Mezi lety 1904–1906 byl rozlehlý prostor mezi ulicemi Lidickou, Smetanovou a Cihlářskou nově urbanisticky upraven a na místě starší obytné zástavby vznikl nový blok vícepatrových nájemních domů. Jednalo se o první velkou realizaci významného brněnského stavitele této doby Friedricha Wilhelma Schmeera, který po většinu své tvůrčí dráhy blízce spolupracoval s architektem Vladimírem Fischerem. Schmeerova stavební firma vytvářela technická řešení a půdorysné dispozice domů, zatímco návrhy fasád byly převážně Fischerovým dílem a
finální podoba staveb byla výsledkem spolupráce obou.
Nájemní dům Lidická č. 45 v západní uliční frontě naproti vstupu do lužáneckého parku Schmeer v roce 1905 výrazně přestavěl, mezi lety 1905–1911 jej vlastnil a sídlila zde rovněž jeho stavební kancelář. Na fasádě domu proto najdeme symboly stavitelského cechu i bustu nejslavnějšího pozdně gotického stavitele Brna Antona Pilgrama. Od roku 1911 se nájemní dům nacházel ve vlastnictví Anny Popper, která jej roku 1924 prodala Marii, Rudolfovi a Oskarovi Charvátovým.
Eklektická architektura náročně utvářeného průčelí Schmeerova domu volně nakládá s různými historizujícími formami, které skládá do originálního výrazně romanticky působícího celku. Bohatě figurálně i ornamentálně dekorovaná fasáda motivicky čerpá především z pozdní gotiky a renesance. Trojosé průčelí čtyřpatrového domu je výrazně vertikálně komponováno a jeho monumentální vertikalitu ještě zdůrazňuje centrální trojboký arkýř a svislé linie armování v nárožích. „Těžká“ soklová zóna je opatřena pásovou bosáží, horní partii průčelí ukončuje barokizující trojlaločný štít, jehož plochu vyplňuje jemný štukový dekor s lujzejézními motivy váz s květy, které se rovněž opakují v nikách mezi okny nejvyššího patra. Velká obdélná okna rámují v jednotlivých patrech různě tvarované šambrány, citující vedle renesančních také pozdně gotické motivy přetínaných prutů a draperiových oblouků. Dominantní arkýř s pozdně gotickými chrliči je nesen mohutnou gotizující konzolou s polopostavou gotického stavitele, snad mistra Antona Pilgrama. Po stranách ji provázejí ještě čtyři čtvercová pole s reliéfně provedenými symboly stavitelství. Centrálně umístěný vstup rámuje eklektický ústupkový portál s nadsvětlíkem, doplněný figurami rytířů v plátových zbrojích, které jsou historizující citací figur z Pilgramova portálu brněnské Staré radnice. Můžeme uvažovat o možnosti, zda se stavitel Schmeer vědomě hlásil právě k odkazu tohoto slavného stavitele pozdního středověku. Je však nesporné, že zde navzdory náročnosti úkolu skloubit velké množství různorodých citací minulosti vzniklo překvapivě koherentní a vizuálně působivé architektonické dílo. Dobře dochovaný celek v současnosti vizuálně narušuje necitlivá úprava obchodních prostor v přízemí.
Pavla Cenková
