Věžový vodojem v Kohoutovicích

D185

Výstavbě velkých sídlišť v Kohoutovicích, Novém Lískovci a Bohunicích předcházelo budování potřebných sítí nutných k zajištění elektřiny a vody a s tím souvisejících staveb. U toho druhu objektů se obvykle neočekávala jiná kvalita než jen technologicko-funkční. Zdárnou výjimkou je několik vodohospodářských objektů, které na přelomu šedesátých a sedmdesátých let projekčně připravovala Sigma Engineering Olomouc. Brněnský rodák architekt Tomáš Černoušek, absolvent brněnské techniky, kde studoval u Bedřicha Rozehnala a Bohuslava Fuchse, v Sigmě strávil velkou část své profesionální kariéry a díky tomu se dostal také k vypracování architektonické koncepce kohoutovického věžového vodojemu, který směle navazuje na tradici pozoruhodných stavebně-inženýrských počinů v českých zemích.
Černoušek byl mimořádně vzdělaným architektem – soukromě studoval literaturu a teorii umění u filozofa Timothea Vodičky – a také podnikl řadu studijních cest po Evropě. Je velmi pravděpodobné, že mu neušel ani vůbec první věžový vodojem, jenž byl postaven v roce 1958 ve švédském městě Örebro podle projektu Suna Lindströma. Tento vodojem dostal přezdívku swampen – houba a tímto slovem se označují i další věžové vodojemy, které se začaly stavět v jiných částech světa. Kohoutovický vodojem ale díky většímu úhlu zalomení a plochému zastřešení více než houbu připomíná kalich. Tato symbolika byla určitě i bližší Černouškovu duchovnímu nastavení. V každém případě forma otevřeného kalichu se po postavení vodojemu stala novou výraznou dominantou brněnského panoramatu.
Pozornost si vodojem zaslouží i po stavebně-technické stránce: obsah nádrže je 700 m3 a kvůli tomu, aby se vytvořil dostatečný hydrostatický tlak, je věž vysoká 30 m. Dřík vodojemu se vyléval betonem do posuvného bednění přímo na místě. Na něj se stavěla ocelová konstrukce, na kterou se postupně uchycovala prefabrikovaná žebra a desky ve výplňových polích. Výrazná trojboká žebra a hrany dříku svojí expresivitou zároveň připomínají některé kubistické stavby Pavla Janáka, Josefa Gočára nebo Emila Králíčka. Kohoutovický vodojem je díky své figuře a výrazné přítomnosti na horizontu kohoutovického sídliště jednou z nejikoničtějších brněnských staveb.

RK 

Název
Věžový vodojem v Kohoutovicích

Datace
1969

Architekti/ky
Tomáš Černoušek, J. Hejzlar, B. Mencl

Stezka
Kohoutovice 1946–1989

Kód
D185

Typ
Průmyslová, technická, dopravní stavba

Adresa
Bellova 910/27, (Kohoutovice), Brno, Kohoutovice

MHD
Talichova (TROL 37, BUS 50,52)

GPS
49°11'31.8"N 16°31'34.2"E

Památková ochrana
Nejsou evidovány žádné způsoby ochrany

Prameny
https://pamatkovykatalog.cz/vezovy-vodojem-14172363