Brno bylo jedním z nejvíce válkou poničených měst v Československu. Náprava škod, které vznikly především během náletů bombardujících svazů spojeneckých vojsk na konci války, se týkala i bytové výstavby. Řešení bytové nouze bylo jedním z prioritních úkolů, který si vytklo nové vedení města Brna. Stejně tomu bylo i na celostátní úrovni v rámci dvouletého hospodářského plánu, jenž byl vládou vyhlášen v říjnu 1946, a proto se pro bytovou výstavbu z této doby vžilo označení „dvouletkové byty“. Sídliště Tábor patří k tomu nejlepšímu, co v tomto období u nás v rámci bytové výstavby vzniklo.
Sídliště v sobě koncentruje bohaté zkušenosti všech tří autorů a nese odkaz kvalitní předválečné bytové výstavby. Týká se to nejen dispozic dvou- nebo třípokojových bytů, které měly velkou předsíň, lodžii nebo koupelnu s vestavěnou vanou, umyvadlem a bidetem, ale i vybavení samotných domů. V každém z šesti postavených bloků se nacházela prádelna se sušárnou a žehlírnou, do jednotlivých domů se vstupovalo přes prostorný vestibul a k dispozici byl také výtah. Po celé délce bloku probíhá na západní straně krytá pergola, která tvoří jakousi venkovní průběžnou chodbu spojující jednotlivé domovní vchody. Každá strana bloku byla ukončena malou provozovnou.
Svůj kořen v předválečné bytové výstavbě má i zvolená řádková zástavba, kterou v této lokalitě aplikoval nedaleko už Jindřich Kumpošt. Experimentování s řádkovou zástavbou mělo napomoci s řešením hygienických nedostatků blokového uspořádání domů – především oslunění bytů a větrání. Velký důraz autoři sídliště kladli také na podobu veřejného prostranství mezi bloky domů, které tvořil stinný park s lavičkami, dětskými hřišti a brouzdalištěm. Sídliště Tábor naznačilo trendy, jež určovaly směr v pozdější socialistické bytové výstavbě, byly ale často devalvovány kvantitou či omezenou panelovou stavební technologií a rezignováním na kvalitní provedení.
Součástí stavební akce byla taká výstavba dvou bloků na protilehlé straně parku na rohu ulic Klusáčkova a Kounicova. Tyto domy nebyly stavěny podle návrhu trojice architektů Kuba–Kroha–Polášek, ale podle plánů vypracovaných Stavebním úřadem města Brna.
V letech 2010 až 2011 prošly domy na sídlišti Tábor postupnou revitalizací, která ubrala na jejich autentičnosti. Přes tuto pozměněnou podobu tvoří společně s předválečnými objekty velmi hodnotný architektonický a urbanistický celek.
RK