Hotel International

 V souvislosti s rozmachem veletržního života mezinárodního rozsahu vyvstal již zmíněný problém nedostatku ubytovacích kapacit pro návštěvníky, který bylo třeba koncem padesátých let v Brně neodkladně vyřešit. Prvním – a nejvýraznějším – počinem v této oblasti se stala realizace hotelu International, který se vyznačuje podobným výrazivem jako správní budova mezinárodních veletrhů (1957 byla vypsána soutěž, výsledný projekt pochází z let 1958–1959, stavba byla dokončena 1962).[1] Stavba vytvořená podle projektu Arnošta Krejzy, Miloslava Kramoliše, Viléma Kuby a spoluautorů Zdeny Kopecké, Miroslava Brabce, Jiřího Kadeřávka a Zbyška Kašpara byla lokalizována na exponovaném místě na hranici historického jádra města. Její koncept vycházel ze záměru vytvořit novou dominantu, která by však zároveň korespondovala s rostlou okolní zástavbou. Pro výstavbu nového hotelu byla zvolena parcela o výměře přibližně dvou hektarů mezi ulicemi Husovou a Veselou, ze dvou stran vymezená významnými neorenesančními památkami – Pražákovým palácem a Uměleckoprůmyslovým muzeem. Původně se v dané lokalitě nacházel objekt kasáren a městské hradby, které byly v druhé polovině devatenáctého století zrušeny. „Další stavební vývoj v tomto prostoru směřoval k dožití a demoliční asanaci ostatní drobnější zástavby.“[2] Po ničivém bombardování z roku 1944 vznikla největší válečná stavební proluka, na jejímž místě bylo následně plánováno rozšíření Nové radnice, popřípadě realizace nové budovy městské samosprávy. Objekt hotelu zabírá rozsáhlý prostor v centru města: kromě ubytovací části zahrnuje několik restaurací a barů, venkovní a podzemní parkoviště, odpočinkové terasy, soustavu venkovních schodišť propojujících ulici Husovu a Veselou a rovněž malý parčík. V původním projektu Arnošta Krejzy a Miloslava Kramoliše byla navržena také nerealizovaná budova mezinárodního studentského internátu v prostoru rozkládajícím se pod Pražákovým palácem za zadním traktem hotelu Slavia, která měla být s objektem hotelu International propojena lávkou přemosťující ulici Skrytou.[3]

Atraktivní umístění hotelového objektu velkého měřítka pod svahem Špilberku a v úzké návaznosti na městské centrum vyvolalo otázky týkající se vztahu k okolní historické zástavbě: aby byl ponechán prostor původním dominantám obou neorenesančních paláců, bylo hlavní těleso hotelu odsazeno od terénu, čímž vznikla volná plocha sloužící jako parkoviště. Z uvedených důvodů byl pro hlavní hmotu novostavby „vytyčen požadavek horizontality, která nebude ohrožovat sousední kulturně-památkové objekty“.[4]

Jedenáctipodlažní část hlavní budovy je založena na masivní železobetonové desce, nad níž je vztyčen skelet z téhož materiálu. Hlavní vstup z Husovy ulice akcentovaný výraznou markýzou spočívající na dobově oblíbených pilířích ve tvaru V, která kryje výrazně předsunuté závětří, „ústí ve skutečnosti až do třetího podlaží, na němž se nachází recepční hala, bar, společenský sál, salónky a několik VIP pokojů včetně vládního apartmá, které jsou zvenčí patrné jako pás lodžií se zužujícími se sloupky“.[5] Nejen tento organicky tvarovaný prvek „s proměnlivým průřezem“,[6] ale i pojetí fasády však dobová kritika reflektovala s jistou nelibostí: „Při pohledu na průčelí nemůžeme se zbavit pocitu, jakoby byla výsledkem práce několika architektů, ne ve smyslu kolektivní práce s jednotným názorem, ale jako by některé úseky byly zpracovány samostatně s individuálním názorem a ty pak seskupeny v jeden celek. Připomíná to členění budovy ve hmotách, řešení jednotlivých průčelí, např. v odlišných pasech nad sebou. Pas lodžií se zbytečnou reminiscencí na presidentský palác v Brasílii je určitě jiného druhu než rastr průčelí, a ten zas jiného rodu než jeho sousední omítnuté pasy s balkóny nebo jižní průčelí s ornamentálně dekorativním střídáním zábradlí a podpor. Všechny tyto skutečnosti ubírají budově na monumentalitě a hlavně na čistotě architektonického výrazu. Tomu také napomáhá velký počet a kombinace použitých materiálů.[7]

