Když roku 1870 vznikl zprvu pěvecký vlastenecký ženský spolek Vesna, bylo záhy zřejmé, že jeho posláním nebude pouze zpěv, ale všeobecně vzdělávání česky mluvících žen. Zejména úsilím tehdejší jednatelky spolku a výrazné průkopnice ženského vzdělávání Elišky Machové byla roku 1886 založena pokračovací dívčí škola, pro niž byla vybudována vlastní školní budova od roku 1889 na ulici Údolní. Deset let poté byl opačný konec parcely na dnešní ulici Jaselské určen pro stavbu penzionátu a průmyslové školy (č. 7). V roce 1900 bylo na sousední parcele vybudováno dívčí lyceum (č. 9).
Dívčí lyceum vzniklo ve stylu pro Brno netypickém. Projekt vypracoval mladý Kotěrův žák Antonín Pfeiffer ve stylu tehdy považovaném za modernu. Plochou, velkými okny symetricky členěnou fasádu zdobí poměrně lineární secesní dekor sledující vlastenecky buditelský program ústavu. Ústředním motivem výzdoby je reliéf okřídleného génia Světlonoše v ženském pojetí od pražského sochaře Josefa V. Pekárka, odkazuje na poslání spolku Vesna v šíření osvěty a vzdělání. Jemnější dekor fasády tvořený ve štuku provedenými dívčími hlavami, vegebatilními motivy doplněné o kohouty a pávy vrcholí ve výrazné převýšené korunní římse s ústředním motivem moravské orlice a monogramy písmene V v rostlinném dekoru na vrcholu postranních lizén, jež jsou dílem o sochaře Karla Nováka. Interiér zdobí malované vlysy v učebnách od Jana Köhlera.
Prvního září 1901 slavnostně začal v nové budově první školní rok Dívčího lycea ženské vzdělávací jednoty Vesna, jež bylo první svého druhu v Rakousku Uhersku. Jeho hybnou silou byl také tehdejší dlouholetý ředitel Vesny František Mareš, jedna z ústředních person českého Brna. Roku 1900 založil vlastenecký Klub přátel umění, který v nové budově lycea získal výstavní sál, kde proběhla první kolektivní výstava českých umělců v Brně. VV budově lycea rovněž našla dočasné útočiště v roce 1899 založená Česká vysoká škola technická.
V roce 1919 převzalo budovu lycea město Brno a provozovalo v ní české městské dívčí lyceum, a později reálné a reformní gymnázium od roku 1950 jsou obě budovy využívány střední zdravotnickou školou.
Matěj Kruntorád
