Adolf Loos

Architekt/ka

Architekt a teoretik Adolf Loos se narodil 10. prosince 1870 v Brně do rodiny kameníka a sochaře Adolfa Loose st. V letech 1885–89 studoval na gymnáziích v Brně, v Jihlavě a v Melku, odmaturoval však až na Státní průmyslové škole v Liberci. V letech 1889–90 a 1893 studoval na technické univerzitě v Drážďanech. Poté odjel na zkušenou do USA, po návratu v roce 1896 se usadil ve Vídni a působil v ateliéru architekta Carla Mayredera. Roku 1897 si založil vlastní projekční kancelář. Od svého příchodu do Vídně publikoval Adolf Loos fejetony v Neue Freie Presse a od roku 1903 ve svém vlastním časopise Das Andere. V roce 1908 formuloval své architektonické názory ve stati Ornament je zločin, která vyšla roku 1913 a stala se základním manifestem puristické architektury. Její ukázkou v praxi byl obchodní dům firmy Hofschneider Goldman & Salatsch, postavený roku 1911 na Michalském náměstí naproti císařskému Hofburgu. Loosova novostavba ve Vídni vzbudila nebývalý rozruch svým moderním tvaroslovím a absencí ornamentu. Odborná veřejnost i jeho žáci (např. Richard Neutra a Heinrich Kulka, kteří v letech 1912–14 navštěvovali Loosovu soukromou školu ve Vídni) byli jeho puristickou architekturou nadšeni.

V této době se Loos vracel často i na rodnou Moravu a jeho hlavním zákazníkem se zde po válce stal majitel cukrovarů Viktor Bauer. Pro něho v následujících letech realizoval vilu v Hrušovanech, zřejmě i nedalekou budovu cukrovaru, a upravil pro něj také interiér zámečku v Brně. V letech 1921–23 byl Loos hlavním architektem bytové správy města Vídně, snažil se teoreticky i prakticky řešit problém nedostatku bydlení. Příkladem je Heubergsiedlung z roku 1921 nebo studie kolektivního bydlení Grandhotel Babylon z roku 1923. V roce 1923 Loos přednášel dějiny umění na České vysoké škole technické v Brně a tehdy začal také úzce spolupracovat s brněnskými UP závody. Byl nejen členem jejich redakčního časopisu Bytová kultura (společně s Janem Vaňkem, Ernstem Wiesnerem a Bohumilem Markalousem, který se stal jeho přítelem, mecenášem a propagátorem jeho umění v Čechách), ale firmu zastupoval také v Paříži, kde v letech 1924–28 pobýval. Ve francouzské metropoli udržoval četné kontakty s Le Corbusierem i dalšími osobnostmi uměleckého dění, pro dadaistického básníka Tristana Tzaru navrhl rodinný dům s galerií. Z Paříže se často vracel do Čech, kde nejen přednášel, ale navrhoval také řadu interiérů, zejména v Plzni. Po návratu do Vídně roku 1928 vyprojektoval své dvě nejlepší stavby – Mollerovu vilu ve Vídni a Müllerovu vilu Praze, v níž plně rozvinul svoji teorii Raumplanu (prostorového plánu).

V roce 1930 získal čestný důchod od prezidenta Československé republiky, jejímž občanem se stal patrně již roku 1918. Adolf Loos zemřel po delší nemoci 23. srpna 1933 v sanatoriu v Kalksburgu u Vídně. Loosovy kontakty s českými architekty a umělci, jeho realizace v Československu, články v odborných architektonických časopisech a publikované překlady jeho teoretických studií měly výrazný vliv na vývoj české architektury.

LV

 

Seznam objektů architekta