Řadové rodinné domy Lozíbky

D042

 Počátky souvislejší obytné zástavby na dnešní ulici Lozíbky v Husovicích, jež byla pojmenována podle staršího názvu polní tratě ležící pod návrším Lozíbky (Läusshübel), jsou spjaty s rozšiřováním Husovic severozápadním směrem v první polovině dvacátých let 20. století. Souvisí také se vznikem dělnické nouzové kolonie Písečňák (dnes Písečník, německy Sandstätte), která byla budována v severní části svahu před rokem 1929. V těsné blízkosti Písečníku byla v údolí pod návrším Lozíbky mezi lety 1941–1945 zavedena nová rychlíková trať ve směru Tišnov–Praha, jež dodnes tvoří organickou severozápadní hranici Husovic. Stavba okružní silniční spojky propojující Černá Pole, Husovice, Lesnou a Židenice, která byla započata v druhé polovině šedesátých let a současné podoby dosáhla až v osmdesátých letech, byla příčinou demolice velké části nouzové kolonie a obytné zástavby na ulici Lozíbky. Současnou podobu ulice tak vedle několika meziválečných rodinných domů určuje obytná výstavba vzniklá v šedesátých až osmdesátých letech.

Z této doby pocházejí také řadové rodinné domy na jižní straně ulice, které jsou zasazeny do svahu a svým obyvatelům nabízejí unikátní výhled na celou městskou část směrem k centru města Brna. Domy jsou situovány do dvou samostatných bloků (č. o. 25–31c a 35a–51) a součástí tohoto souboru je i prostornější dvojdomek s nesourodým průčelím (č. o. 33–35), který svou podobou téměř nereaguje na okolní řadovou zástavbu. Návrhem zastavovacího plánu domků, plánovaných ve dvou etapách mezi lety 1964–1967 a 1965–1968, byli František Páleník a Ingeborg Páleníková.

Podoba řady devíti na sebe navázaných rodinných domů situované západním směrem (č. o. 35a–51) budované v první etapě obytné řadové zástavby na ulici Lozíbky vychází ze zmíněných návrhů manželů Páleníkových z roku 1964. Trojpodlažní domy jsou zasazeny do svahu klesajícího do zahrady, do které se obytná část domu otvírá suterénním vstupem a balkony v přízemí a v patře. Uliční průčelí je jednoduché bez zádveří, nízké dlážděné schody tak vedou z ulice přímo k nechráněnému hlavnímu vstupu ve vyvýšeném přízemí. Pod úroveň veřejné komunikace klesá vjezd do garáže, za kterou se v suterénu na zahradní straně domu skrývá obytná místnost s komorou. Uliční fasáda je v přízemí utvářena drobným čtvercovým oknem do kuchyně, na kterou dále navazuje prostorný obývací pokoj s balkonem do zahrady. V patře se nad hlavním vstupem do domu uplatňují úzká podlouhlá koupelnová okna a velké francouzské okno osvětlující ložnici, za kterou je situován další pokoj s vlastním balkonem do zahrady. Původní podoba exteriéru kombinující rudou tvrdou omítku a palubkové obložení vjezdu do garáže je do velké míry zachována na domech s č. o. 41–49.

 

Výstavba východně situovaného bloku sedmi typizovaných rodinných domů (č. o. 25–31c) byla zahájena ve druhé stavební fázi řadové zástavby ulice roku 1967. Trojpodlažní řadové domy jsou opět zasazeny v mírně svažitém terénu. Každý dům je v suterénu otevřen vstupem do zahrady a dvěma balkony ve vyvýšeném přízemí a patře. Uliční průčelí s vjezdem do garáže skrytým pod úrovní veřejné komunikace oproti zahradnímu průčelí působí uzavřeným dojmem. Hlavní vstup do domu zpřístupněný nízkým schodištěm je znovu umístěn ve vyvýšeném přízemí, tentokrát je však akcentován krytým zádveřím. Původní podoba tohoto zádveří utvářeného zděným překladem s vestavěnými kruhovými skleněnými tvárnicemi je do současnosti patrná na trojici domů s č. o. 29, 31 a 31a. Prostorově příjemná dispozice byla navržena pro potřeby čtyř- až pětičlenné rodiny. V suterénu domu se nacházejí užitné prostory, jako je garáž, sklep, sušárna a komora. Obytná část domu je v přízemí utvářená chodbou se schodištěm, kuchyní s přiléhající spíží, koupelnou a toaletou, dále pak uzavřenou předsíní s jídelním koutem, obývacím pokojem a ložnicí rodičů. Do patra jsou situovány dva dětské pokoje s toaletou přístupnou z prostorné předsíně a kabinet se vstupem do koupelny a komory.

Na řadě zmiňovaných domů jsou patrné pozdější rekonstrukce, při kterých byla vyměněna původní okna a byly přeměněny barevnost i materiál fasád v rámci zateplování staveb. Ze západní skupiny řadovek si svůj původní charakter zachovala ucelená řada domů č. o. 41–49. Tvrdou omítku v barvě terakoty v přízemí a patře doplňují jemné šedé pásy kolem jednoduchých dřevěných oken a dveří. Jednotlivé řadové domy od sebe odděluje výrazný šedý pruh omítky, jenž svou barevností odpovídá zdivu nízkého vstupního schodiště. Hmota těchto pozvolných hlubokých schodů s prostornou vstupní podestou tvoří z jedné strany ohraničení malé předzahrádky a z druhé strany kryje vjezd do garáže situovaný pod úroveň komunikace. Garáž zpřístupňují palubková dřevěná vrata korespondující s barevným provedením dřevěných oken a dveří. Ve východním bloku se dochoval originální charakter exteriéru u souvislé řady domů č. o. 29–31a. Jejich břízolitovou béžovou fasádu s jemnými olivovými pásy kolem oken a dveří ozvláštňuje prvek krytého zádveří, jenž se uplatňuje při hlavním vstupu ve vyvýšeném přízemí. Jednoduchý úzký zděný překlad zastřešující hlavní vstup do domu spočívá na štíhlé zděné příčce prolomené dvěma řadami skleněných kruhových cihel a na subtilním ocelovém sloupku, jehož barevnost se opakuje i na původních plechových vratech do garáže.

                                                                                                                         ŠB

Název
Řadové rodinné domy Lozíbky

Datace
1964 – 1971

Kód
D042

Typ
Rodinný dům, vila

Adresa
Lozíbky 25–31c, Lozíbky 35a–51 , (Husovice), Brno, Sever

GPS
49°13'05.5"N 16°37'56.8"E