První panelový dům v Brně

D039
V souladu se státem deklarovaným požadavkem na industrializaci stavebnictví bylo v roce 1951 ve Studijním a typizačním ústavu v Praze pod vedením architekta Ericha Kohna zahájeno zpracovávání typizačních sborníků kodifikujících parametry stavebních konstrukcí a prvků. Hlavními nároky na výstavbu zůstávaly kvantita, rychlost a efektivnost, které měly zajistit vyrovnání deficitu bytového fondu zničeného po druhé světové válce. Jaroslav Mlýnský uvádí, že v Brně byl „téměř každý druhý dům zničen nebo poškozen, což představovalo úplné zničení 11 800 bytů a poškození 35 000 bytů“. Od počátku padesátých let byla zakládána i řada dalších pracovišť (např. Výzkumný ústav stavebnictví, Ústav architektury a územního plánování a další) zaměřených na vývoj a přípravu podkladů pro realizaci typových standardizovaných objektů a prefabrikovaných stavebních dílců či výzkum v oblasti architektury a urbanismu. Jejich význam vzrostl především po roce 1955, kdy bylo v reakci na situaci v Sovětském svazu československou politickou reprezentací odmítnuto „ozdobnictví v architektuře“ a ÚV KSČ přijal usnesení O opatřeních ke zprůmyslnění a dalšímu rozvoji stavebnictví.
Vývojem montovaných staveb byl po rozdělení Stavoprojektu na specializované projektové ústavy v roce 1954 pověřen Ústav pro zprůmyslnění stavebnictví v Gottwaldově, kde se také pod označením G zrodil první panelový systém. Podle typového projektu Bohumíra Kuly – ovšem s lokálními úpravami vynucenými svažitým terénem – byl postaven také první brněnský dům z celostěnových panelů. Konstrukční systém G je soustavou příčných nosných vnitřních stěn, na které jsou uloženy stropy rovnoběžně s venkovní podélnou zdí. Obvodové panely jsou nenosné a vytvářejí zavětrování stavby. Jedná se o systém s rozponem 3,6 m, přičemž hlavními konstruktivními prvky jsou venkovní panel o tloušťce 24 cm, vnitřní nosný panel (20 cm), příčkové panely (10 cm) a panely schodišťové a doplňkové. Do roku 1958 bylo v této soustavě postaveno dvacet pět tisíc bytů, poté byla nahrazena celostátně uplatňovaným konstrukčním systémem G 57.
Čtyřpodlažní objekt o třech sekcích s třiceti čtyřmi byty je situován v atraktivní rezidenční čtvrti Černá Pole s převahou zástavby z meziválečného období a z devatenáctého století. Brněnský prototyp měl vyrovnat nedostatky dosavadních panelových domů typu G, které byly jen pro orientaci východ–západ, což nedostačovalo při návrhu sídliště. Naděje vkládané do technologické novinky však vyšly naprázdno. Z původně plánovaných čtyřiceti bytů bylo realizováno pouze třicet čtyři a ze čtvrtého patra zbyl v levé třetině bloku pouhý fragment o dvou bytových jednotkách, čímž mělo být vyřešeno navázání na okolní zástavbu. Spád terénu si vyžádal rovněž řešení vstupů do krajních sekcí z boku a nebyla dodržena ani norma v počtu a kategoriích bytů. Nevhodný výběr pozemku nakonec vyústil v neúspěch celé akce – namísto domu, který se měl stát prototypem pro hromadnou bytovou výstavbu, byl postaven „normální atypický projekt“.
Vzhledem k naprosto omezenému repertoáru panelových dílců (v padesátých letech byly v Československu k dispozici pouze čtyři typy) nebylo možné dosáhnout takřka žádné variability dispozic. Role architekta byla v projektové fázi čistě formální, což potvrzuje i strohý výraz domu ve Fišově ulici, kdy klasicizující ostění vstupů na jinak holé fasádě ještě upomíná na socialistický realismus. Chvatné realizace těchto „protoexperimentů“ i jejich bezvýrazné architektonické řešení plně odpovídají upřednostnění technických a ekonomických otázek před individuálním pojetím a estetickými hledisky.