Do rastru fasády se propisuje vnitřní uspořádání buněk s pokoji hostů umístěnými v sedmi nadzemních podlažích. Jednotlivá pole průčelí, která jsou definována sítí vertikálních a horizontálních linií konstrukce s ocelovými rámy oken a s hliníkovými zasklívacími lištami, jsou „vyplněna deskami z barevného skla s hliníkovou kostrou“, a vyvolávají tak dojem, že stěny sestávají pouze z lehkých skleněných desek. Za těmito deskami se však skrývá ještě zdivo z cihelných tvárnic. Recepční hala je propojena chodbou a schodištěm do nižších podlaží s druhým vstupem do objektu obráceným do ulice Veselé, po jehož stranách je situován noční bar a restaurace s letní terasou, jejichž objemy – stejně jako prostory společenských místností nad nimi – vybočují z hlavní hmoty budovy a tvoří samostatné nižší křídlo. Ve spodních podlažích se nacházejí provozní prostory, v úrovni Skryté a Besední ulice pak vjezd pro zásobování a podzemní garáže.[8]

Souběžně s výstavbou hotelu byla realizována také výtvarná výzdoba, kterou prováděli významní umělci vybraní na základě soutěže vypsané v roce 1960.[9] Mnozí z nich, jako například Stanislav Libenský, Jaroslava Brychtová nebo Miloslav Klinger, se přímo podíleli na přípravě Světové výstavy EXPO 58. Komplexní přehled uměleckých děl vytvořených pro hotel International přináší publikace Best Western Premier Hotel International Brno. Design & Art vydaná pod editorským vedením Marty Sylvestrové a Kateřiny Svobodové u příležitosti 45. výročí uvedení podniku do provozu.[10] Kateřina Svobodová ve svém příspěvku „Umělecká díla v interiéru a exteriéru“[11]uvádí soupis veškerých autorů a jejich prací, které byly v červnu 1962 převzaty investorem, včetně těch, jež se nedochovaly.[12] Realizace, které zůstaly zachovány do současnosti, představuje prostřednictvím katalogových čísel zahrnujících stručnou charakteristiku autorovy tvorby, popis díla a jeho interpretaci.

Výtvarné dotvoření interiérů se týkalo zejména výzdoby a vybavení společenských prostor – od výmalby a dekorace stěn a stropů přes materiálové řešení podlah až k instalaci osvětlení. Při jeho realizaci se uplatnily dobově příznačná média a techniky jako keramický obklad, mozaika, sgrafito, sklo, různé druhy kamene, kov či umělé hmoty. Interiéry hotelu tak představují jeden z mála takřka intaktně dochovaných příkladů gesamtkunstwerku bruselského stylu. Mezi nejvýraznější objekty patří dekorativní mříž Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové ve vstupní hale, která odcloňuje schodiště do suterénu a jež se stala takřka ikonickým motivem prostoru, v němž je osazena. Do kovové konstrukce monumentální mříže jsou vloženy masivní reliéfní bloky z taveného skla, které vytvořila Jaroslava Brychtová z hliněných modelů na základě skic Stanislava Libenského. Křišťálové bloky jsou vytvořeny technologií, kterou autorská dvojice vyvinula díky svému experimentálnímu přístupu k práci se sklem. Tematicky objekt vychází z pověsti o brněnském drakovi a kolu. Dalším významným sklářským dílem je dekorativní stěna Miloslava Klingera osazená v prostoru restaurace v přízemí s typicky bruselskými figurami vodního ptactva, vloženými do stylizovaného rákosí. Na stěně proti společenskému sálu se nachází rozměrný reliéf Kuropění od Bohdana Laciny a Miloše Axmana z tepaného plechu s bronzovou patinou.[13]

Integrální součástí výtvarné koncepce hotelu jsou také díla umístěná v exteriéru. Dominantou spodní části schodiště propojujícího terasu hotelu s ulicí Veselou je monumentální figurální kompozice Pohostinství od Sylvy Lacinové. Na severní fasádě je osazen rozměrný reliéf Slunce (Život a mír) provedený z litého betonu vykládaného říčními oblázky od Sylvy Lacinové a Jana Rajlicha st. Pásová kompozice nese typické znaky bruselského stylu – jak v rovině materiálové, tak v rovině tvarové. Motiv slunečních paprsků a ptáků, kteří se k nim slétají, je stylizován do dramatické sestavy trojúhelníků.

