Skupina nájemních domů Františka A. Dvořáka

František Alois Dvořák patřil k nejvýraznějším a také nejplodnějším osobnostem brněnského stavitelství pozdního historismu na přelomu 19. a 20. století. S jeho domy se potkáme v celém rozšířeném centru historického města, od Koliště přes třídu Kapitána Jaroše a náměstí 28. října po ulici Drobného, ale také v ulicích Veveří a Údolní a v okolí Obilního trhu. Ve svém díle se téměř výhradně inspiroval v italské renesanci nebo v období imperiálního Říma. Na rozdíl od svého generačního souputníka a zřejmě největšího konkurenta Franze Pawlu však nikdy nedokázal překročit svůj stín a například nově nastupující secesi se téměř vyhnul.
Dnešní třída Kapitána Jaroše začala vznikat spolu s přilehlým náměstím 28. října v osmdesátých letech 19. století jako nová rezidenční čtvrť podle jednotného zastavovacího plánu. Jedná se zřejmě o jediný brněnský bulvár pařížského střihu, obklopený výstavnými domy z období pozdního historismu s lipovou alejí uprostřed. Jednotlivé stavební skupiny okolo nově vznikající třídy byly rozprodány několika stavebním podnikatelům, mezi nimiž byl i František Alois Dvořák. Ten se mimo jiné rozhodl, že postaví vlastní ulici spojující novou třídu s dnešní ulicí Lidickou. Zakoupil pozemky v zadní části Kellerova paláce, kde vybudoval velmi zajímavou skupinu domů tvořící monumentální vstup do plánované ulice. Domy byly postaveny v letech 1898–1899. Nejzajímavější částí této skupiny je portikus vymezující vstup do nové ulice.
Tyto propylaje nesené mohutnými sloupy z umělého červeného kamene ukončené korintskými hlavicemi našly inspiraci v dobách imperiálního Říma a ve Dvořákově tvorbě se znovu objevují při ústí nedaleké ulice Schodové, postavené v letech 1904–1906 oproti městskému parku Lužánky.
Dva zrcadlové domovní bloky jsou řešeny jako novorenesanční paláce s typickými prvky Dvořákovy stavební produkce, tedy s mohutnou soklovou zónou sahající přes dvě podlaží, výraznými balkony a arkýři na fasádách. Kolonáda je po stranách flankována dvěma rizality, které vrcholí převýšenými pavilony v podobě římských chrámků členěných pilastry a třemi balkony, jež jsou využity i funkčně přilehlými byty. Horní dvě podlaží domů byla původně zdobena výrazně jemnějším štukovým dekorem, který byl však v průběhu 20. století odstraněn, a dnes jsou fasády zcela hladké. Protože se architektu Dvořákovi nepodařilo vykoupit všechny důležité pozemky, zůstala celá kompozice nové ulice pouze torzem s monumentální „bránou“.