Vesnice Bohunice se od 13. století rozkládala v prostoru dnes vymezeném bloky panelových domů ulic Rolnické a Spodní. Na východ směrem do Horních Heršpic klesala cesta kolem úrodných pozemků zvaných Nivky, kde se dnes rozkládá ulice Lány se zahradami sahajícími až k říčce Leskavě. Roku 1900 založený Český ústav pomologický si právě toto území vybral pro své sídlo. Ústav se odštěpil od Německé hospodářské komory jako jazykově česká instituce, která na sebe vzala úkol vzdělávání v zemědělství – zejména v sadařství, zelinářství, ale i v péči o okrasné rostliny a ve zpracovatelském průmyslu. Členové spolku včetně ředitele Františka Suchého vydávali učebnice a příručky o pěstování plodin, avšak hlavním účelem ústavu byla praktická výuka. Pozemky na Lánech se brzy proměnily ve školní sady, záhony a skleníky, se stavbou vlastní školní budovy se započala firma Antonína Müllera roku 1902. Plány o rok dříve vypracoval Antonín Tebich. Pohledy na fasády plánované školy a internátu (zůstal nerealizován) však podepsal rovněž Dušan Jurkovič. Tehdy už bylo realizováno jeho rané dílo, areál na Pustevnách v Beskydech, architektonická dráha tehdy mladého tvůrce však teprve začínala. Moderní hlavní školní budova, slavnostně otevřená roku 1904, v interiéru pojala nejen učebny a kabinety, ale i byt ředitele a ubytovnu studentů.
Dvojicí vstupů se vchází do průběžné chodby, odkud lze pokračovat do jednotlivých tříd a kabinetů, anebo na dvouramenné schodiště opatřené secesním zábradlím. Největší hodnota objektu spočívá v exteriéru, jeho architektonická podoba nezapře Jurkovičův rukopis – sedlové střechy zakončují štíty s lomenicemi odkazujícími na valašské lidové stavitelství a stejného tvarosloví jsou rovněž střešní vikýře nebo pultové stříšky nad okny přízemí; členění fasád pak odpovídá principům geometrické secese. Paralelně s hlavní budovou vznikla rovněž hospodářská budova a sušárna ovoce a celý rozlehlý areál začal být naplno využíván. Produkce ovoce a zeleniny byla důležitá především v letech první světové války. Pro uspokojení potřeb zákazníků bylo založeno přes šedesát skleníků. Za první republiky areál doplnila konzervárna a po válce další budovy k výuce i zemědělské produkci. V sedmdesátých letech a poté znovu roku 2004 byla bohunická zahradnická škola sloučena s učilištěm v Rajhradě. V roce 2011 po více než sto letech fungování výuky i zemědělské výroby škola v Bohunicích skončila, ale její hlavní budova je nadále využívána ke vzdělávání. Zbývající část areálu patří developerské společnosti plánující zastavět ji bytovými domy.
Bývalý Pomologický ústav je málo známou realizací Tebicha a Jurkoviče, avšak o to cennější, že jiné školní budovy od obou stavitelů na našem území neznáme.
Matěj Kruntorád