Vzhledem k tomu, že hotel International ve své době představoval jednu z největších realizací v rámci celé republiky, byl hojně diskutován na stránkách odborného tisku i společenských magazínů.[14] Předmětem kritiky se stala především nesourodost výrazových prostředků uplatněných v exteriéru i v interiérech stavby, jimž byla vytýkána naddimenzovanost výzdoby, její přílišná bohatost i přemrštěné kombinace materiálů. Josef Hrubý a Zdeněk Pokorný se pozastavují nad nekoncepčností výtvarného řešení: „V interiérech je mnoho prací osvědčených autorů známých jmen i děl. Je zajímavé, že řada jich odvedla práci, která je pod jejich obvyklou uměleckou úroveň. Asi zde chyběl jasný celkový výtvarný záměr, jednotný názor a co nejužší spolupráce projektanta s výtvarníky a výtvarníků mezi sebou. Mnohost výtvarných děl brání jejich plnému uplatnění. Není zde pomlk oddechu volných ploch a od podívané, vše zvučí plným tvarovým i barevným fortissimem bez ztlumení a potřebné gradace. Na několika místech výtvarné doplňky přestávají být součástí řešení prostoru, stávají se nahodile sestavenou výstavkou.[15]S notnou dávkou ironie pak dodávají, že jednota výtvarného názoru je snad větší u pražského hotelu International v Dejvicích postaveného ve stylu socialistického realismu. Autoři při svých výtkách vycházejí z principu komplexnosti, na němž byla založena jejich práce na přípravě českoslovanského pavilonu pro Brusel.

Brněnský hotel International je podle Miroslava Diviny možno pokládat za „nekompromisní zásah mezi historické budovy i za výjimečně moderní stavbu, která se na rozdíl od pražského Internationalu (dokončeného v roce 1956 ve stylu socialistického realismu) otevřela západním vlivům, a to z Bruselu i Brazílie, a zároveň nese rysy pozdního českého funkcionalismu. Nicméně z dnešního pohledu může také hlavní fasáda budovy svým monotónním rastrem, odhalujícím seskupení a rozměry pokojů, až příliš výrazně upomínat na tehdejší budování obytných komplexů.[16]

 MŽ


[1] Josef Němec, Z historie zrodu, in: Marta Sylvestrová – Kateřina Svobodová (edd.), Best Western Premier Hotel International Brno. Design & Art, Brno 2008, s. 25.

[2] Ibidem, s. 19.

[3] Miroslav Divina, Hotel International [online], 19. 3. 2009, dostupné z: http://www.archiweb.cz/buildings.php?&action=show&id=1971, vyhledáno 22. 8. 2017.

[4] Němec (pozn. 1), s. 25.

[5] Divina (pozn. 3).

[6] Iveta Černá, Architektura hotelu, in: Sylvestrová – Svobodová (pozn. 1), s. 50.

[7]Josef Hrubý – Zdeněk Pokorný, Úprava prostoru kolem hotelu International v Brně, Architektura ČSSR XXII, 1963, č. 2, s. 95.

[8] Divina (pozn. 3).

[9] Kateřina Svobodová, Umělecká díla v interiéru a exteriéru, in: Sylvestrová – Svobodová (pozn. 1), s. 93.

[10] Sylvestrová – Svobodová (pozn. 1).

[11] Ibidem, s. 92–129.

[12] Ibidem, s. 93.

[13] Další umělecká díla a dekorativní prvky uplatněné v interiéru hotelu International přinášíme v obrazové příloze.

[14] Vítězslav Procházka, Mezinárodní hotel v Brně, Československý architekt VI, 1960, č. 26, 31. 12., s. 2; Ivan Ruller, Správní budova mezinárodních veletrhů v Brně, Architektura ČSSR XX, 1961, č. 2, s. 114; Arnošt Krejza, Hotel International Brno, Československý architekt VIII, 1962, č. 16, 24. 8. 1962, s. 1; Josef Hrubý – Zdeněk Pokorný, Úprava prostoru kolem hotelu International v Brně, Architektura ČSSR XXII, 1963, č. 2, s. 93–101; Alena Konečná, Brno – Interhotel, Výtvarná práce X, 1962, č. 16, s. 12; eadem, Představuje se hotel International, Domov, 1963, č. 2, s. 7–9; Ferdinand Konček, Nový hotel pre Brno, Architektura ČSSR XXIII, 1964, č. 10, s. 692–694; KarelBezrouk, Dostavba prostoru u hotelu International v Brně, Architektura ČSSR XXVI, 1967, č. 4, s. 198–203; Jan Čejka, Architektura veřejných budov, Architektura ČSSR XXVI, 1967, č. 4, s. 133–143, ad.

[15] Ruller (pozn. 14), s. 114.

[16] Divina (pozn. 3); viz též Černá (pozn. 6), s. 50.

Název
Hotel International

Datace
1958 – 1962

Architekti/ky
Vilém Kuba, Jaroslav Ledvina, Vítězslav Unzeitig, Miroslav Kramoliš, Arnošt Krejza, Miroslav Brabec, Zbyšek Kašpar

Stezka
Centrum D

Typ
Restaurace, kavárna, hotel

Adresa
Husova 200/16, (Město Brno), Brno, Střed

MHD
Komenského náměstí (tram 4; bus 38,39,89,95)

GPS
49°11'42.0"N 16°36'19.8"E

Památková ochrana
pam. rezervace - budova, pozemek v památkové rezervaci