Pavilon Anthropos

Pavilon Anthropos v pisáreckém parku byl vybudován mezi lety 1956–1958 podle návrhu brněnského architekta Evžena Šteflíčka (nar. 1922). O stavbu této nové budovy muzea se zasadil především přední český antropolog a muzeolog prof. Jan Jelínek (*1926 – †2004, od roku 1958 ředitel Moravského muzea v Brně). Tato neofunkcionalistická budova byla realizována s velmi nízkými náklady, a to především díky tomu, že byla stavěna jako největší akce „Z“ (zvelebování) v Československu. Lidé pracovali bez nároku na mzdu a materiál na stavbu získali z části prostřednictvím sponzorských darů, zbytek financovalo Moravské muzeum.[1] Pavilon byl zcela dostavěn v roce 1962. Vůbec první výstava Umění skalních maleb prvobytné společnosti 15, však proběhla už roku 1961, když ještě expozice nebyly dokončeny. Na ni navázala dlouhodobá tradice dočasných výstav v muzeu trvající dodnes. „Jako výjimečná osobnost a vysoce ceněný odborník se prokázal prof. Jelínek tím, že se mu podařilo vybavit muzeum velice cennými artefakty a hodnotnými kopiemi antropologického materiálu zahrnujícími celý svět, a to v takovém rozsahu, který minimálně ve střední Evropě nemá dodnes obdoby.“[2]

Základní konstrukci pavilonu Anthropos představuje železobetonový skelet, který tvoří 38 pilířů a 68 železných sloupů vnitru budovy. Dispozice je půdorysně zalomená, její střed tvoří zaoblené schodiště. Čelní fasáda byla pravidelně členěna vertikálními okny, a také k ní přilehající nástupní schodiště byla při poslední přestavbě zrušena. Velmi zajímavé jsou velké prosklené plochy (celkem 800m2) propojující opticky vnitřní prostor s přilehlým parkem. Interiér byl vybudován z ušlechtilých materiálů a byla zde použita moderní svítidla, včetně stropního osvětlení. Jednotlivá podlaží se prolínají s galeriemi, díky čemuž bylo možné v něm umístit exponát mamuta v životní velikosti. Před pavilonem bylo vybudováno jezírko, v jehož středu byla situována socha lovce jelenů od Antonína Širůčka.[3] 

 Zpočátku měl Anthropos díky technickým specifikům objektu omezené možnosti využití. Při stavbě se neuvažovalo o zimním provozu, tudíž byl postavem s nedostatečným vytápěním.[4] V devadesátých letech 20. století si tak stávající stav budovy vyžádal řadu oprav. V letech 2003–2006 došlo na základě projektu architektky Dagmar Kubeláčkové k celkové rekonstrukci.[5] Vznikly zároveň nové výstavní prostory, přednáškový sál, kavárna a sociální zázemí. Po této rekonstrukci se začal objekt využívat již bez omezení.[6]


[1]Zdeňka Kalová, Brněnské muzejní budovy (diplomová práce), Brno 2008, s. 53–57.

[2] Ivan Koutný, Pavilon Anthropos – historie, osobnosti a artefakty (bakalářská práce), Brno 2016, s. 17.

[3] Srov. Petr Kostrhun et al., Úsvit pravěkých lovců: po stopách Jana Jelínka = Dawn of prehistoric hunters: in The footsteps of Jan Jelínek, Brno 2016. – Renata Vrabelová (ed). – Petr Hrůša, Brno - architektura 1945-1990: (průvodce po poválečné brněnské architektuře),Brno 2009, 262 s.

[4] Viktor Hégr, Vznik, vývoj a historie Ústavu a Pavilonu Anthropos (bakalářská práce), Brno 2008, s. 20.

[5] Petr Kostrhun, Anthropos – svět lovců a sběračů starší doby kamenné, in: Živá archeologie – (Re)konstrukce a experiment v archeologii, Hradec Králové 2009, s. 90-94, cit. s. 93.

