Menza VUT (dříve Keramoprojekt)

Projektová organizace Keramoprojekt byla založena jako národní podnik s pobočkami v Brně, Praze a Trenčíně v roce 1951 a byla zaměřena na navrhování a výzkum stavebních materiálů a technologií. Po desetiletí fungování dostala jihomoravská pobočka na počátku 60. let novou provozní budovu, umístěnou severně od centra města v proluce na křížení ulic Veveří a Rybkova. Její návrh připravil architekt Jiří Velek, který realizoval na počátku padesátých let mléčný bar a prodejnu Tempo na náměstí Svobody. Za použití vyzdívané železobetonové konstrukce rozčlenil sedmipodlažní budovu na půdorysu písmene L do dvou propojených křídel. Na ty navázala přízemní obytná část se dvěma byty, vnořená do povinné hygienické proluky mezi Keramoprojektem a vedlejším obytným objektem v ulici Rybkova. Odtud ústil také hlavní vstup do domu, který se nacházel v podloubí pod mohutným představeným vertikálním rizalitem přesahujícím o jedno podlaží průčelí ze strany z ulice Veveří. Charakteristickým prvkem Keramoprojektu jsou výrazně rytmizované a barevně strukturované fasády s hustým sledem amerických posuvných oken, kterým dodávají na plastičnosti vystupující parapety, okapové římsy a řada balkonů kanceláří ředitelů a vedoucích pracovníků u nároží domu. Zatímco řada větších ateliérů a kanceláří se dívala přímo do ulice, zázemí menších prostor vhodnějších pro klidnou samostatnou práci bylo logicky směřováno do dvora. Hygienické a provozní prostory obklopovaly hlavní schodiště situované ve spojnici obou křídel. Velekův návrh Keramoprojektu získal krajskou cenu II. stupně v přehlídce projektů za roky 1960–1962, v dobových recenzích se však objevují výtky směrem k nečitelné železobetonové konstrukci, špatné návaznosti na vedlejší secesní paláce i strukturování střešní terasy. Nedávná rekonstrukce a zateplení budovy bývalého Keramoprojektu proměnily její architektonický výraz zcela jistě k horšímu – rytmicky členěná a plasticky pojednaná průčelí dostala jednotící barevný nátěr, zmizely krajní balkony v části směřované do ulice Veveří a všechny původní architektonické detaily. Objekt v současnosti slouží jako výukové zázemí Fakulty stavební VUT s menzou a byl také propojen pomocí proskleného spojovacího krčku s protilehlou univerzitní budovou. KE