Heinrich Blum
Architekt Heinrich (Jindřich) Blum se narodil 16. ledna 1884 v Soběšicích u Brna. Po základní škole nastoupil na 1. německou reálku v Brně. Poté byl 17. ledna 1903 imatrikulován na Německé vysoké škole technické. Studia ukončil, pravděpodobně kvůli vojenské službě v první světové válce, až roku 1921[1]. Na německé technice pak zůstal jako asistent a zároveň pokračoval postgraduálním studiem, které dokončil roku 1925[2].
Po studiu začal Blum samostatně projektovat.[3] V letech 1922–23 vznikla podle jeho návrhu industriální stavba sila maloměřické cementárny, na níž spolupracoval s Františkem Hýblem. Na konci 20. let vznikly dva domy v Preslově ulici v Brně, jejichž kýlová střecha prozrazuje silný vliv brněnského rodáka Adolfa Loose. Od něj se však odpoutal na počátku 30. let, kdy se Blumova architektonická tvorba přiklonila k funkcionalismu. V roce 1931 vznikla Masarykova německá škola lidová na Janáčkově náměstí v Brně. Vrcholem jeho samostatné tvorby byla o rok mladší vila pro manžele Wittalovi v Hroznové ulici. Heinrich Blum byl spolu s Arnoštem Wiesnerem, Jindřichem Kumpoštem, Bohuslavem Fuchsem a Jiřím Krohou členem pracovního výboru Výstavy stavebnictví a bydlení, která se konala roku 1933 na brněnském výstavišti. Poslední a nejvýznamnější realizací Heinricha Bluma byla budova První moravské spořitelny v Jánské ulici, na jejímž projektu pracoval spolu s Josefem Poláškem a Otokarem Oplatkem.
Na začátku listopadu 1941 se Heinrich Blum oženil s Gertrudou Naschovou[4] , roku 1942 byl však kvůli židovské národnosti deportován do Terezína a později do Lublinu, kde stopa po něm končí. Architekt zahynul pravděpodobně ještě téhož roku v jednom z nacistických koncentračních táborů.
LV
[1] Z archivních pramenů vyplývá, že první státní zkoušku složil Blum již roku 1914, druhou až roku 1921.
[2] Studia zakončil dizertační prací s názvem: Idealles Projekt für die Verbauung des sogenanntes „Akademischen Viertels“ auf dem Kuhberge in Brünn im Zusammenhang mit dem Sektor zwischen dem Kuhberge und Königsfeld einerseits v. der „Bauerschen Rampe“ anderseits, Deutsche technische Hochschule in Brünn, 1925 (uloženo v Moravské zemské knihovně).
[3] Někdy se uvádí, že ve 30. letech projektoval v architektonické kanceláři Jana Víška. Viz: Zdeněk Kudělka a Jindřich Chatrný (ed.), O nové Brno: brněnská architektura 1919–1939 (kat. výst.), Brno, 2000, s. 74.
[4] Narozena 14. 5. 1905 v Holešově.
Architekt/ka
Heinrich Blum
Datum narození
16.1.1894 Brno
Datum úmrtí
1942 Lublin
Literatura
Heinrich Blum,
Forum Bratislava,
1934, s. 73n
Petr Pelčák,
Jan Sapák - Ivan Wahla (eds.),
Brněnští židovští architekti 1919–1939,
Brno 2000
