Sídliště Úvoz

Sídliště Úvoz vystavěné mezi lety 1958–1962 se skládá ze čtyř dostaveb městských bloků bytovými domy T03B a T15 podél ulic Úvoz a Grohova. Bytová výstavba je doplněna o občanskou vybavenost v podobě školky, základní školy a obchodů a služeb. Podle projektu mělo sídliště Úvoz obsahovat také jesle uvnitř „bloku B“ mezi ulicemi Úvoz, Grohova, Čápkova a Jana Uhra a patrové garáže při severní straně sídliště. Výstavba de facto začala v první polovině roku 1958 průrazem rostlé skály na úpatí Kraví hory a protažením ulice Úvoz směrem ke Konečného náměstí. S průrazem Úvozu se počítalo již dlouho a do své koncepce Směrného územního plánu města Brna jej zahrnul také kolektiv vedený Františkem Kočím. Směrný plán, který mj. řešil i dislokaci nově plánovaných sídlišť, vznikal v Krajském projektovém ústavu v Brně v letech 1956–1957 a je spojován s novým rozvojem Brna jako veletržního města na konci padesátých let 20. století. Tzv. úvodní projekt sídliště vypracovali architekti Arnošt Krejza a Vítězslav Unzeitig. Z dochované korespondence je nicméně možné usuzovat, že se na projektu podílel i Vilém Kuba, který ještě v polovině roku 1958 v rámci prodloužené výpovědní lhůty pracoval na „občanském vybavení sídliště Úvoz“, těsně před tím než byl na základě třídně-politických prověrek a negativního kádrového posudku ze Stavoprojektu definitivně propuštěn. Ještě v roce 1958 projekt znovu přepracoval Miloslav Kramoliš se spoluautory Miroslavem Brabcem a Zdenou Kopeckou. Kramoliš měl usilovat o volné řešení s výškovými domy, které by odpovídalo zastavění v sousedství parku na Kraví hoře. Z této koncepce však byly realizovány pouze dva zkušební výškové domy v horní části plánované výstavby mezi Údolní a Čápkovou. Rozvolněná výšková zástavba nebyla rozsáhleji uplatněna kvůli snaze o maximalizaci počtu bytů a nedokonalé stavební technologii, která byla teprve ve fázi vývoje. Při výstavbě byly použity tzv. cihelné kvádry, tedy prefabrikované bloky, které se zdily předem a až na stavbě se usazovaly pomocí jeřábu. Jednalo se o rané pokusy o masovou prefabrikaci, která byla jednou z podmínek státem řízeného zprůmyslněného stavebnictví. Cihelnou technologii v šedesátých letech nahradil beton. Budova základní školy byla postavena mezi lety 1961–1962 podle projektu Jaroslava Ledviny z roku 1960 a dispozičně je obdobou Základní školy na Bakalově nábřeží navržené týmž autorem. Kohouta, reliéfní výzdobu fasády z roku 1962, zakrytou tepelnou izolací při rekonstrukci v roce 2014, provedli Milan Zezula a Miloš Slezák. Celkový výraz sídliště je rozkročen mezi socialistickým realismem první poloviny 50. let a nastupujícím bruselským stylem definovaným především československou účastí na Světové výstavě Expo v roce 1958. Zatímco bytové domy v „bloku D“ na svahu Kraví hory doplněné bronzovým sousoším Spartakiáda od Konráda Babraje z roku 1962 v sobě stále nesou ducha sorely, desetipodlažní výškové domy i sedmipodlažní bytovky „bloků B a C“ na východní straně ulice Úvoz se svými plochými střechami s „kšilty“ již hlásí k návratu brněnské moderní architektury. JK