Monumentální nájemní dům byl situován do souvislé historické zástavby při souběhu Starobrněnské a Peroutkovy ulice. Tato raně secesní stavba z let 1898–1899 nahradila starší měšťanský dům z konce 17. století, jež bratři Adolf, Bernhard a Max Kohnovi, majitelé rodinné stavební firmy, zakoupili roku 1897 od dědiců po Heinrichu Zurhellemovi. Rozsáhlý čtyřpatrový dům skýtající 18 nájemních bytů o 74 pokojích byl realizován dle ambiciózního projektu inženýra Maxe Kohna, jednoho z jeho nových majitelů a vedoucího zmíněné stavební společnosti.
Hlavní raně secesní průčelí, reprezentující stavbu směrem do ulice, se značně zakládá na klasickém tektonickém architektonickém členění, v němž se však již uplatňuje secesní dekorativní aparát se zoomorfními, antropomorfními a vegetabilně orientovanými motivy v podobě lvích hlav, vážek, ulit, ženských bust a maskaronů s ornamentální úpravou vlasů, vavřínových a květinových věnců, girland, festonů a abstraktních ornamentů z listoví. Monumentální fasáda o celkové šířce devíti okenních os je vertikálně členěna pomocí průběžných pilastrů, jež od sebe oddělují jednotlivé okenní osy a jež během svého průběhu proměňují svůj charakter v souvislosti s horizontálním uspořádáním průčelí. Jejich pomocí je taktéž akcentován středový segment průčelí o šíři třech okenních os, který imituje mělký rizalit s balkonem na konzolách ve druhém patře a který je završen největším z trojice vikýřových štítů vybíhajících z atikové římsy. Užití pásové bosáže na prvních dvou podlažích domu utváří na průčelí mohutnou soklovou zónu zakončenou výraznou patrovou římsou, v jejímž důsledku se piano nobile, zdůrazněné výše zmíněným balkónem, uplatňuje až ve druhém patře. Fasáda zakládající se na značně propracovaném a souměrném kompozičním členění působí celkově jednotným a uzemněným dojmem.
Na průčelí jedné z prvních secesních staveb v Brně autor sice příznačně zvolil výzdobu tematizující oslavu přírody, jara a mládí, jež je tolik charakteristická pro středoevropskou architekturu druhé poloviny devadesátých let 19. století a jejíž patos zajisté souvisí s příchodem nové stylové vlny, pevně ji však zasadil do tradičního ustáleného tektonického řádu. Nájemní dům bratrů Kohnových tak bezesporu představuje významnou ukázku brněnské raně secesní architektonické produkce a z památkového hlediska zároveň také zastává důležitou pozici v jedné z uličních front historického jádra města. V současné době vyznění stavby v letních měsících narušuje mohutná konstrukce předzahrádky restaurace v přízemí.
Šárka Bahounková