Evžen Škarda

Architekt/ka

Architekt a urbanista Evžen Škarda se narodil 17. dubna 1905 v Brně, kde absolvoval 1. českou reálku. Následně od roku 1925 studoval architekturu a pozemní stavitelství na Českém vysokém učení technickém v Brně, kde ještě za dob studií působil jako asistent Jiřího Krohy. Po absolutoriu roku 1932 byl zaměstnán dva roky na technickém oddělení Zemské správy politické v Brně, v roce 1934 si založil vlastní projekční kancelář. V této době se věnoval především navrhování rodinných domů, jejichž architektonické tvarosloví vycházelo z internacionálního slohu. K jeho nejlepším stavbám patří vila manželů Láskových ve Vinařské ulici v Brně (1937–38) a vila Marie Budíkové v Lipůvce (1938). V období druhé světové války navrhoval především interiéry.

Po válce projektoval transformační stanice, nájemní domy pro zaměstnance a administrativní budovy pro Západomoravské elektrárny v Brně. Roku 1948 se stal vedoucím Krajského architektonického ateliéru brněnského Stavoprojektu, jehož byl spoluzakladatelem. V této době navrhoval především veřejné stavby v duchu umírněného socialistického realismu. V letech 1950–59 působil jako vedoucí Ústavu územního plánování (později Výzkumného ústavu výstavby a architektury, VÚVA). V roce 1959 stal se externím vedoucím Ústavu architektonické tvorby na Vysokém učení technickém v Brně, kde v letech 1961–72 působil jako profesor na katedře urbanismu a v letech 1965–69 byl jmenován proděkanem oboru architektury.

Své teoretické práce o urbanismu publikoval v časopise Architektura ČSSR. Absolvoval několik studijních cest do zahraničí, navštívil Francii, Anglii, Německo, Jugoslávii a SSSR. Byl členem několika spolků: Skupiny výtvarných umělců v Brně, Levé fronty, Arsu i Svazu architektů ČSSR. Za svou praktickou i teoretickou činnost v oboru architektury byl oceněn roku 1965 Řádem práce a v roce 1970 Zlatou medailí VUT. Zemřel 11. května 1975 v Brně.

LV