[6] Hégr (pozn. 3), s. 26.Pavilon Anthropos v pisáreckém parku byl vybudován mezi lety 1956–1958 podle návrhu brněnského architekta Evžena Šteflíčka (nar. 1922). O stavbu této nové budovy muzea se zasadil především přední český antropolog a muzeolog prof. Jan Jelínek (*1926 – 2004, od roku 1958 ředitel Moravského muzea v Brně). Tato neofunkcionalistická budova byla realizována s velmi nízkými náklady, a to především díky tomu, že byla stavěna jako největší akce „Z“ (zvelebování) v Československu. Lidé pracovali bez nároku na mzdu a materiál na stavbu získali z části prostřednictvím sponzorských darů, zbytek financovalo Moravské muzeum.[1] Pavilon byl zcela dostavěn v roce 1962. Vůbec první výstava Umění skalních maleb prvobytné společnosti 15, však proběhla už roku 1961, když ještě expozice nebyly dokončeny. Na ni navázala dlouhodobá tradice dočasných výstav v muzeu trvající dodnes.  „Jako výjimečná osobnost a vysoce ceněný odborník se prokázal prof. Jelínek tím, že se mu podařilo vybavit muzeum velice cennými artefakty a hodnotnými kopiemi antropologického materiálu zahrnujícími celý svět, a to v takovém rozsahu, který minimálně ve střední Evropě nemá dodnes obdoby.“[2] Základní konstrukci pavilonu Anthropos představuje železobetonový skelet, který tvoří 38 pilířů a 68 železných sloupů vnitru budovy. Dispozice je půdorysně zalomená, její střed tvoří zaoblené schodiště. Čelní fasáda byla pravidelně členěna vertikálními okny, a také k ní přilehající nástupní schodiště byla při poslední přestavbě zrušena. Velmi zajímavé jsou velké prosklené plochy (celkem 800m2) propojující opticky vnitřní prostor s přilehlým parkem. Interiér byl vybudován z ušlechtilých materiálů a byla zde použita moderní svítidla, včetně stropního osvětlení. Jednotlivá podlaží se prolínají s galeriemi, díky čemuž bylo možné v něm umístit exponát mamuta v životní velikosti. Před pavilonem bylo vybudováno jezírko, v jehož středu byla situována socha lovce jelenů od Antonína Širůčka.[3]Zpočátku měl Anthropos díky technickým specifikům objektu omezené možnosti využití. Při stavbě se neuvažovalo o zimním provozu, tudíž byl postavem s nedostatečným vytápěním.[4] V devadesátých letech 20. století si tak stávající stav budovy vyžádal řadu oprav. V letech 2003–2006 došlo na základě projektu architektky Dagmar Kubeláčkové k celkové rekonstrukci.[5] Vznikly zároveň nové výstavní prostory, přednáškový sál, kavárna a sociální zázemí. Po této rekonstrukci se začal objekt využívat již bez omezení.[6]

DG

[1] Zdeňka Kalová, Brněnské muzejní budovy (diplomová práce), Brno 2008, s. 53–57.

[2] Ivan Koutný, Pavilon Anthropos – historie, osobnosti a artefakty (bakalářská práce), Brno 2016, s. 17.

[3] Srov. Petr Kostrhun et al., Úsvit pravěkých lovců: po stopách Jana Jelínka = Dawn of prehistoric hunters: in The footsteps of Jan Jelínek, Brno 2016.  Renata Vrabelová (ed). – Petr Hrůša, Brno - architektura 1945-1990: (průvodce po poválečné brněnské architektuře), Brno 2009, 262 s.

[4] Viktor Hégr, Vznik, vývoj a historie Ústavu a Pavilonu Anthropos (bakalářská práce), Brno 2008, s. 20.

[5] Petr Kostrhun, Anthropos – svět lovců a sběračů starší doby kamenné, in: Živá archeologie – (Re)konstrukce a experiment v archeologii, Hradec Králové 2009, s. 90-94, cit. s. 93.

[6] Hégr (pozn. 3), s. 26.

Název
Pavilon Anthropos

Datace
1956 – 1958

Architekt
Evžen Šteflíček

Typ
Výstavní pavilon

Adresa
Pisárecká 273/5, (Pisárky), Brno, Střed

MHD
Anthropos (bus 25,26,37,52,68)

GPS
49°11'31.6"N 16°34'01.4"E

Památková ochrana
Nejsou evidovány žádné způsoby ochrany.

Související objekty