Ojediněle řešený rodinný dvojdům se společnou vnitřní zdí byl postaven mezi lety 1912–1914 v tehdejší České úřednické čtvrti pro členy významné rodiny Krondlových. Dvojvila originálních architektonických forem ve stylu geometrické moderny obohacené o prvky slovanského lidového stavitelství, ovlivněná rovněž anglickou kulturou a filozofií rodinného bydlení patří k nejhodnotnějším stavbám zdejší české úřednické kolonie.
Stavba byla realizována na parcelách označených původně v situačním plánu Úřednického stavebního družstva v Brně jako pozemky č. V. a VI., později v zápisu pozemkové knihy jako stavební pozemky č. 750 a 751. Stavebníky první poloviny dvojdomu č. 517/20 byli manželé Antonín a Olga Krondlovi, stavebníky druhé poloviny č. 518/22 byli jejich syn Vladimír Krondl a jeho žena Milena. Pozemky ke stavbě byly stavebníky získány od Úřednického stavebního družstva v Brně v květnu roku 1912. Dvojdům měl být podle smlouvy postaven do tří let podle plánů dodaných předem výboru družstva ke schválení. Tvůrcem návrhu rodinné dvojvily byl pravděpodobně architekt Valentin Hrdlička, který byl v té době hlavním architektem úřednického družstva a projektantem několika dalších družstevních vil v přilehlém sousedství, autorství však dosud nebylo prameny doloženo. Dvojdům realizoval stavitel Ludvík Němeček ze Žabovřesk, jehož služby družstvo svým členům doporučovalo.
Antonín Krondl byl brněnský středoškolský profesor a stenograf, vypracoval návrh těsnopisné soustavy vhodné pro slovanské jazyky a vydával vlastním nákladem časopis Těsnopisná beseda. Právě po něm získala později ulice Krondlova své jméno. Jeho manželka Olga byla starostkou spolku pro vzdělávání žen Vesna a podílela se na řadě dobročinných aktivit. Syn Vladimír byl od roku 1907 profesorem matematiky a fyziky brněnského ústavu pro vzdělávání učitelek. Tragický osud měl Vladimírův syn, Vladimír Krondl ml. Jako student odboru architektury a pozemního stavitelství Vysoké školy technické v Brně (v akademickém roce 1939/1940 byl v 5. ročníku) a aktivní skaut byl za druhé světové války činný v odboji, za což byl vězněn v Kounicových kolejích, kde byl 14. února 1941 shodou nešťastných náhod zastřelen stráží.
Vilový dvojdům s výraznou převýšenou siluetou se do ulice Krondlovy obrací dvojicí rozměrných štítů. Ty jsou ukončeny dvojitou polovalbou, jejíž výrazně předsazený konkávně tvarovaný podhled nástaveb je dekorován malířskou výzdobou s opakujícím se folklorizujícím florálním motivem. Asymetricky řešená průčelí jsou u obou polovin dvojdomu komponována rozdílně, což dává celému výrazu jistou dynamiku. Přízemí domu č. 20 je opatřeno širokým představeným zádveřím kryjícím vstup a propojeným s trojbokým arkýřem. U domu č. 22 je vstup veden z boku a průčelí je prolomeno trojbokou nástavbou arkýřového tvaru v obou patrech. Architektonický výraz významnou měrou dotváří složitě členěná kastlová okna se subtilní profilací rámů. Fasáda s vysokým režným kamenným soklem je do výše oken opatřena hladkou vápennou omítkou, která se opakuje rovněž pod střechou, převažující část ploch pak pokrývá plastická hrubě strukturovaná omítka. V domě č. 20 jsou z velké části dochovány původní dispozice – v přízemí se nacházel hlavní obytný prostor, rozšířený trojbokým arkýřem, na nějž navazovala kuchyň, koupelna a předsíň s dřevěným schodištěm do patra. Dům č. 22 je ve dvorní části významně hmotově rozšířen. Kompozice zahradní části naznačuje, že původní koncepce počítala s propojením obou budov a pozemků. Dvojice rodinných domů tvoří ojediněle dochovaný komplex. V nedávné době prošly citlivou památkovou obnovou, při níž byla rehabilitována průčelí, včetně původního vzhledu omítek a obnovy květinového ornamentu a v roce 2023 byly oba domy společně prohlášeny za kulturní památku.
Pavla Cenková