Souběžně s vysvěcením nově postaveného farního kostela Nejsvětějšího Srdce Páně byla v Husovicích zřízena duchovní správa. Od 5. června 1910 fungovala prozatímně, od 1. ledna 1911 již natrvalo. Byla svěřena poměrně novému řádu salvatoriánů – řeholníci ze Společnosti Božského Spasitele (Societas Divini Salvatoris), jak zněl oficiální název řádu, v první polovině 20. století na Moravě působili mimo Husovic ještě ve Valašském Meziříčí, Prostějově, Krnově a Vranově u Brna. První velkoryse pojatý návrh farní budovy vytvořil v souvislosti s počátečním návrhem farního kostela architekt Karel Hugo Kepka již v roce 1902, nebyl však, zřejmě také kvůli předpokládané nákladnosti, nikdy realizován. Po vysvěcení kostela fungovala provizorní fara v rohovém domě s věžičkou na náměstí Republiky č. 12. Později, zřejmě až roku 1912, salvatoriáni zakoupili od soukromého majitele nově postavený dům na Vranovské ulici č. 103, který byl posléze adaptován na faru s konventem. Vročení na fasádě stavbu datuje do let 1909−1910, jedná se však pravděpodobně o dataci vzniku obytného domu, nikoli jeho adaptace pro církevní účely, jejíž součástí byla úprava fasády hlavního průčelí. Autor adaptace není přímo doložen prameny, vzhledem k architektonickému tvarosloví budovy je však pravděpodobné, že jím byl Karel Hugo Kepka. Lze rovněž uvažovat o spoluautorství Karla Láníka, který působil jako Kepkův asistent pro stolici pozemního stavitelství a spolupracoval s ním rovněž na realizaci husovického farního kostela. Pro tuto hypotézu by svědčil návrh vstupních dveří a štukové výzdoby portálu dochovaný v Láníkově pozůstalosti. Polořadová dvoupodlažní stavba obdélného půdorysu má devítiosé symetricky koncipované průčelí. Ve střední ose je umístěn pravoúhlý vstup akcentový portálem s frontonem tvaru zvlněného segmentu s vavřínovými festony. Postranní čtyřosé partie fasády ukončují barokně tvarované štíty s plastickou štukovou výzdobou – v levém štítu se nachází alegorický figurální reliéf se třemi putti a datací, v pravém štítu motiv Božího oka. Sokl stavby tvoří kombinace režného kamenného a cihlového zdiva. Okna v přízemí jsou opatřena šambránami s frontony analogického tvaru jako u vstupního portálu, na orámování oken navazují parapetní výplně otvorů oken prvního patra, tvořené čtvercovými ústupkovými vpadlinami. Vertikální rozměr celé kompozice zvýrazňují meziokenní pilastry opatřené hrubě strukturovanou omítkou. V budově zůstaly dochovány hodnotné součásti interiéru jako například náročná štuková výzdoba stropu společenského sálu v přízemí, schodiště s dekorativním kovovým zábradlím, původní dveře se secesním geometrickým dekorem aj. Architektonicky hodnotná budova nesoucí charakteristický výtvarný projev Karla Huga Kepky na stylovém pomezí mezi historismem, secesí a modernou nedávno prošla památkově citlivou obnovou a je dobře dochována v exteriéru i interiéru. V současnosti slouží jako řeholní dům bratří františkánů, kteří působí jako duchovní správci husovické farnosti.
Pavla Cenková
