Brněnští architekti Ladislav Volák a Karel Zounek, kteří na počátku šedesátých let společně pracovali na pozitivně hodnoceném a vysoce urbanisticky, architektonicky i umělecky kvalitním projektu obytného celku na Lesné, se znovu potkali jen o pár let později při realizaci panelových bytových domů ve čtvrti Královo Pole určených převážně pro zaměstnance zdejších strojíren. Po rozsáhlých asanacích původní zástavby spíše vesnického charakteru vzniklo volné území mezi ulicemi Purkyňova a Božetěchova, ohraničené na severu čtyřproudou silniční komunikací. Postupně bylo zaplněno různorodými obytnými objekty postavenými pomocí celostátně mohutně rozšířené panelové technologie T06B.
Královopolské sídliště netvoří kompaktní sevřený celek, je rozdělené Palackého třídou na dvě samostatné, odlišně strukturované zóny. Skupina devíti třináctipodlažních věžových domů se šesti nebo sedmi bytovými jednotkami na patře při ulici Herčíkově výškově dominuje západní straně obytného okrsku. Od nich se podél původní zástavby rodinných domů směrem k Palackého třídě meandrovitě vinou pětipodlažní a sedmipodlažní deskové domy seskupené do tvarů o půdorysu písmene L nebo U, v rozích navíc průchozí. Na severu je obklopuje občanská vybavenost sídliště v podobě základní školy pavilonového typu, mateřské školy s jeslemi či zdravotního střediska. Okrskové centrum přímo na Palackého třídě pak mělo vytvořit plynulý přechod mezi západní obytnou zónou a skupinou domů blíže kolejové trati. Nabídlo proto nedaleko hlavní sídlištní tramvajové zastávky dvoupodlažní, rampami propojené nákupní středisko Zagreb s restaurací, krytým průchozím loubím a výtvarně pojednanou cihelnou ornamentální zídkou. Západní stranu Božetěchovy ulice pak koncipovali architekti Volák a Zounek jako prorostlý organismus čtyř výškových třináctipodlažních deskových domů o 48 bytových jednotkách, které charakterizují mohutné podpěrné pilíře na straně do ulice, a jednopodlažních budov technické vybavenosti tvořících jejich propojující podnož. Sídliště poskytující zázemí více než dvou tisíc bytových jednotek trpí celou řadou městotvorných nešvarů – v příliš těsné blízkosti, po masivních asanacích a přehnaně mohutnými bloky vstupuje do struktury čtvrti. Zároveň nezajišťuje dostatek odpočinkových ploch a do volného pohybu pěších v prostorách obytné zóny v několika místech striktně vstupují vytížené dopravní komunikace.
Většina obytných domů i část občanské vybavenosti prošla v nedávných letech celkovou regenerací, jež zahrnula zateplení fasád či výměnu balkonů. Střediskové centrum Zagreb je sice pokryté reklamou, přesto stále ve víceméně původním stavu. Veřejný prostor mezi domy by si však zasloužil pečlivější soudobé úpravy, aby pro obyvatele zesílila jeho rekreační funkce.
