Obchodní a nájemní dům nadace Valentina Gerstbauera

Brněnský obchodník se suknem a mecenáš Valentin Gerstbauer (1836–1898) založil sirotčí nadaci, z jejíhož jmění měl být po jeho smrti zbudován nový nadační dům. Vykonavatelem závěti bylo město Brno, které následně vykoupilo dva starší domy na hlavním náměstí (barokní portál z vlastního domu Valentina Gersbauera byl přesunut na Novou radnici, kde tvoří jeden z portálů průchodu mezi nádvořími) a oslovilo architekty Germana Wanderleye, Aloise Prastorfera a Ferdinanda Hracha, aby vypracovali návrhy pro novostavbu. Soutěž skončila těsným vítězstvím Wanderleye, který se postaral o hlavní reprezentativní průčelí. Prastorferovi bylo svěřeno projektování dispozice a interiérů domu.
Monumentální průčelí prozrazuje inspiraci pozdně římskou antickou architekturou projevující se výrazně vertikálním členěním ústřední části s atlanty (mameluky) nesoucími mohutné kladí završené sloupy s korintskými hlavicemi. Vrcholovou atiku domu vymezuje dvojice novoklasicistních věžiček. Až nepatřičně velké čtyřmetrové sochy vytesal Johann Tomola podle návrhu vídeňského secesního sochaře Richarda Lukchse. Spolu s poněkud pompézní architekturou domu se staly od dvacátých let terčem posměšků brněnských modernistů, v čele s historikem umění Eugenem Dostálem, kteří v domě spatřovali vrchol nevkusu historizující architektury přelomu 19. a 20. století.
Interiéry pojal Alois Prastorfer střídměji, avšak rovněž velice dekorativně. Průjezd, schodiště a chodby zdobí jemný novobarokní štukový dekor doplněný řadou mříží a zdobných zábradlí. Dispozice domu navazuje na tradici vídeňských činžáků typu Hof se čtyřmi křídly kolem průchozího dvora s navazujícími pasážemi (později přestavěnými Bohuslavem Fuchsem v souvislosti se stavbou Paláce Alfa). Jednalo se tak o klasický velkoměstský dům sdružující obchodní prostory s poměrně luxusními byty. Kromě toho zde však několik let sídlil a vystavoval německý Moravský umělecký spolek (Mährischer Kunstverein) představující nejen moravské umělce, ale i soudobou moderní tvorbu v Rakousku, Německu nebo Nizozemí. V porovnání se secesní a novorenesanční Tebichovou Vesnou v Jaselské ulici sloužící potřebám českého uměleckého spolku a dalším vlasteneckým aktivitám vynikne národnostní rozdíl mezi německou a českou architekturou Brna přelomu 19. a 20. století.
Prostory domu dnes patří bytům, kancelářím a komerčním provozovnám v přízemí. Společné prostory v interiéru jsou dochovány v intaktním stavu z doby výstavby.