Architekt židovského původu Maxim J. Monter byl v letech 1905–1910 profesorem Německé průmyslové školy v Brně a tehdy se významnou měrou podílel na nové podobě historického jádra města. Nájemní domy na parcelách uvolněných asanací realizovala podle jeho návrhů nejčastěji prosperující stavební firma Adolfa Bachera a Karla Pětníka. Jedním z jejich společných projektů byla také skupina jednotně koncipovaných nájemních domů v exponované situaci nárožního bloku v Biskupské ulici při vstupu na Petrov a do Denisových sadů. Nájemní domy výrazných forem jsou příkladem kvalitní reprezentační obytné výstavby z první dekády 20. století a významně se podílí na utváření urbanistického prostoru tvořícího bezprostřední kontext katedrály sv. Petra a Pavla. Bývalé městské domy č. p. 266–267 a objekt staré vodárny u Denisových sadů zakoupili v roce 1907 městský stavitel Adolf Bacher, k. k. vrchní inženýr Karel Pětník a tesařský mistr a obchodník s dřívím Jan Škára. Na ploše uvolněné demolicí následně vybudovali trojici nájemních domů v nově vymezených uličních liniích a do roku 1911 jsou rovněž uváděni jako jejich spolumajitelé. Výstavbu nových domů datují letopočty 1907–1908 na nároží domu na straně Biskupské ulice a letopočet 1908 na průčelí domu obráceného do Denisových sadů. Bohatě členěná architektura mohutného nárožního bloku představuje příklad osobitého Monterova autorského projevu na stylovém pomezí pozdního historismu a secese, vyznačujícího se romantickou skladbou hmot a malebností, která odkazuje k prostředí současné mnichovské architektury. Tak jako u dalších soudobých staveb bylo věcné dispoziční řešení „oděno“ působivými kulisami průčelních fasád. Velký důraz zde byl kladen zejména na urbanistický charakter bloku. Trojice různě strukturovaných průčelí byla komponována pomocí pestré palety romantizujících motivů. Bohatá hmotová skladba jednotlivých fasád představuje rafinovanou hru se symetrií a asymetrií rozehranou pomocí různě velkých a nestejně tvarovaných okenních otvorů, arkýřů, balkónů, zděných i dřevěných lodžií a štítů. Průčelí obrácené do malého náměstí ulice Biskupské směrem k Šilingrovu náměstí akcentuje pětiboká mohutná věž. Bohatý štukový dekor využívá historizující neobarokní motivy – polopostavy andílků, expresivní maskarony či kartuše v barokizujících rámech v parapetních výplních. Celek dotváří různorodé pojednání pasivních ploch fasád, na nichž jsou využity obklady z přírodního kamene či pásová bosáž soklové zóny a střídající se hladké a hrubě strukturované omítky v patrech. Vnitřní dispozice je příčně dvoutraktová, se schodišti ve dvorních rizalitech situovaných v ose hlavních vstupů. V domě obracejícím se do Denisových sadů se narodili a prožili dětství a mládí Hugo Haas a jeho bratr, hudební skladatel Pavel Haas, které připomíná bronzová pamětní deska navržená Marií Othovou, odhalená v roce 1997. Celý blok prošel citlivou památkovou obnovou a původní tvarosloví je v exteriéru i interiéru z velké míry zachováno.
Pavle Cenková
