Ve 20. letech se do koncepce školních budov začaly promítat inovace nejen architektonické, ale i pedagogické a hygienické. Důraz byl kladen na umístění budovy v terénu a její orientaci, důležitou roli hrál dostatek světla ve třídách i adekvátní vybavení dílnami a potřebným mobiliářem. Tyto nové zásady ve stavbách škol se formovaly do velké míry v holandské meziválečné architektuře, s níž se na svých cestách měl možnost důkladně seznámit mladý brněnský architekt Josef Polášek. Svoje poznatky zúročil například v návrhu školy na náměstí Míru v Masarykově čtvrti, na kterém roku 1929 spolupracoval s Bohuslavem Fuchsem.
Stavba je umístěna v rozlehlém vnitrobloku ukončujícím Lerchovu ulici, který je ohraničen obytnými domy a kostelem sv. Augustina s farou. Škola je tak chráněna před uličním ruchem a obklopena zelení. Hmota stavby je tvořena dvěma rovnoběžnými křídly, jež jsou propojená kolmým křídlem spojovacím. V něm se nachází hlavní vstup, vestibul, kabinety, ředitelna a sociální zařízení. Severovýchodní křídlo tvoří dvoutrakt s přirozeně prosvětlenou chodbou se šatnami a mateřskou školou (se samostatným vstupem) v přízemí a třídami v patrech. V jihozápadním křídle je umístěna tělocvična se střešní terasou pro výuku na čerstvém vzduchu a odpočinkové aktivity žáků.
Tyto plochy však byly později nahrazeny valbovými střechami, které výrazně narušily původní funkcionalistickou koncepci budovy. V roce 2005 byla bez větších snah o návaznost na celek školního areálu přistavena přízemní budova jídelny, spojená s prostory školy pouze komunikačním krčkem.
LV
