Brněnský architekt Jaroslav Grunt se společně s Jindřichem Kumpoštem a Bohuslavem Fuchsem v roce 1923 vypravili do Výmaru na první výstavu školy Bauhaus představující reformy v pojetí architektonické i řemeslné tvorby. Prezentace komplexní výuky designu a architektury a inovativní technologie výstavby učinily na tehdy třicetiletého Jaroslava Grunta velký dojem. Nejvíce ho ale podle jeho vlastních slov nadchlo taneční představení Triadického baletu, jehož autorem byl choreograf a taneční reformátor Oskar Schlemmer, který vedl v Bauhausu pohybovou výuku směřující k lepšímu pochopení projevů lidského těla. Jeho Triadický balet byl založen na propojení formy, barvy a prostoru. Tanečníci v kostýmech ve tvaru koule, krychle a jehlanu v červené, modré a žluté barvě prováděli pohyby vedené po kruhu, diagonále a elipse, čímž měli vyjádřit délku, šířku a hloubku prostoru.
Gruntovo nadšení pro takto definované zásady avantgardního umění se projevilo v návrhu fasády obchodu s módním zbožím Femina na rohu ulic České a Skryté v centru Brna. Pro majitelku obchodu Emmu Javůrkovou-Widhalmovou navrhl geometricky modelovaný portál do ulice Skryté a výkladce obchodu zvýraznil bílými konstrukcemi z železných T-profilů, které sloužily i jako vývěsný systém pro modrobílé reklamní upoutávky. Interiér obchodu byl vybaven již ne tak progresivním biedermayerovským nábytkem z brněnských UP závodů. Nic z původního vnitřního vybavení se nedochovalo. V roce 2017 proběhla rekonstrukce fasády obchodu do původní podoby podle návrhu Ateliéru Velehradský.
PH
