Sídliště Kounicova

D062

Projekt obytného komplexu sídliště Leninova (dnes Kounicova), čítajícího 480 bytových jednotek, vznikl v kanceláři brněnského Stavoprojektu v letech 1954–1956. Podíleli se na něm architekti Vilém Kuba, Vítězslav Unzeitig, Zdeněk Lang a Mečislav Borecký, kteří navázali na starší urbanistický koncept Jindřicha Kumpošta. Ačkoli samotná výstavba sídliště probíhala až po roce 1956, resp. v letech 1957–1961 (tedy po zásadním Chruščovově projevu kritizujícím stalinismus včetně jeho projevů v architektuře), komplex si uchoval některé projevy socialistického realismu – např. systematické uspořádání obytných bloků do tzv. ansáblu. Jeho součástí jsou prostory pro služby v parteru i společenská vybavenost v komplexu (školky, jesle), nejčastěji situovaná do vnitřních částí jednotlivých bloků. Pro obyvatele komplexu byly v podzemí umístěny protiletecké kryty vybavené ventilací, filtrací a rekuperací vzduchu, kyslíkovými lahvemi a rozhlasem po drátě. V padesátých letech, tedy za doby eskalace napětí studené války, dochází k masivní výstavbě těchto protileteckých krytů jako standardního vybavení obytných celků. Podobné ansámblové řešení má také obytný soubor realizovaný mezi ulicemi Botanická, Tučkova a částí Bayerovy z roku 1958.
Sídliště Kounicova se skládá z několika bloků, které nejsou navzájem propojeny, avšak tvoří dojem uzavřeného dvora se zelení, pásy klidových a parkovacích zón. Jde o šestipodlažní domy typu T 15/52, se skladebnou sekcí, která umožňuje urbanistické utváření komponovaných celků složených z cihelných bloků, tzv. zdění do rámu. Systém cihelných kvádrů u nás rozvinulo pracoviště Výzkumného ústavu ČSSZ ve spolupráci s brněnským Stavoprojektem. Domy, jejichž fasády jsou rastrovány jednoduchými či francouzskými okny, jsou kryté původní valbovou střechou, zdobeny byly historizujícím formálním tvaroslovím (nárožní bosáž, bosáž soklu, šambrány kolem oken). Spojujícím prvkem souboru je také ikonografie domovních znamení ve formě sgrafit v půlkruhových lunetách nad vchody, s apolitickými výjevy odkazujícími k přírodě, vodě, vzduchu a zemi. S výjimkou motivu družice Sputnik, který připomínal její vyslání na oběžnou dráhu. Průjezd do ulice Pod Kaštany pak zdobí pískovcový reliéf zobrazující matku s dětmi od Karla Zouhara.
Řada původních prvků výzdoby fasád dnes zaniká, původní okenní i dveřní rámy jsou nahrazovány novými plastovými, dvory plné zeleně se mění v parkoviště. I přesto si však obytný soubor uchovává svůj původní charakter i komfort bydlení.
 

Název
Sídliště Kounicova

Datace
1954 – 1961

Architekti/ky
Vilém Kuba, Vítězslav Unzeitig, Zdeněk Lang, Mečislav Borecký

Stezka
Ponava 1946–1989

Kód
D062

Typ
Sídliště

Adresa
Kounicova 13–85/69–85, Pod Kaštany 2281–2296/12–24 , (Ponava), Brno, Žabovřesky

GPS
49°12'40.7"N 16°35'30.2"E