Fara u kostela sv. Jakuba

Naproti vstupu do hlavního městského kostela sv. Jakuba stojí od roku 1902 budova farního úřadu. Její hmota vymezuje důležitou část v té době nově založeného kostelního náměstí protnutého městskou třídou směřující od náměstí Svobody k tehdejšímu Německému domu. Architekt Germano Wanderley, který v soutěži na novou faru zvítězil, se roku 1899 podílel na urbanistickém řešení nové ulice (dnešní Rašínovy). Založení této městské třídy totiž musela ustoupit řada domů a uliček, včetně barokní budovy staré fary z roku 1710. Wanderley vyprojektoval v podstatě moderní trojkřídlou hmotu se zaobleným nárožím v horním patře vykrojeným terasou. Byla to s velkou pravděpodobností dominanta monumentálního gotického kostela, která architekta přiměla vtisknout faře neogotický vzhled. Na její fasádě se uplatnila kamenická výzdoba okenních ostění listovými hlavicemi, fiálami, slepými kružbami, nikami nebo zubořezy. Tyto motivy završuje dvojice štítů, mezi nimiž se nad střechy vypíná polygonální věžička. V duchu neogotiky přelomu století koncipoval Wanderley rovněž dodnes většinou dobře dochované reprezentační prostory interiéru. Ústřední křídlo vyplňující schodiště propojuje haly a podesty se síťovými klenbami přímo odkazujícími na kostel sv. Jakuba, jejichž žebra vybíhají z přízedních válcových přípor. Plochy kleneb zdobí minuciózní rostlinné dekorace. Schody lemuje neobyčejně náročně členěné litinové zábradlí od brněnské firmy Franze Schenka. Stylovou jednotu prostoru podporují ornamentální podlahové dlaždice z lichtenštejnské cihelny v Poštorné. Okolí kostela sv. Jakuba se stalo jedním z mála prostorů asanovaného centra Brna, kde se ve větší míře uplatnila neogotická architektura. Kromě svatojakubské fary můžeme na gotiku odkazující stylové prvky pozorovat na Maximem J. Monterem postavené části severní fronty náměstí završené strmými štíty. Architektura mající předobraz zejména v německé gotice ovlivněné secesí mohla poukazovat nejen na starobylost kostela a místa, ale i na národnostní charakter města Brna s německy mluvící většinou. Akceptování architektonického stylu kostela navíc bylo součástí zadání soutěže na novou faru městem. Matěj Kruntorád