Dvojdům na Hlinkách 46 a 46a vznikl roku 1898 podle projektu Franze Pawlu pro manžele Wenzela a Pauline Jedličkovy. V listopadu 1924 jej zakoupili Eugen a Elsa Teltscherovi, příslušníci významné mikulovské židovské rodiny spojené s vinařskou firmou Teltscher & Glattauer. Teltscherovi se čtyřmi dětmi obývali rozlehlý byt v prvním patře, zatímco další části domu byly pronajímány. Když se jejich nejstarší dcera Johanna v únoru 1933 provdala za brněnského inženýra Richarda Herdana, reprezentanta Škodových závodů, získali novomanželé od rodičů nevěsty byt v horním podlaží domu.
Původní projektová dokumentace přestavby se dosud nepodařila nalézt, dochované architektonické detaily, materiálové řešení a celková koncepce interiéru však velmi přesvědčivě ukazují k architektovi Emerichu Horvátovi. Adaptaci lze na základě archivních pramenů a fragmentů dobového tisku nalezených při obnově za vestavěným nábytkem datovat do roku 1933.
Horvát pojal interiér jako jednotný architektonický celek, v němž moderní prostorové řešení spojil s ušlechtilými materiály a nábytkem navrženým přímo pro jednotlivé místnosti. Těžištěm bytu se stal reprezentativní obytný prostor, jehož kompozici určovala přísná osová symetrie. Jedním z jeho nejvýraznějších prvků byla průchozí prosklená vitrína s podsvětlenými mléčnými skly, která současně prostor členila a vizuálně propojovala. Do osy hlavní pohledové stěny architekt vložil topné těleso ukryté za travertinovým obkladem s dekorativní kovovou mříží. Do jejího geometrického rastru byly zakomponovány iniciály „HR“ – Richard Herdan. Právě tento nenápadný detail se téměř o devadesát let později stal klíčem k opětovnému určení původních obyvatel bytu.
Richard a Johanna Herdanovi zde žili se synem Leem, narozeným v prosinci 1933, a později s dcerou Felicitas. Jejich brněnské období však trvalo jen několik let. Roku 1937 byl Richard Herdan služebně přeložen do Prahy a následujícího roku jej Škodovy závody vyslaly do Johannesburgu. Rodina si před odjezdem nechala do Jižní Afriky přepravit také část zařízení brněnského bytu. Do Johannesburgu dorazila v září 1938, jen několik dní před mnichovskou krizí. Původně služební pobyt se tak proměnil v emigraci a Herdanovi se do svého bytu na Hlinkách již nikdy nevrátili.
Osud domu byl poté bezprostředně spojen s perzekucí rodiny Teltscherových za nacistické okupace. Původní interiér bytu však navzdory pozdějším zásahům zčásti přežil. K jeho znovuobjevení došlo až v roce 2020, kdy v tehdy prázdném bytě upoutal pozornost především falešný krb s kovovou mříží a iniciálami „HR“. Pátrání v dobových adresářích spojilo iniciály s Richardem Herdanem a následný výzkum postupně rekonstruoval nejen historii interiéru, ale také osudy rodin Herdanových a Teltscherových. Kontakt se podařilo navázat i s jejich potomky, kteří v roce 2022 přijeli z Kanady a Austrálie do Brna.
Dochované části zařízení a historické fotografie umožnily následnou citlivou obnovu bytu, která probíhala mezi léty 2022–2026 podle projektu architektů Jindřicha Škrabala a Aleny Všetečkové.
Michal Doležel
