Sídlo ředitelství československých státních drah v roce 1948 ukázkově doplnilo výstavní velkoměstskou Kounicovu třídu. Svažitý terén na nároží Kounicovy a Sokolské ulice v těsném sousedství funkcionalistického stadionu sokolů od architekta Miloše Lamla [C274] využil Evžen Škarda pro administrativní budovu drah. Ta se těsně přimkla k Roithově monumentální, národním stylem a kubismem ovlivněné centrále pošt a telegrafů z let 1923–1925 [C272], která původně měla tvořit urbanistický celek s plánovaným vedlejším Poštovním šekovým úřadem zaměřeným na bezhotovostní platby, nerealizovaným pro nedostatek financí. Po poválečném sloučení ministerstev pošt a železnic v ministerstvo dopravy byl proto volný pozemek na lukrativní parcele dán k dispozici pro výstavbu ředitelství domácích drah.
Architekt Evžen Škarda, školený na brněnské technice, kde působil jako asistent Jiřího Krohy, se ve třicátých letech věnoval ve své soukromé praxi zejména rodinnému bydlení – k nejzajímavějším příkladům této jeho tvůrčí etapy patřila vila manželů Láskových ve čtvrti Pisárky z let 1937–1938 [C057]. Návrh ředitelství československých státních drah z roku 1937 tak předznamenal jeho pozdější příklon k typologii veřejných či administrativních staveb. Objekt kancelářského zázemí železnice byl fakticky realizován až po skončení války. Zcela jasně však nese znaky meziválečného funkcionalismu a výborně tak reprezentuje krátkou etapu doznívání internacionálního slohu v období těsně po roce 1945, ještě než se dostal ke slovu socialistický realismus prosazovaný oficiálně totalitním režimem.
Dvojici od ulice uskočených masivních křídel kopírujících ulice Kounicovu a Tučkovu razantně ve dvou třetinách délky kolmo protíná další blok kanceláří podél Sokolské ulice, který zároveň vytváří rozlehlý čtvercový vnitřní dvůr. Střídmě pojednané hladké fasády traktuje pouze hustý rytmus drobnějších dvoudílných oken s kontrastními červenými rámy. Koncové užší části všech křídel oproti tomu charakterizují pásová okna o čtyřech polích. Hlavní vstup do budovy o půdorysu protaženého písmene H situoval Škarda směrem z Kounicovy ulice. Jeho reprezentativnost zdůraznil pomocí mohutného sloupového loubí s předsazenými střechami vytvářejícího otevřenou vzdušnou podnož průběžného křídla. Důstojnost a monumentalitu ředitelství státního dopravce navozují také použité detaily – kvalitní trvanlivé materiály obkládající podnože křídel, hodiny na fasádě hlavního vstupu, nautická zábradlíčka na střechách nižších koncových křídel do Sokolské ulice či výrazná zapuštěná lodžie s dvojicí sloupů pnoucích se přes dvě patra.
Jako ředitelství drah budova fungovala jen krátce do roku 1951, kdy zde bylo umístěno krajské velitelství Státní bezpečnosti, hlavní represivní složka nového politického režimu. V současnosti je objekt v dobře dochované původní podobě využíván jako Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje.
KE
