Jednou z nejvýraznějších poasanačních realizací na Kobližné ulici je jistě dům pro Johannu Pelikánovou od architekta Maxe Metzenauera. Byl postaven v roce 1905 (o čemž svědčí autorův podpis na fasádě).
Deset okenních os domu je členěno pouze mělkými okrajovými rizality, které vytvářejí nepatrné zvlnění fasády s centrálně umístěným balkonem. Základní plocha průčelí je z režného cihlového zdiva, ze kterého vystupuje štuková výzdoba v podobě okenních šambrán, jež vytváří souvislé vertikální pásy. Aby architekt zachoval proporci průčelí, umístil centrální balkon až do druhého patra. Výzdoba fasády je zasvěcena vodnímu živlu. Štukovou výzdobu pod okny tvoří stylizované rybí hlavy a delfíny najdeme i na konzolách balkonů. Obchodní parter, který náleží k původnímu návrhu, byl před několika lety upraven tak, aby svým cihlovým obkladem rezonoval s výzdobou průčelí.
Vstupní vestibul je zdoben štukovým průběžným pásem opakujícím motiv rybích tlam z fasády. U čtyřramenného schodiště použil architekt stejný druh litinového zábradlí jako v domě Charlotty Deutschové v Minoritské ulici. Podesty jednotlivých pater jsou řešeny jako zasklené pavlače s dřevěnou stěnou směrem do dvora.
Martin Koplík
