Majitel továrny na deštníky a vlastník realit Gustav Weiss s manželkou Annou požádali na podzim roku 1904 městskou radu o povolení výstavby obytné a kancelářské budovy na místě svého staršího domu ve Ferdinandově ulici č. 9 (dnešní Masarykova). Schválená novostavba čtyřpatrového řadového nájemního domu s obchodním parterem byla navržena dosud neznámým tvůrcem, který použil tradiční schéma symetrického palácového průčelí, jež ovšem osobitě transformoval a opustil historizující kánon skladby hmot uplatněním radikální tvarové geometrické secese.
Weissův nájemní dům byl opatřen výrazně strukturovanou uliční fasádou nesoucí bohatý ornamentální dekor. Symetricky komponované průčelí vertikálně zdůrazňoval centrální trojboký arkýř spínající tři podlaží, který byl v nejvyšším patře ukončený balkónovou terasou s pilířovým parapetem nesoucím kovové ornamentální zábradlí. V ose arkýře je průčelí vypjato nad roztrženou korunní římsu do štítu dynamicky zvlněného mezi postranními pilíři a otevřeného velkými otvory secesních organických tvarů. Horizontalitu fasádě naopak dodala vodorovná osa dvou balkonů napojujících se v druhém patře po stranách na těleso arkýře. Balkóny podpírané mohutnými konzolami byly obehnány pilířovými parapety nesoucími dílce ornamentálního zábradlí. Plochy fasády byly členěny úseky říms, suprafenestrami, parapetními výplněmi s čabrakami a rustikovanými lizénami. Architektonické články doplňoval mnohačetný reliéfní dekor nejčastěji různých geometrických tvarů, ale také stylizovaných šňůr se střapci, motivu penízků a květů.
Autor této zajímavé secesní architektury není z důvodu absence archiválií známý, podobně jako u celé řady dalších brněnských staveb vzniklých před rokem 1945. Dům rodina Weissových dlouhodobě vlastnila i po smrti Gustava Weisse v roce 1918, Anna Weissová je zde doložena ještě v 30. letech 20. století.
V sousedství Weissova domu byl následujícího roku 1906 postaven známý modernistický nájemní dům Stephana Haupta von Buchenrode navržený Leopoldem Bauerem; dekorativně náročně koncipovaná architektura Weissova secesního objektu vedle Bauerových výrazných forem pozoruhodně synergicky vyznívá.
Aleš Homola