Administrativní a provozní budova národního stavebního podniku Ingstav se bez nejmenších pochyb řadí k nejvýznamnějším realizacím šedesátých let a v podstatě celého poválečného období na území Československa. Její studii připravil v roce 1968 brněnský architekt Ivan Ruller, který krátce předtím pracoval na interiérech Janáčkova divadla nebo na projektu učiliště Slovnaftu v Bratislavě. Kancelářská budova reagující na zahraniční brutalistní tendence i modernistickou historii Brna byla dokončena o dvě léta později, v roce 1970. Ingstav situovaný v těsné blízkosti vytíženého silničního tahu Vídeňská vynikl díky svým konstrukčním a technologickým inovacím, propracovanému dispozičnímu řešení, výtvarně pojednaným hmotám fasád i přirozenému zapojení uměleckých děl v exteriéru i uvnitř.
Obdélný čtyřpodlažní objekt s přízemím mírně zapuštěným pod úroveň terénu charakterizují dvojité prosklené probarvované fasády, v rozích organicky zaoblené. S jasnou vizí odhlučnění kanceláří v sousedství rušné komunikace i se záměrem vytvoření příznivějších klimatických pracovních podmínek předsadil Ruller před ocelovou konstrukci domu další, kompletně prosklené zavěšené průčelí členěné pouze subtilními hliníkovými profily. Při průhledech zvenčí tím docílil jemně plastického efektu i při zachování celkové výrazné transparentnosti. Poslední podlaží budovy, v němž se nacházely kanceláře ředitelů, vysoce postavených úředníků a zasedací síně, je oproti ostatním mírně zasunuté a rytmizované předstupujícími hliníkovými lamelami. S vizuální jemností a hladkostí hlavních průčelí vstupují do kontrastního vztahu doplňující komunikační prvky – na severní straně betonové požární schodiště s dominantní vysokou stěnou oddělující ramena schodů či mohutný zděný blok na východě, kam architekt vyvedl spojovací schodiště, hygienické zázemí, šatny či archiv. Reprezentativnost výtvarně řešeného hlavního vstupu z ulice v úrovni prvního poschodí zdůrazňuje masivní vystupující betonovo-ocelová markýza navržená sochařem Milanem Buřivalem.
Administrativní zázemí Ingstavu v druhém a třetím podlaží rozvrhl Ivan Ruller do podoby velkoplošných kanceláří táhnoucích se přes délku celého patra. Ty byly navíc kreativně rozčleněny do samostatných nepravidelných drobnějších formací oddělených od sebe paravány či zelení, aby nedošlo k přílišnému odlidštění pracovního prostoru. Podobný formát otevřených kanceláří byl v šedesátých letech v Československu neobvyklý a vycházel ze znalosti dispozice administrativní budovy firmy Baťa ve Zlíně od Vladimíra Karfíka z roku 1938, ale také soudobého německého konceptu kancelářské krajiny Bürolandschaft. Podlaží vedoucích Ingstavu o menší ploše mělo oproti tomu podobu tradičně řešených samostatných oddělených prostor.
Stejně jako u svých ostatních projektů i v případě Ingstavu Ivan Ruller intenzivně spolupracoval s vynikajícími výtvarnými umělci. Jejich díla měla harmonicky doplnit vstupní foyer (polychromovaný dřevěný reliéf Zdeňka Macháčka a Pavla Navrátila), kanceláře ředitele (dřevěná reliéfní stěna Vladimíra Preclíka a obraz Jánuše Kubíčka) i celoplošné kanceláře (doplňky a keramika Boženy Matalové). Namísto původně plánované exteriérové plastiky Evy Kmentové a Olbrama Zoubka se při hlavním vstupu nakonec uplatnilo pouze vertikálně členěné betonové dílo, na kterém se Ruller podílel spolu s dlouholetým kolegou Milanem Buřivalem.
Dřívější sídlo Ingstavu dodnes funguje jako kancelářský objekt, od roku 1993 poskytuje zázemí firmě LCS Business centre. Během porevolučních let však prodělalo celou řadu novodobých úprav. Originální vybavení ve své době ojedinělého konceptu otevřených administrativních zón jdoucích přes celé podlaží zmizelo, původní vysklení zavěšených fasád bylo nahrazeno novým, tmavěji tónovaným. Exteriér budovy a jeho bezprostřední okolí jsou v současnosti přehlceny vizuálním reklamním smogem. Celkové objemové řešení domu, skulpturální betonové únikové schodiště, travertinové obklady přízemí i předsazené komunikační věže však zůstaly spolu s exteriérovou plastikou zachovány do dnešních dní a pořád stejně přesvědčivě vypovídají o výjimečné promyšlenosti a kvalitě Rullerova projektu.
KE
