Pavel Krchňák
Architekt a urbanista Pavel Krchňák se narodil 17. srpna 1924 v Brně. Po studiu na gymnáziu v Židenicích nastoupil na dva roky jako dílenský rýsovač do Škodových závodů. Po skončení války začal studovat architekturu na Vysoké škole technické v Brně. V roce 1947 získal jako jeden z deseti studentů výjimečnou příležitost pracovat v ateliéru Augusta Perreta, který v té době projektoval mimo jiné i náročnou obnovu válkou zničeného přístavního města Le Havre. Do Francie se Krchňák vrátil o rok později ještě na dvouměsíční odbornou praxi a do roku 1969 získal další zkušenosti i na krátkých zahraničních exkurzích v SSSR (1956 a 1965), v Polsku (1960), Finsku a Švédsku (1965), Francii a Itálii (1969).
Po krátkém projekčním intermezzu v ostravském Stavoprojektu, nastoupil v roce 1951 jako odborný asistent na FA VUT a současně přestoupil do brněnského Keramoprojektu. Od roku 1954 byl zaměstnán v brněnském Stavoprojektu nejprve jako řadový projektant, v roce 1973 se stal vedoucím projektového střediska. Stál za řadou studií či realizací podrobných územních plánů, bytových objektů a občanské vybavenosti.
Jeho nejznámější architektonickou realizací je sídliště Juliánov, jehož výstavba byla započata roku 1960 a představuje tak první brněnský příklad uzavřeného obytného souboru vyprojektovaného na volném území s vlastní občanskou vybaveností. Autorům sídliště v čele s Pavlem Krchňákem se podařilo vytvořit klidnou obytnou zónu nerušenou dopravou a v maximální míře otevřít z bytů pohledy do krajiny. I když měli architekti k dispozici jen běžné typové prvky obytných domů, vytvořili sídlištní celek mimořádné působivosti, kterou podtrhují sochařské prvky Zdeňka Macháčka vhodně umístěné ve veřejném prostoru. Nejzajímavější částí je prostranství před okrskovým centrem s veřejně přístupným brouzdalištěm a velkoryse koncipovaným pojetím veřejné zeleně se vzrostlými stromy, kdy jedním z autorů terénních a sadových úprav byl i Ivar Otruba – o sídlišti více zde.
Na velmi dobře komponovaný obytný celek sídliště Juliánov navázal Pavel Krchňák projektem řečkovického sídliště, které podobně jako v Juliánově koncipoval s ohledem na výškové rozvrstvení lokality a pro nějž navrhoval také řadu pobytových zelených ploch. Bohužel tento kvalitní návrh ovlivnila realizace sídlištního celku v době normalizace. Součástí sídliště je umělecká výzdoba, jíž byl architekt Krchňák také spoluautorem.
V celku nebo dílčích projektech též navrhoval další brněnská sídliště Černá Pole, Stará Osada v Židenicích a Bohunice. Kontroverzní projekt bohunického sídliště znamenal pro architekta Krchňáka zcela neprávem ústup z prestižních pozic i jistou profesní dehonestaci. Jeho původní návrh sídliště měl své kvality, které však musely ustoupit normalizačním tlakům investora a dodavatelů (o sídlišti více zde).
Architekt/ka
Pavel Krchňák
Datum narození
17. srpna 1924 Brno
Datum úmrtí
27. srpna 1979 Brno
