V ulicích Přízova a Dornych se za první republiky nacházely textilní továrny židovských průmyslníků Alfreda a Ernsta Stiassni a Paula Neumarka, jejichž areály vznikly již ve druhé polovině 19. století. (Správní budova podniku – bývalý palác Theodora a Edmunda Bochnera von Stražisko – na Přízově 1 byla postavena v roce 1867 podle návrhu Josefa Arnolda.) Alfred Stiassni, jenž si od architekta Wiesnera nechal postavit vilu v Masarykově čtvrti, vlastnil společně s bratrem Ernstem továrnu na vlněné zboží na Přízově 3. Architekt Wiesner pro svého klienta zřejmě prováděl od konce 20. let i dílčí úpravy a dostavby některých továrních budov.
Po zabavení židovského majetku rodiny Stiassni na začátku války zakoupil továrnu v roce 1941 německý továrník Julius Kunert. Jím objednané úpravy interiérů správní budovy v tradičním duchu od architekta Evžena Škardy však zřejmě nebyly do konce války zrealizovány. Rodině Stiassni se podařilo před nacisty uprchnout, manželé Alfred a Hermine zemřeli až na počátku 60. let v Hollywoodu.
Po druhé světové válce byly továrny znárodněny a později sloučeny do národního podniku Vlněna. Definitivní konec výroby zde nastal kolem roku 1997 a budovy byly postupně rozprodány. Dnes je vlastníkem bývalého továrního komplexu developerská společnost, která v roce 2016 zahájila demolici objektů (kromě správní budovy na Přízově 1), na jejichž místě je plánována nová administrativní a bytová zástavba.
PH