 

Název
První panelový dům v Brně

Datace
1955 – 1957

Architekt
Bohumír Kula

Stezka
Černá Pole 1946–1989

Kód
D039

Typ
Nájemní dům

Adresa
Fišova 417/21, Fišova 417/25 , (Černá Pole), Brno, Sever

MHD
Zimní stadion (TROL 25,26,38,39)

GPS
49°12'32.0"N 16°36'42.6"E

Literatura
Jaroslav Dřímal, Václav Peša (eds.), Dějiny města Brna 2, Brno 1973
Josef Pechar, Československá architektura 1945-1977, Praha 1979
Vítězslav Procházka, Československá architektura pro druhé světové válce, Praha 1976
Kolektiv autorů, Pozemstav buduje: časopis zaměstnanců závodu pro moderní stavby, n. p. Brno, Praha 1976-79
Václav Havránek, K architektonické problematice montovaných staveb, Architektura ČSR XIII, 1954
Marie Tomíšková, Panelová sídliště v České republice. Vývoj a výhled do budoucna, Architektúra & urbanizmus. Časopis pre teóriu architektúry a urbanizmu / Journal of Architectural and Town-planning Theory XL, 2006
Michal Novotný, Bytová výstavba v padesátých letech, Igor Janovský – Jana Kleinová – Hynek Stříteský (edd.), Věda a technika v Československu v letech 1945–1960, Praha 2010
Lucie Zadražilová, Když se utopie stane skutečností. Panelová sídliště v Československu 1953–1989, Praha 2013
Lukáš Pecka, Brněnská sídliště a jejich urbanistická struktura (dizertační práce), Brno 2013
Josef Vurm, Minulost, přítomnost i budoucnost národního podniku Pozemní stavby, Brno, nositele řádu práce, Brno 1971
Bronislav Žáček, Montovaný dům z celostěnových panelů, Pozemstav buduje , 1955
Bronislav Žáček, Jak budeme bydlet?, Pozemstav buduje , 1955
Bronislav Žáček, Směle nastoupit cestu ke zprůmyslnění naší výroby, Pozemstav buduje , 1955
Bronislav Žáček, Výstavba z celostěnových panelů, Pozemstav buduje , 1957
Eva Novotná, Jak dál s panelákem? Experimenty v bytové výstavbě z let 1959–1961, Beton: technologie – konstrukce – sanace, 2013
Kolektiv autorů, Prototyp montovaného domu z celostěnových panelů v Brně, Pozemní stavby, 1958
Kolektiv propagace n. p. Pozemní stavby Brno, Stavíme nový svět – kronika 2. pětiletky, Brno 1960
Jaroslav Mlýnský, XIV. Léta socialistické výstavby města (1949–1965), Jaroslav Dřímal – Václav Peša, Dějiny města Brna 2, Brno 1973
Ladislava Horňáková, Osobnosti zlínské – gottwaldovské architektury, Bohumír Kula, Hynek Adamec, Prostor Zlín , Brno 2010
Michaela Jehlíková Janečková, Vývoj panelových soustav v československém stavebnictví, Beton: technologie – konstrukce – sanace, 2008


Prameny
Kolektiv propagace n. p. Pozemní stavby Brno, Stavíme nový svět – kronika 2. pětiletky, Brno 1960, nepag., MZA, fond K 171, karton 55, inv. č. 559; Vurm 1971, s. 5.
Šárka Svobodová, Černá Pole, Brněnský architektonický manuál, dostupné z: http://www.bam.brno.cz/stezka/10-cerna-pole, vyhledáno 15. 10. 2014.
Rozhovor s architektem Vladimírem Matouškem uskutečněný dne 17. 6. 2014