Letní estrádní divadlo

Prozatímní divadlo pod širým nebem, vybudované v areálu brněnského výstaviště v blízkosti Pavilonu města Prahy (autor Kamil Roškot, 1928; provizorně řešený pavilon – dřevěná konstrukce na zděných základech – byl později nahrazen opět dřevěným pavilonem D, jež byl v roce 1967 stržen a nahrazen stávajícím pavilonem D, který navrhl Zdeněk Denk a kol., a byl realizován v letech 1967–1975). Zadní část Roškotova pavilonu, v době konání Výstavy soudobé kultury v Československu, navazovala na zahradní expozici (zahrada a park s plastikami od Václava Macha) navrženou Josefem Neradem. Tuto výchozí a částečně dochovanou situaci v padesátých letech využil architekt Kalivoda pro umístění amfiteátru v přirozených kulisách vzrostlých jív a vodní hladiny okrasného jezírka (plocha dřevěného jeviště měla čtvercový půdorys 12 x 12 m). Amfiteátr vytvořený zemními úpravami, hatěmi z bukového proutí z nedalekého pisáreckého lesa a dřevěnými lavicemi byl později nahrazen necitlivě řešeným hledištěm z betonových prefabrikátů. Zapuštěné orchestřiště s kamennou vyzdívkou ledvinovitého tvaru bylo v roce 1956 zasypáno. Hlediště mohlo pojmout až 300 sedících diváků.  Letní estrádní divadlo, zbudované jako krátkodobé provizorium, zahájilo provoz v roce 1954, kdy město správu výstaviště svěřilo nově založené organizaci Park kultury a oddechu (PKO Brno), která převzala i funkci organizátora výstavních akcí (v roce 1951 byla existence Výstavní akciové společnosti formálně ukončena a její majetek získal z rozhodnutí ministerstva vnitřního obchodu Ústřední národní výbor v Brně, přesněji řečeno jeho komunální podnik s názvem Vodárny, lázně a rekreace města Brna). Začala se tak rodit nová koncepce výstaviště jako střediska lidové kultury a zábavy. V rámci této kulturní a společenské profilace se v uvedeném areálu „divadelní scény“ uskutečnila řada různých akcí, a to zejména vystoupení souborů lidové umělecké činnosti a lidové zábavy (estrády). Divadlo zaniklo v době konání I. mezinárodního strojírenského veletrhu v roce 1959.

  JCH
Literatura:
Iloš Crhonek, Brněnské výstaviště. Výstavba areálu 1928–1968. Brno 1968, s. 84–85.

František Kalivoda, Brno, vůně jednoho města. Brno 1959, s. 198–199.

Název
Letní estrádní divadlo

Datace
1952 – 1952

Architekt
(František Kalivoda)

Typ
Již neexistující objekt

Adresa
Výstaviště 405/1, (Pisárky), Brno, Střed

MHD
Výstaviště - hlavní vstup (TRAM, 1, 5, 6, 9, 10, 12)
Křížkovského (BUS 84, 98)


GPS
49°11'15.9"N 16°34'56.2"E

Související objekty