Bytový dům

Architektonická práce se po roce 1948 přesunula z malých, soukromým ateliérů do velkých státních podniků. Tím největším byl Stavoprojekt, který měl své pobočky v každém větším městě. Jen v pražském Stavoprojektu bylo v 70. letech ve dvanácti ateliérech zaměstnáno zhruba 700 architektů, inženýrů či kresličů. Pracovat jako architekt mimo tyto projekční podniky bylo možné jen obtížně a v omezené míře. Členové Svazu architektů měli možnost realizovat samostatnou činnost prostřednictvím smlouvy s Architektonickou službou, která byla součástí Českého fondu výtvarných umělců. Takto navrhující architekt byl povinen předložit vypracovaný projekt před komisi Architektonické služby, jež posoudila architektonickou kvalitu návrhu, jeho stavební proveditelnosts a především podle objemu investice určovala výši honoráře pro autory návrhu. 
Prostřednictvím Architektonické služby byl realizován také návrh bytového domu pro výzkumný ústav Silniční vývoj Brno, jehož vedení se rozhodlo zajistit byty pro své zaměstnance. Na doporučení architekta Ivana Rullera oslovil zadavatel manžele Olgu Drápalovou a Jaroslava Drápala, kteří v roce 1968 vytvořili první studii. Finální návrh architektonické dvojice byl obohacen o zvýrazněnou vertikální osu v podobě výtahové šachy a schodišťového tělesa vytaženého nad střechu domu. Shodný ale zůstal princip, jak se vypořádat s komplikovanou stavební parcelou. 
Kvůli tomu, že se hlavní uliční fasáda obrací k severu, rozhodli se autoři stavby využít mírného ohybu uliční čáry k tomu, aby s pomocí dvojitého zalomení fasády otevřeli prostor bytů také slunci z východní strany. Tato snaha o to, aby při zachování nadstandartní kvality dispozic všech jedenácti bytů byly splněny všechny požadavky na jejich oslunění, vedla k výraznému tvarovému a zároveň samozřejmému řešení objektu, které z něj činí jednu z nejkvalitnějších obytných staveb v Brně v druhé polovině 20. století. 
Architektonických kvalit stavby si povšimnul už historik a teoretik architektury Felix Haas, který ve své knize Architektura 20. století z roku 1978 uvedl, že bytový dům rozvíjí pět bodů zásad moderní architektury: „Současné snahy o zdůraznění trojrozměrnosti stavby se na tomto nájemném domě uplatňují v jeho dvojím odstupňování a v umístění poměrně velké hmoty výtahové šachty a strojovny směrem k uliční straně. Pro dnešní architektonické tendence jsou také příznačné zlomy v úrovni parapetů, jimiž se horizontální pásové členění stavby odlišuje od obdobného členění v meziválečné době.“ Dům je velmi dobře zachován do dnešních dnů a pozitivně ovlivňuje kvalitu a eleganci Pellicovy ulice.  

                                                                                                             RK

 

Název
Bytový dům

Datace


Architekti/ky
Jaroslav Drápal, Olga Drápalová

Typ
Nájemní dům

Adresa
Pellicova 113/3c, Brno, Střed

MHD
Šilingrovo náměstí (TRAM 5,6,9)
Šilingrovo náměstí (TRAM 4,12)


GPS
49°11'33.8"N 16°36'10.4"E

Památková ochrana
Součást památkové rezervace

Prameny
https://pamatkovykatalog.cz/bytovy-dum-20616460