Oskar Poříska
Architekt a urbanista Oskar Poříska se narodil 12. září 1897 v Brně a v roce 1915 zde odmaturoval na 1. české reálce. Od roku 1918 studoval stavební inženýrství na České vysoké škole technické v Brně a souběžně začal v roce 1920 studovat architekturu a pozemní stavitelství na Českém vysokém učení technickém v Praze. Během studia praktikoval v oddělení pozemních staveb Zemské politické správy v Praze. Po absolutoriu roku 1924 byl zaměstnán na Stavebním úřadu města Brna, kde působil až do roku 1937, kdy si založil vlastní architektonickou praxi.
Jeho tvorba vychází z internacionálního stylu. Je autorem řady různorodých staveb, od čekáren pouliční dráhy, z nichž se dochovala jedna v Údolní ulici v Brně (1926), přes Městskou ubytovací kancelář v Nádražní ulici (1928) nebo školních budov (škola na Kamenačkách, Tyršova obecná škola), až po rodinné domy a nájemní a obchodní domy (Convalaria, Česká ulice). Ve 30. letech projektoval rozsáhlý soubor budov Sociálního ústavu města Brna s nemocnicí a byty v Bohunicích. V této době se účastnil také řady výstav, roku 1929 získal zlatou medaili za architekturu v Miláně, totéž ocenění převzal roku 1935 v Bruselu a roku 1937 v Paříži. Věnoval se také urbanismu, v roce 1931 byl zvolen členem Ústavu pro stavbu měst Masarykovy akademie práce.
Po druhé světové válce, když po komunistickém převratu v roce 1948 musel zavřít vlastní ateliér, se jeho činnost soustředila především na problematiku územního plánování. Od roku 1948 byl zaměstnán jako urbanista v brněnském Stavoprojektu. Roku 1952 mu bylo nabídnuto místo vedoucího urbanisty nově vzniklého Výzkumného ústavu výstavby a architektury (VÚVA) v Brně, kde se plně věnoval teoretickým studiím a především metodice územního plánování. Zajímal se také o problematiku lázeňských měst, byl například autorem regulačního plánu a kolonády v Luhačovicích (1943–52). Ve vedoucí funkci na VÚVA působil až do roku 1970. Kromě architektury a urbanismu se věnoval i publikační činnosti, na VÚVA založil časopis Urbanismus a územní plánování, jehož redakční radu vedl až do roku 1970, dále publikoval ve Stavbě a v Lidových novinách. V roce 1966 obdržel Státní vyznamenání za zásluhy o výstavbu. Byl členem řady spolků, od roku 1928 Klubu architektů v Praze, dále Spolku československých architektů a inženýrů, Syndikátu výtvarníků, Sdružení výtvarných umělců v Brně a Svazu architektů ČSSR, ve kterém předsedal urbanistické sekci a v roce 1973 se stal jeho čestným členem. Oskar Poříska zemřel v Brně 31. května 1982.
LV
Architekt/ka
Oskar Poříska
Datum narození
12.9.1897 Brno
Datum úmrtí
31.5.1982 Brno
Literatura
Evžen Škarda,
Architektura ČSSR,
1968
Dušan Riedl,
Architekt Ing. Oskar Poříska 1897–1982 (kat. výst.),
Brno 1997
Eugen Dostál,
Měsíc,
1939
Božena Chmelíčková,
Dílo architekta Oskara Pořísky (diplomová práce),
Brno 1978