaru prostého žulového kvádru s nápisem „ADOLF LOOS“, od nějž je výsledný tvar monumentu odvozen, byl sám architekt. Skici vznikly nejspíše v roce 1931, kdy se začal zhoršovat jeho zdravotní stav. Adolf Loos zemřel 23. srpna 1933 v sanatoriu dr. Schwarzmanna v obci Kalksburg na předměstí Vídně ve věku 62 let. Náhrobek byl však zhotoven a umístěn na Vídeňský ústřední hřbitov až v roce 1935, a to v souvislosti s přenesením Loosových ostatků, které proběhlo v říjnu předchozího roku.

                                                                                                                                        JK